Teplá

Teplá

Město Teplá leží v jižní části regionu Karlovy Vary. Jeho území má rozlohu 112 km². Osídlení je velice řídké a na 24 sídelních útvarech žije 3150 obyvatel.

Mimo základní školy je zde také umělecká škola, z kulturních zařízení dům kultury, městská knihovna a infocentrum. Jednou za dva roky se v Teplé pořádá setkání dětských folklorních souborů z České republiky a Německa.

Město je bohaté na architektonické památky, jakými jsou například Kostel sv. Jiljí, Kaple Nejsvětější Trojice, budova městského úřadu a sloup Nejsvětější Trojice.

Letním lákadlem města je autokemp Betlém s kapacitou 130 lůžek.

Ze sportovních zařízení město nabízí dvě sportovní hřiště s klubovnou, čtyřdráhovou kuželnu a tenisový kurt. Teplá je sídlem sdružení obcí Slavkovský les.

Zeměpisné údaje
Město Teplá (690 m n. m.) leží na pravém břehu řeky Teplé, svažujícím se mírně k jihozápadu. Tepelská vrchovina, pohoří tvořené plochými hřbety, plošinami a vrchy sopečného původu se svou nadmořskou výškou (nejvyšší bod Podhorní vrch 847,2 m u Mariánských Lázní) je otevřena větrům a dešťům ze všech světových stran.

Klima je tu drsnější s průměrnou roční teplotou 7 - 8 stupňů C a ročními srážkami kolem 700 mm. Chladné klima a méně úrodná půda - to není právě ideální prostředí pro zemědělství a chov dobytka, z kterého mohl kraj jedině žít.

Řeka Teplá
Řeka Teplá dala název městu, řece daly jméno horké prameny v krajině, kde tato řeka ústí do Ohře.

Pramení severovýchodně od Mariánských Lázní, protéká Tepelskou vrchovinou, Slavkovským lesem a ústí do Ohře v Karlových Varech. Napájí údolní nádrž Podhora, Betlémský a Starý rybník. Zahloubený tok ve střední a dolní části sleduje silnice i železnice. Z přítoků nejvýznamnější pravostranný Lomnický potok a Pramenský potok přijímaný zleva.

Prameniště Teplé - vlhké louky a lesy v oblasti prameniště říčky Teplé, severně od obce Závišín. Přírodní rezervace (45 ha) s mokřadní flórou a faunou.

Údolí Teplé - přírodní rezervace (172 ha). Hluboké údolí řeky Teplé a Pramenského potoka. Prochází zde silnice z Mariánských Lázní do Bečova nad Teplou a lokální železniční trať s mosty a tunely. Prudké skalnaté svahy zalesněny.

Historie města Teplá
Historie města Teplá je prastará. Tepelsko bylo od porážky Lučanů začátkem 9. století majetkem Přemyslovců. Po odtržení Chebska od českého knížectví a jeho připojení k německé říši v 11. století se hranice českého státu posunuly k východu. Při této hranici vznikla osada se zemskou bránou a celnicí, jejíž obyvatelé měli za úkol střežit hranice a budovat opevnění. Na ochranu brány tu pravděpodobně vyrostla tvrz či hrad.

Kupeckou osadou v podhradí procházela zemská cesta od Chebu, která se dělila do dvou větví - na Plzeň a na Prahu. Tepelská celnice byla jednou z nejvýznamnějších v zemi. Ve 12. století se na české území dále šířila německá expanze, která skončila odtržením sedlecké provincie. Důrazným ochráncem českých práv byl v poslední třetině 12. století správce tohoto území, velmož Hroznata. Ve snaze hospodářsky využít rozsáhlé pozemky, které vlastnil, založil poblíž své tvrze Teplá premonstrátský klášter.

