Blatnice

Blatnice

Historie
První písemná zmínka o obci Blatnice pochází z berního rejstříku plzeňského okresu z roku 1379. V tomto dokumentu je obec nazývána "Blatniczie". Toto jméno bylo odvozeno pravděpodobně od slova bláto. Dříve totiž v blatnickém obecním katastru skutečně bývalo hodně bahna, které zmizelo teprve zřízením kamenouhelných dolů. Název obce během let prodělal řadu změn, od původního tvaru Blatniczie přes tvar Blatnice z roku 1421, Platnitz, užívaný v 17. století, Blatnitz z roku 1788 a dále Blatnicze, Blattnitz, Plattnitz, Blatnice, Blatowo a Blatova až k dnešnímu názvu Blatnice.

Podle již zmiňovaného berního rejstříku patřila Blatnice v roce 1379 více majitelům, byla tedy předána svobodným usedlíkům. Mezitím však císař Rudolf II. již roku 1594 dal proboštovi Jiřímu Smiterovi povolení k výkupu Janova rybníka, Blatnice, pusté vesnice Borek s rybníčkem, Kamenného Újezda a dalších zastavených statků. Probošt tedy Adama z Klenova roku 1597 pozval k jednání, ještě než jej však mohl realizovat zemřel a ve snaze získat zpět klášterní majetek musel pokračovat jeho nástupce Adam Rudrisch. Chotětovský klášter však obec nespravoval příliš dlouho a již brzy Blatnice přešla pod jiného pána. Kdy přesně se tak stalo a pod koho obec vlastně přešla sice s určitostí nevíme, mohli to však být již baroni z Ržičan, protože některé dokumenty Blatnici uvádějí pod zástavou ještě před rokem 1618.

Když byl chotětovský klášter v rámci josefínských reforem zrušen, dostala se obec do správy Náboženského fondu. Ten držel statky zrušeného kláštera po následujících 40 let, aby je roku 1822 prodal knížeti Karlu Alexandru Thurn - Taxisovi. Roku 1826 byla postavena silnice vedoucí z Plzně přes Blatnici do Kladrub. V roce 1836 měla Blatnice 24 domů a žilo zde na 160 obyvatel. Jak se zdá z dochovaných záznamů, byla Blatnice v této době v jednotlivých letech zproštěna od roboty. Za to však musela platit přes 3 zl.. V obci tehdy byla pastevna, ovčárna, kovárna, hospoda a panský dvůr. Lidé se zde živili především pěstováním lnu, tkalcovstvím a chovem ovcí.

V roce 1860 byla Pražskou železárenskou společností zřízena vlečná dráha, která pak byla ve směry Nýřany - Heřmanova Huť zestátněna.    Úspěšné období dějin obce ukončil v roce 1914 příchod první světové války. Spolu s válkou přišla velká bída. Do Blatnice během války přicházeli uprchlíci z Haliče. Dne 9. září 1916 byly zdejší kostelní zvony odevzdány na výrobu kanónů a střeliva. V lednu roku 1917 bylo na důl Holzner poblíž Blatnice přiděleno 20 zajatých Srbů. V dubnu pak bylo ještě do dvora na polní práce přiděleno 6 zajatých Rusů. Na sklonku války, v říjnu 1918, zdejší vyhladovělé a válkou sužované obyvatelstvo postihla další rána - epidemie španělské chřipky, která si tu vyžádala několik lidských obětí. Na konci října však válka konečně skončila a české obyvatelstvo mohlo oslavovat vznik samostatného Československa.

Od roku 1929 světem zmítala velká hospodářská krize. Její důsledky se projevily i v Blatnici, kde značně narostla nezaměstnanost.

Brzy po vypuknutí 2. světové války války znovu nastal nedostatek. Potraviny a různé výrobky byly vydávány pouze na lístky, naturálie musely být odevzdávány pro potřeby armády, němečtí muži odcházeli na frontu. Ke konci války zdejší kraj zažil dva transporty smrti. Druhý z nich, který se sestával z žen, byl ubytován přímo v obci ve stodolách zdejšího velkostatku. V obou případech české obyvatelstvo podávalo zuboženým a umírajícím vězňům jídlo a vodu. Dne 15. září 1945 byl v obci založen dramatický spolek s názvem Josef Kajetán Tyl, po něm zde byla obnovena veřejná knihovna, Kampelička, sportovní klub Slovan, tělocvičná jednota Sokol a loutkové divadlo, které před válkou působilo pod odborem Národní jednoty pošumavské, dále byl založen Svaz české mládeže, český Sbor dobrovolných hasičů, který po Němcích převzal hasičskou zbrojnici, Západočeské konsumní družstvo a svaz brannosti.

Na začátku roku 1955 byla v Blatnici založena Osvětová beseda, jejím úkolem bylo plánovat, řídit a doplňovat místní kulturní a osvětovou činnost. Obec v této době žila skutečně bohatým kulturním životem.

V roce 1957 byla zahájena výstavba kulturního domu. Ten měl být zařízen adaptací domu č. p. 38 v rámci akce "Z" (svépomocná výstavba obcí), podle plánu měl být vystavěn sál, předsálí, prostorné jeviště a zařízeno zde mělo být i stálé kino. V tomto roce se v obci objevily první televizní přijímače, koncem roku zde kronika uvádí již tři koncesionáře. V květnu roku 1959 byl v obci ustaven sbor pro občanské záležitosti, který měl "pečovat a zajišťovat důstojné akce k významným dnům a událostem rodinného života", jako např. "vítání do života" apod.

V roce 1959 v Blatnici také proběhla rekonstrukce elektrické sítě v horní části obce. Při územní reorganizaci v roce 1960 byla obec začleněna do okresu Plzeň - sever a do území obce byly přičleněny i Kleinova Kolonie a Konkordie. V tomto roce také došlo ke sloučení JZD v Blatnici, Rochlově a Kbelanech. Dne 30. dubna 1960 byl v Blatnici slavnostně otevřen kulturní dům. Koncem srpna v něm pak zahájilo provoz i stálé kino.

V současnosti v Blatnici žije na 667 obyvatel. Ti zde mohou využívat obchodů a pohostinství. Obec žije poklidným životem, její rozvoj ovlivňuje blízkost průmyslových center.

Čerpáno z oficiálních stránek obce: http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=579, na kterých naleznete další informace o obci.