Poustka

Poustka

Obec Poustka se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Samostatná obec Poustka spolu s obcí Ostroh a osadou Drahov, byly v sedmdesátých letech připojeny ke středisku vyššího typu k Františkovým Lázním.

Po roce 1989 docházelo ke vzniku nových samostatných obcí a tak k 1. 1. 1992 vznikl i zde nový administrativní celek – Obec Poustka s vlastním správním územím o výměře 694 ha. Území je členěno do mírně zvlněného terénu ve výšce 510 – 550 m n. m. Obec vlastní pozemky dvou katastrálních území a to k. ú. Poustka a k. ú. Ostroh, které však byly, oproti předválečného stavu, v šedesátých letech okleštěny o území, dnes spadající do katastrálních území obcí Vojtanov, Fr. Lázně a Libé,  s nimiž Poustka i Ostroh sousedí.

Během posledních 6 let získala obec několik pozemků a dílů z katastrálního úřadu v Chebu. V souvislosti pozemky obce tvoří louky, neplodná půda, komunikace, vodní toky, rybníky a lesní pozemky.

V novém územním rozdělení patří obec Poustka do karlovarského kraje a nejbližším správním centrem je město Cheb. Některé pravomoci přebírá i město Fr. Lázně/ matrika a stavební odbor/. Přirozeným spádovým centrem s vyšší vybaveností jsou Františkovy Lázně.  V součastné době je obec Ostroh významné turistické místo s hradním areálem, expozicemi a turistickými stezkami.

Historie
Hrad s podhradím  se rozkládá na severozápad od Chebu, 4 km od Františkových Lázní, v malebném romantickém zákoutí mezi Házlovem a Libou, kterým protéká říčka Házlovský potok (Slatinka,Seebach).  Ze tří stran kolem potoka se tyčí příkrý skalnatý ostroh (odtud český název po roce 1945) a na něm, již přes 700 let se postupně vyvíjel objekt hradu. Kolem říčky, po obou stranách se postupně usazovali lidé pracující na hradě, později sedláci obhospodařující okolí půdu. Během posledních tří set let hrad i podhradí měnily své poslání, ale hlavním charakteristickým znakem bylo zemědělství a centrem byl právě hrad, kde sídlil správce nebo šafář, ale v mezidobí zde byla i manufaktura, pivovar, tkalci.

Stav hradního objektu se stále zhoršoval a po zrušení poddanství se usadili v obci svobodní sedláci a mlynáři (5 mlýnů a 5 statků v Ostrohu, v Drahově – Trogau 4 statky). V malých domcích mezi statky žili v 19.  a na začátku 20. století rodiny tkalců a dělníků, kteří docházeli za prací do Hálova a Libé (textilní průmysl), ženy většinou pracovaly ve Frant. lázních jako pokojské a lázeňské pomocné síly.

V této době má obec již kolem 83 domů se 400 obyvateli (do 17. století protestanti) katolického vyznání, k čemuž sloužil i místní kostel, založený již 1470, zasvěcený sv. Wolfgangovi ( uvnitř umístěny velmi cenné náhrobní kameny některých majitelů hradu ) pod správou házlovského a později lomanského faráře, až do 50. let 20. století.

Koncem  19. století a začátkem 20. století došlo k postupné opravě hradu, z kterého se stal cílem vycházek pacientů z nedalekých Frant. Lázní a turistickou atrakcí. V obci vznikají hned 4 hostince s letními zahrádkami a na hradě  byla vytvořena stylová velká restaurace v přízemních prostorách.

V obci se konaly až do 50. let výroční trhy a poutě. Od 1. poloviny 17. století působila při kostele farní škola, nahrazena v polovině 19. století novou kamennou patrovou školou, kam chodily děti nejen z Ostroha, ale z Poustky, Drahova, Dvorečka a Krapic až do 4. třídy základní školy. Do měšťanské školy pak musely do Hálova. Škola v Ostrohu zanikla počátkem 60. let 20. století. Od roku 1850 je doložen starosta obce Seeberg a Drahov (Trogau). V roce 1889 postihla Ostroh katastrofální povodeň, která zničila všech 5 mlýnů a domky při říčce, která se rozvodnila.

V roce 1917 byl v obci zaveden elektrický proud, hradní vodovod, vedoucí samospádem z Drahova až na hrad a do kašny je doložen do konce 18. století - památkově chráněný. Z dalších významných památek je nutno jmenovat kapličku u studánky z roku 1712, dokládající nehodu paní Junkerové s třemi dětmi, jimž se překotil kočár ze strmé cesty, ale nic vážného se nestalo. Dále je zde Husarský kříž z období 7leté války a pozůstatek pomníku mrtvých vojáků ze Seebergu z 1. světové války. Přibylo tam i 23 jmen seeberských mužů, kteří bojovali v německé armádě za 2. světové války.

Po druhé svět. válce odešlo v roce 1946 transportem, podle Benešovských dekretů, téměř veškeré obyvatelstvo německé národnosti do Bayernského okrsku v bývalé NSR.

V prvním osídlení nahradili německé obyvatele české a slovenské rodiny asi ve stejném počtu, Někteří však nevydrželi dlouho, a když se obohatili odešli zpět do vnitrozemí. Mnoho domů zůstalo prázdných a obyvatel ubývalo. Ti, co vydrželi, zabývali se zemědělstvím většina jich pak pracovala v JZD a později ve Státním statku. Po roce 1970 kupují pozemky a domky chebští a františkolázenští obyvatelé a z obce se stává rekreační oblast s 36 rekreačními objekty, počet stálých obyvatel k roku 1991 klesl na 26. V roce 1990 je však znovu otevřen pro veřejnost hrad,  po 4leté rekonstrukci. V obci je otevřena první restaurace, pension, druhá restaurace v hradním objektu a posléze i hotel. Do obce přicházejí i nový obyvatelé, stavějí domy k trvalému bydlení a tak pomalu zase stoupá počet obyvatel.

Památka

Hrad Seeberg
Hrad Seeberg byl založen na skalnatém ostrohu, obtékaném slatinným potokem kolem roku 1200. Areál hradu je tvořen dvěma částmi, předním a zadním hradem. Obě části odděluje hluboký příkop s mostem. Interiéry hradu se pyšní rytířským sálem a pro středověké hrady typickou černou kuchyní, ve které nechybí ani dobové vybavení. Zajímavý zážitek nabízí i vstup do sklepních prostor hradu.

V prostorách hradu Seeberg najdete i několik poutavých expozic. Výstava karlovarského porcelánu je doplněna národopisnou expozicí severozápadních Čech umístěnou v hradní stodole. Před samotným hradem jsou navíc soustředěny lidové stavby z blízkého okolí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.volny.cz/obecpoustka, na kterých najdete další informace.