V jedné z Hroznatových listin z roku 1197 je i první písemná zmínka o osadě Teplá, která se stala majetkem kláštera. Po Hroznatově smrti převzal klášter ochranu zemské stezky a tepelská tvrz zanikla. Osada se však rozvíjela dál a postupně se rozrostla v trhovou ves. V roce 1322 bylo Chebsko definitivně připojeno k Čechám a Teplá tímto pozbyla strategický význam zemské brány a celnice.

Po zhoubném moru v letech 1380-1381 byla ves i další osady v okolí téměř vylidněny; na místa původních českých obyvatel pak přicházeli noví němečtí osadníci. V roce 1385 povýšil opat Bohuš Teplou na poddanské město. V tomto privilegiu bylo mino jiné uloženo právo dědičné, právo založit městskou knihu a právo používat pečeti - ta svou podobu převzala od tepelského kláštera. Za husitských válek v r. 1421 byla obec zčásti poničena Žižkovým vojskem, v letech 1427 a 1431 tu tábořilo a přitom loupilo a plenilo křižácké vojsko. Ve sporu s klášterní vrchností přišlo město ve druhé polovině 15. století o některá svá práva, mj. i o hradební. Teprve v roce 1503 je získalo zpět a postupně znovu vybudovalo městské hradby s věžemi a čtyřmi branami.

Pod vlivem německé selské války došlo v r. 1525 ke vzpouře tepelských poddaných, kteří zajali opata, požadovali snížení dávek a navrácení některých privilegii. Vzpouru potlačilo až přivolané vojsko, šest vůdců poddaných bylo popraveno. Snahy o potlačení protestantské víry pokračovaly po celé 16. století.

Ve stejné době museli obyvatelé čelit řadě katastrof - v roce 1537 téměř celé město vyhořelo, v r. 1549 postihla celý kraj zhoubná morová epidemie, která doslova vylidnila celé město i přilehlé vsi. Následovala nová vlna německé kolonizace; koncem 16. století již v Teplé německé obyvatelstvo převládalo. V roce 1611 přišel další zhoubný požár a po něm hrůzy třicetileté války. V letech 1618 a 1621 vyplenily město stavovské armády generála Mansfelda, v r. 1625 tudy procházelo Valdštejnovo vojsko, armádami se to tu hemžilo i v r. 1632. O rok později přišla velká povodeň, při které se protrhla hráz Podhorního a dalších pěti rybníků; polovina města přitom byla zatopena. V září 1647 se v okolí města 12 dní bojovalo - císařské vojsko bylo nakonec poraženo a vítězní Švédové zcela vyplenili Teplou.

Po skončení války přišla další germanizační vlna. Při požáru v r. 1669 shořela radnice a 11 domů. Ještě horší následky měl oheň v r. 1747, kterému padlo za oběť 91 domů, a zejména v r. 1794, kdy lehly popelem 204 domy včetně fary, školy a kostela. Následující přestavba města si vynutila likvidaci hradeb a bran; jako poslední byla zbořena v r. 1872 Toužimská brána.

Rozvoji města napomohla výstavba železniční tratě z Mariánských Lázní do Karlových Varů dokončená v r. 1898.

V 19. století se obyvatelé města živili převážně řemeslem: rozšířené bylo tkalcovství, významná byla místní puškařská dílna, uzenářská výroba, pivovar, továrna na kameninu a kamenolomy. Hodně pracovních příležitostí poskytovaly klášterní podniky.

Po Mnichovské dohodě připadl celý okres Teplá k Německé říši. Válka tu skončila 6. Května 1945, kdy město obsadila americká armáda.

Historické památky

Stará radnice - (č. p. 1 z počátku 18. století)
Barokní jednopatrová budova s mansardovou střechou a pětibokou zvonicí.

Stará škola - (dnes budova MěÚ)
Na náměstí z roku 1574 založená opatem Janem Myšínem (Johannes VI. Meyskönig). Na domě se dochoval kamenný renesanční portál s vytesaným klášterním erbem, latinským nápisem a chronogramem (1574):
"Představený Jan Myšín ctitel vzdělanosti dal pevný základ školství městu tomuto".

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.tepla.cz, na kterých najdete další informace.