Žihle

Žihle

Obec Žihle se nachází v nejsevernějším výběžku bývalého okresu Plzeň - sever.

Historie
Nejstarší historický záznam o obci pochází z roku 1238. Tehdy český král Václav I. směnou za Kožlany s lesem postoupil Žihli plaskému klášteru. Roku 1268 byla uváděna jako trhové místo.

Od husitských válek patřila Žihle k rabštejnskému panství a na městečko byla povýšena v roce 1559 Ferdinandem I. Habsburským. V témže roce byl na místě staré tvrze vystavěn renesanční zámeček, který stojí v obci dodnes. Za Třiceti leté války byla Žihle dvakrát obsazena (1639,1645) švédským vojskem a vypálena. Poté bylo místní obyvatelstvo doplněno německými rodinami z okolí Horního Slavkova.

Významnou dominantou obce je kostel sv. Václava, který byl postaven v letech 1718 - 1731 rozšířením staršího gotického kostelíka. Žihle byla nejdéle v držení šlechtického rodu Černínů. V okolí Žihle, na panství Lažanských, pobýval jako vychovatel spisovatel Karel Čapek.

Současnost
V současné době má obec i s částmi asi 1450 obyvatel.

Obec Žihle je položena v lesnaté krajině a právem se jí říká houbařský ráj. V blízkosti protéká řeka Střela s krásným údolím a leží zde i známé městečko Rabštejn nad Střelou. Nedaleko obce se nachází dva obrovské moholitní žulové útvary známé jako Dědek (výška 5 m, šířka 8 m) a Bába (výška 6 m, šířka 12 m), které vznikly bochníkovitým zvětráváním žuly. Oba balvany jsou tvořeny hrubozrnnou biotickou žulou tiského typu.

Nedaleko od nich jsou další skalní útvary, a to Viklany a Skalní městečko - oddělené skupiny žulových balvanů vzniklých selektivním zvětráváním hrubozrnné biotické žuly při okraji denudační plošiny vytvořené na žulách tisko-jesenického masivu. U obce Odlezly je známé přírodní Odlezelské jezero, které vzniklo sesuvem půdy při velké povodni v roce 1872 a stalo se tak nejmenším přírodním jezerem ve střední Evropě. Ze stejného důvodu byla i přesunuta trasa žatecko-plzeňské železnice. Dle místních pověstí zůstaly při povodni některé vagóny na dně tohoto nově vzniklého jezera.

Obcí vede železniční trať Plzeň - Žatec (jedna z nejstarších tratí v České republice) a z místa je i dobré autobusové spojení (směr na Kralovice, Plasy, Lubenec). V obci je vybudována čistírna odpadních vod s větší částí kanalizace a rozvod vody je zajištěn místním vodovodemPro krásnou přírodu a lesy v okolí je obec Žihle vyhledávána turisty a houbaři.

Památky

Socha sv. Jiljí
Socha je situována severně od kostela sv.Václava, na pravo od silnice na Velečín. Na vysokém soklu se zalomenou římsou dvakrát odstupňovaný podstavec, na něm socha světce v biskupském rouchu. Levá ruka na prsou, v pravé drží knihu. U jeho levé nohy leží jelen. Na podstavci nápis S.A.Gidius. Na soklu v rytém zrcadle nápis s chronogramem - místy nečitelný (1780). Jelen stále bez přední nohy a paroží, okolí udržováno.

Farní kostel sv. Václava
Farní kostel sv. Václava raně středověkého původu postaven nově pro Františka Josefa Černína v letech 1718 - 1730 podle projektu F. M. Kaňky stavitelem Janem Křtitelem Alliem. Půdorys ve tvaru kříže s krátkými příčnými rameny, za kněžištem věž s cibulovitou bání, interiér s bohatou ilusivní výmalbou signovanou 1730 plzeňským malířem J. F. Luxem. Oltář, varhany a sochařská výzdoba z dílny F. Bornschlegela, štafirské práce Salome Asamové. V dlažbě kámen s letopočtem 1744. Na severní fasádě renesanční náhrobek Jana Václava Chotka z Chockova, který zemřel na cestě mezi Pastuchovicemi a Pohvízdy r. 1612.

Dvě boční pravoúhlé prostory, pravoúhlý presbytář a pravoúhlý prostor kůru, hranolová věž s cibulí, lucernou a přilbičkou. V ose za oltářem sanktusník. Barokní z roku 1731 s freskami od Kramolína z 2. pol. 18. stol.

