Výrov

Výrov

Historie obce Výrov
Obec Výrov byla založena patrně kolem roku 1300 na pozemcích panského dvora Dolních Sechutic. První zmínka o Výrově jako takovém pochází však až z roku 1307, kdy Plaský klášter odejmul louku pod vsí kralovickému faráři a vykázal mu za ni ročně vůz sena ze sechutického dvora. Roku 1410 vysadil opat Gotfrýd ves Výrov právem zákupním a roku 1419 zastavil louku pod obcí Václavu Vojánkovi, rychtáři z Kralovic, jenž z ní musel platit 4 groše ročně. V té době žilo ve Výrově 18 obyvatel.

V roce 1420 zapsal král Zikmund Výrov společně s dalšími 17 vesnicemi a městečkem Kralovicemi, bratřím z Kolovrat, Hanušovi a Bedřichovi. Při dělení jejich společného majetku, roku 1432, se ves Výrov dostala k hradu Libštejnu, který v té době vlastnili Bedřichovi synové, Jindřich a Beneš. V roce 1494 byla louka pod Výrovem zatopena a Kralovickému rychtáři byla náhradou postoupena louka u Nebřežin, tzv. louka Drahyňská, rychtář se tím zavázal platit za pronájem plaskému klášteru 4 groše ročně.

Florian Grysperk zemřel roku 1588. Po něm se stal vlastníkem Výrova jeho syn Karel, který se usadil na Sechuticích.

Po Karlu Gryspekovi dědil jeho syn Václav, který zemřel roku 1620.

Za třicetileté války byl Výrov z velké části vypálen a po loupežných nájezdech Švédů v roce 1639, později Uhrů a Chorvatů, zůstaly v obci v roce 1651 osídleny jen 4 statky a žilo zde 21 obyvatel, roku 1652 byly pak osazeny domy 3 a v roce 1684 už jen jeden.

V roce 1713 postavil v obci Vavřinec Bruha kovárnu, kterou po jeho smrti převzal syn Arnold. Roku 1869 byla ve Výrově zřízena škola. Mešní kaple sv. Vojtěcha byla zde postavena roku 1901 za přispění a pomoci všech rodáků a příslušníků obce. V roce 1908 vznikla v obci Agrární organizace, jejímž účelem bylo pojištění hovězího dobytka, společný nákup uhlí, vápna, strojených hnojiv a jiné.

Dne 1. srpna 1911 postihl Výrov veliký požár, který zničil více než 3 obce. Uhořel i dobytek, zásoby píce a slámy, ječmen, hrách a mnoho cenných věcí. Na obnovu získala obec státní podporu a za pomoci a darů nepostižených občanů, okresních orgánů, obcí z celého Plzeňska, sbírek z hostinců a další podpory, byla ves postupně obnovena.

Další dění v obci je spojeno s významnými mezníky v českých dějinách, jedná se například o atentát na Ferdinanda ďEste, roku 1914 a dalších.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=671, na kterých naleznete další informace.