Prameny

Prameny

Obec Prameny (původní jméno Sangerberg) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1357. Před rokem 1945 byla obec městem.

V 50. letech 20. století byla obec součástí stejnojmenného (později zrušeného) vojenského výcvikového prostoru, což vedlo k zániku většiny budov, včetně kostela.

Pamětihodnosti
• Tvrz Kaiserruhe, archeologické naleziště

Tvrziště a zaniklá středověká osada Pingarten
(Tvrziště nad výletní restaurací Nimrod – Mariánské Lázně)
V roce 1976 jsem v lese, nad Mariánskými Lázněmi, nečekaně objevil dobře zachovalé tvrziště. Stalo se tak při průzkumu určitých úseků zemské královské cesty (Via Regia), který jsme prováděli spolu s panem Bohumilem Broukalem, odborným knihovníkem z Mělníka. Průzkum trval několik týdnů a byl založený na důkladném prohlédnutí a projití určitých lesních částí, kterými kdysi procházela, nebo mohla procházet Via Regia. Zkoumané úseky jsme vybírali hlavně podle vyskytujících se místních názvů často s přídomkem „královský“- například: Královský kámen (Königstein), Kynžvart – Králova stráž (Königswart), nebo: Kaiserruhe, Mautbach, Mautwiese apod. A tehdy jsem tvrziště objevil. Přivolal jsem pana Broukala pátrajícího ve vedlejším lesním dílu a pak jsme oba chvíli užasle stáli, neboť tohle nikdo z nás nečekal.

Tehdy jsem poslal hlášenku se základními údaji o nálezu Památkovému ústavu v Plzni a zároveň jsem nález ohlásil regionálnímu muzeu v Chebu. Odtud přijel muzejní pracovník, který po prohlídce místa nálezu nešetřil slovy uznání a obdivu, včetně gratulace. To bylo první a zároveň poslední oficielní uznání. Od té doby bylo kvůli tvrzišti popsáno mnoho papíru, ale nikde není ani zmínka o autorovi tohoto nálezu, což člověka tak trochu zamrzí.

V roce 1996 provedlo chebské muzeum archeologický průzkum tvrziště. Výsledky průzkumu částečně cituji ze zprávy v Arnice č. 41/1996 : „ ... byla položena sonda o délce 11 metrů, široká 1 metr, orientovaná od SZ k JV ... při SZ okraji sondy se objevil kamenný půlkruh, který signalizoval nároží stavby. Překvapivé bylo, že nalezený objekt nebyl kamenný, ale dřevěný. Do hloubky 150 cm byly sledované zuhelnatělé fošny dosahující tloušťky 3 cm. Ty tvořily stěny sklepního prostoru velkého asi 6 x 5 metrů, v jehož středu stála pec s kamennou klenbou..... Po prvním předběžném zhodnocení nálezů je možné konstatovat, že zde stála malá tvrz, pravděpodobně dřevěná. Její trvání předpokládáme od konce 13. do počátku 14. století. Snad je možné přiřadit ji době vlády Václava II. až do panování Jana Lucemburského.“ Tolik úryvky z Arniky, týkající se vlastního průzkumu.

Popis tvrziště:
Vnitřní vyvýšená část tvrziště je téměř kruhová o průměru 12 – 14 metrů a obklopuje ji mohutný příkop, z venkovní strany obehnaný výrazným valem. Tento venkovní kruhový val má průměr cca. 40 metrů a je na třech místech násilně přerušený. Příkop má hloubku více jak 2 metry a jeho šířka se pohybuje okolo deseti metrů.

Jihovýchodně od tvrziště se nachází oválné vyvýšené místo, které má uprostřed, zdá se že kruhovou, ale bližším ohledáním zjišťujeme že čtvercovou prohlubeň s vyvýšeným prostředkem. Prohlubeň – jakýsi příkop- má šířku 1 metr a hloubku do 50ti centimetrů. Vnitřní vyvýšenina má zhruba 1 x 1 metr, venkovní strany „příkopu“ jsou 3 x 3 metry. Oválná plošina má po svém obvodu vyvýšená místa (hlavně v JV části), snad stopy po hradbě – palisádě.

