Plesná

Plesná

Město Plesná leží přímo na západní hranici ČR v těsném sousedství Saského Bad Brambachu. Je nepravidelně rozloženo v pahorkatém terénu nad horním tokem stejnojmenného potoka. V současné době má město i se třemi osadami 2 049 obyvatel.

Město má vlastní Základní a mateřskou školu a Základní školu praktickou. Dále kulturní dům s kinem a městskou knihovnu. Ve městě působí několik sportovních a společenských organizací, z nichž nejdůležitější je dobrovolný hasičský sbor. Požární zbrojnice je velmi dobře vybavena a město její financování zahrnuje do svého rozpočtu. Sportovci mají k využití travnaté fotbalové hřiště, cvičné hřiště a tělocvičnu.

V poslední době došlo ke změně struktury v průmyslové výrobě. Textilní průmysl je v útlumu. Velký rozvoj zaznamenal průmysl dekorování porcelánu. K dalším výrobcům patří Elroz Plesná, která vyrábí rozvaděče a kovovýrobky. Ve městě je i poměrně velká stavební firma Bílek, zemědělský podnik Mavex, Farmy Plesná a další drobné podnikatelské subjekty, které se zabývají zpracováním dřeva, šitím autopotahů, deratizací, kamenictvím, autoopravárenstvím, topenářskými pracemi atd.

Věkový průměr obyvatel Plesné je 35,4 let. 36 % obyvatel bydlí v panelové výstavbě, jejíž polovina byla dostavěna v roce 1993. V roce 2002 byly dostavěny dva bytové domy po 18 bytových jednotkách. Ostatní obyvatelé bydlí ve vlastních rodinných domech. K městu patří osady Lomnička Vackov a Smrčina.

Historie města
Plesná byla písemně doložena jako ves valdsaského kláštera již v roce 1185. Stala se korunním lénem, které nejdříve patřilo držitelům Vildštejna, dnešní Skalné. V roce 1429 byla Plesná vypálena i s kostelem. V 15. století patřila Šlikům, od nichž ji v roce 1545 koupili Viršperkové. Ti ji rozdělili jako léno na tři díly a připojili ji k Vildštejnu a Starému Rybníku, s nimiž měla společné osudy do konce feudalismu. V roce 1843 měla celá ves 160 domů a téměř 1 500 obyvatel, což se v podstatě nezměnilo ani do roku 1900, kdy byla Plesná povýšena na městys.

Plesná je nepravidelně rozložená v pahorkatém terénu na saských hranicích nad horním tokem stejnojmenné řeky. Byla zemědělskou obcí, ze které se od 18. století vyvíjelo významné textilní středisko. Postupně zde vzniklo šest velkých továren na stávkové zboží. Po první světové válce vznikly další továrny a provozovny, takže roku 1930 zde bylo 390 domů a téměř 2 900 obyvatel. Dnes má Plesná kolem 2 000 obyvatel.

Znak města
František Josef I vydal 26. listopadu 1902 privilegium, jímž dal Plesné také tento znak: Štít čtvrcený, červený a zlatý. Přes dvě pole, pravé horní a levé dolní, leží železná kotva přirozené barvy, přes kterou je uprostřed štítu položeno stříbrné ozubené kolo s osmi loukotěmi a šestnácti zuby. Na ose kole leží přirozeně zbarvená včela s rozloženými křídly. V horním levém zlatém poli je velké černé písmeno F, v dolním pravém poli černý letopočet 1900. Po okupaci, v letech 1947-1948 žádala Plesná o úpravu znaku, a to o vypuštění písmena F (Fleissen) a letopočtu 1900 a o určení barvy kotvy. Ministerstvem vnitra bylo schváleno jenom vypuštění písmena F, ostatní zůstalo dodnes.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mestoplesna.cz, na kterých najdete další informace.