Východně od tvrziště je zemní val, dnes protnutý cestou. Tento val je původní hráz rybníka, sloužícího ve své době k lepší obraně a ochraně tvrze z této strany. Via Regia přicházela od JV, před hrází rybníka se stáčela vlevo mezi oválnou vyvýšenou plošinu, na kterou se dalo s povozem odbočit a obcházela po jižní straně venkovní val tvrziště. Vstup přes příkop do tvrze byl ze západní strany.

Na podkladě získaných poznatků, doplněných odborným archeologickým průzkumem, jsem zhotovil maketu tvrze s jejím nejbližším okolím. Pro zjednodušení představy o vzhledu tehdejší tvrze, jsem model ohradil palisádovým plotem, který se ale ve skutečnosti při archeologickém průzkumu nepotvrdil. Původně byla tvrz asi obehnána tzv. Polským plotem, což jsou zaražené zahrocené kůly v určitých rozestupech a mezery mezi nimi jsou vypleteny proutím. Obdoba Polského plotu může být i ta, že mezery mezi zaraženými špičatými kůly byly vyplněny, místo proutěné košatiny, příčnými břevny.

Zaniklá osada PINGARTEN
Na tvrziště, z jeho severní strany, navazují pozemky zaniklé vesnice PINGARTEN, marně hledané desítky let. Podle přepisu Gradlova (1888, str.270) se v Leuchtenberské lenní knize na fol. 24 v soupisu majetku z roku 1360 u Albrechta Plankschnera objevuje, že má sídlo v Mokřině a 4 dvory v Schönfichtu (zaniklý Smrkovec), dále 1 dvůr v Pingarten, dalších 7 dvorů v Zeidelweidu (Brtná), atd. Gradl odvozuje význam ze středo-hornoněmeckého Bin-garte = Bienen-Garten, tj. včelnice. Další varianta čtení „Pingarten“ je Piegarten a vysvětlení je stejné Pie – bie, bi,bin = včela. Typické chebské je přechylování „B“ v „P“ a tak i druhý význam znamená včelnici. Tím se potvrzuje i hypotéza Profouse a Roubíka, kteří pod názvem Pingarten tušili ve středověku osídlené místo. (Profous: III.S.361 1957 a Roubík: 1959 S.80, okres Mariánské Lázně č. 5).

Místní název „Kaiserruhe“ se asi vztahoval k samotné tvrzi, kde se dá předpokládat, že opravdu byla několikrát králem využita k odpočinku. Ale hned vedle názvu Kaiserruhe jsem objevil pomístní název Grosse Zeidler Wiese a na jiné mapě se uvádí Zeidlwiese. Po nahlédnutí do katastrálních map jsem nabyl přesvědčení, že se opravdu jedná o místo, kde stávala hledaná osada Pingarten. Pozemky, které náležely k osadě Pingarten (Včelí zahrada), jsou opravdu v katastrální mapě z první poloviny 19. století zakresleny severně od bývalé tvrze a nesou název Zeidlwiese (Včelařova louka). Katastrální mapa z roku 1982 zachycuje tytéž pozemky a název Zeidlwiese překládá jako „VČELNÁ“.

Tvrziště nad Nimrodem, nebo u Nimrodu – to je nejčastější pojmenování místa kde tvrz, spolu se zaniklou osadu, bývaly. Možná by bylo dobré, po zjištění všech skutečností, začít nazývat věci pravými jmény – tedy tvrz a osada PINGARTEN, nebo také VČELNÁ.

Zaniklé kaple na vrchu Kalvarie v Pramenech
V západní části obce PRAMENY (Sangerberg) je výrazný zalesněný vrcholek s názvem KALVARIE, KALVÁRIE, KŘÍŽOVÝ VRCH (783 m). Místo se nachází 350 metrů severozápadně od bývalých Alžbětiných lázní - Elisabethbad (dnes v ruinách), v nadmořské výšce 723 m.

Zděná Mariánská kaple na vrcholku Kalvárie byla postavena kol. roku 1750 v barokním slohu, sklenutá. Kol. roku 1800 byla opatřena dřevěnou sochou Piety , a vedle kaple stál dřevěný kříž. Půdorys kaple byl obdélníkový o rozměrech 4 x 5 metrů, celková výška stavby dosahovala téměř šest metrů a nároží kaple na vstupní (východní) straně byla zaoblena.

Dřevěná kaple sv. Kříže byla postavena 7 metrů severně od Mariánské kaple před rokem 1900. Byla to stavba obdélníkového tvaru, shodných rozměrů s vedlejší Mariánskou kaplí (4 x 5 m). Interiér dřevěné kaple zůstal neznámý, stejně jako její venkovní vzhled.

Cesta ke kaplím na vrcholku kopce Kalvárie přicházela od východu, od vsi a byla po celé své délce lemována údajně dvanácti kamennými sloupy představujícími Kristova zastavení před ukřižováním. Tyto sloupy byly násilně odstraněny v roce 1977, odvezeny do Pramenů a následně použity jako sloupy v oplocení rod. domku č. p. 8, kde jsou dodnes. Je jich zde pouze osm a jsou viditelně osazeny podél silnice. Kde jsou zbývající čtyři sloupy (nebo pět), zatím nevíme.

Není ani jisté, zda sloup zazděný v jižní stěně Mariánské kaple byl původně zastavením posledním, čtrnáctým a teprve později ho zastoupila nově vystavěná kaple, nebo zda byl sloup zastavením třináctým a kaple, jíž je sloup stavební součástí, byla zastavením čtnáctým. Porovnáním vzhledu osmi sloupů v oplocení, se sloupem zazděným v jižní stěně kaple zjišťujeme, že vzhledem a velikostí je úplně odlišný. To by mohlo znamenat, že pochází z původní, daleko starší kalvárie, která byla nahrazena kol. roku 1850 "novou" křížovou cestou, zakončenou na vrcholku Mariánskou kaplí, v jejíž jižní stěně je symbolicky vestavěno poslední zastavení původní kalvárie.

Asi 300 metrů severně od vrcholku kopce KALVÁRIE je v lese, v blízkosti cesty PRAMENY - MÝTNÍ RYBNÍK, rozbitý pomník - sloup, který připomíná tvarem své hlavice sloupy z kalvárie v oplocení čp.8. Druhý, podobný pomník - sloup, stojí dále k severu poblíž dvou zaniklých a jedné zanikající kaple. Souvislost těchto pomníků s kalvárií se zdá nepravděpodobná.

Kaple sv. Kříže se rozpadla kol. roku 1950 a Mariánská kaple se vlastně rozpadává dodnes. Obec Prameny se stala v 50. a 60. letech vojenským prostorem a to pouze urychlilo zkázu nejen drobných památek, ale i velké části samotné obce. Mariánská kaple je pobořena, obvodové zdi dosahují místy výšku ještě téměř dva metry a dá se předpokládat, že sesutý materiál byl z části odvezen a druhotně použit. V místech kde stála dřevěná kaple, nacházíme její obdélníkový půdorys pomalu zarůstající mladým smrkovým porostem. Základ dřevěné kaple byl z cihel kladených nasucho.

Nálezy z místa: Detektorem se podařilo najít několik kousků zinkového plechu a silně zkorodovaný železný svícen, určený k našroubování do dřevěné stěny a kříž z plochého železa v místě rozbitého pomníku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.marianskolazensko.cz, na kterých najdete další informace.