Fara č. p. 54
Fara postavena za Heřmana Jakuba Černína podle projektu J. B. Alia v letech 1691 - 1693 na místě staré farní budovy. Areál doplňují stodoly, stáje a kůlny, dříve kryté šindelem. Budova fary stojí blíže SV okraji městečka v nevýrazné poloze; několik metrů jižním směrem farní kostel; torzo ohradní zdi vymezuje nevelkou vodorovnou plochu, od níž terén lehce klesá stoupá k severu; na ostatní strany asi vodorovný. Téměř čtvercového půdorysu; obsahuje suterén a dvě nadzemní podlaží.

Objekt byl zřejmě postaven jako novostavba v 1. polovině 18. století, i když některé detaily nevylučují starší původ. Z doby výstavby dispoziční řešení, klenby i stropní podhledy, některé výplně otvorů i krov. V 19. a 20. století došlo jen k malým zásahům, které měly charakter údržby (výměna některých výplní a nášlapných vrstev podlah). Nyní v rekonstrukci - soukromý majitel.

Zámeček č. p. 48 - bývalá tvrz
Zámek č. p. 48 je jednoposchoďová budova obdélného půdorysu s renesančním obvodovým pláštěm se zbytky psaníčkových sgrafit a půlkruhovým bosovaným portálem. Kryje jej střecha na dvou souběžných krovech. Byl postaven asi v letech 1595 - 1600 za Libštejnských z Kolovrat, upraven kolem r. 1700. V 18. stol. užíván jako hostinec.

Zámek - bývalá tvrz na náměstí je renesanční stavba, postavená v letech 1595 - 1600 za Libštejnských v Zolovrat, upraven byl kolem r. 1700. V 18. stol. užíván jako hostinec. Zámek je jednoposchoďová budova obdélného půdorysu s renesančním obvodovým pláštěm se zbytky psaníčkových sgrafit a půlkruhovým bosovaným portálem. Kryje jej střecha na dvou souběžných krovech.

Volně stojící, jednopatrový dům o 7 x 4 okenních osách, krytý 2, kolmo k ulici položenými valbami. Vstupní průčelí je hladce omítané, členěné jen hladkým vlysem pod okny 1. p. a pod hlavní římsou. V ose přízemí je původní půlkruhový bodovaný portál, ukončený hladkou deskou, okna jsou nečleněná. Boční průčelí se stejnými okny má zachovanou sgrafitovou omítku mezi okny 1- patra. Středem dispozice prochází plochostropý průjezd. Vpravo vpředu plochostropá místnost, vzadu dvě místnosti, rohová má dvě pole křížové hřebínkové klenby se stlačenými čely.Vlevo do patra a do sklepa,schodiště dvouramenné,odpočivadlo má dvě pole křížových hřebínkových klenbiček se stlačenými čely.Patro plochostropé, sloužilo jako sklad. Nyní v rekonstrukci - soukromý majitel.

Socha Jana Nepomuckého (v parčíku u čerpací stanice)
Vysoký hranolovitý podstavec s nápisem. Na jeho římsové koruně profil. nahoru se volut. zužující sokl. se sochou světce. Barokní práce podle chronogramu z r. 1774. V r. 1997 zjištěno: na původním místě ppč. 1402/15 je pouze podstavec, tělo sochy je uschováno na faře v Dolní Bělé, hlava světce je v kostele v Žihli. V r. 1998 byla socha restaurována a MK ČR vydalo dne 6.4.1998 souhlas s přemístěním sochy z parcely č. 1402/15 na parcelu č. 1403/3.

Hranolový podstavec na nízkém hladkém soklíku je členěn rytými geometrickými výplněmi a ukončen profilovanou, v ose stěn mírně zvlněnou římsou.Na ní je osazen nízký členěný podstavec nahoru se zužující , s probranými stěnami, se stojící postavou světce v obvyklém vertikálně členěném rouše a biretu. V náručí podpírá krucifix, kolem hlavy je kovová hvězdná svatozář.

Socha sv. Rocha u č. p. 28 (u výjezdu z obce směr Kralovice)
Na kamenném stupni je osazen římsou ukončený sokl s okosenými nárožími a konkávně probranými stěnami, který nese stejně řešený podstavec s bohatě profilovanou patkou a římsou jeho stěny člení vpadlé bohatě vykrajované výplně. Barokní práce z r. 1739.

Na římse je umístěn stejně řešený nahoru se zužující soklík s drobnou sochou světce v sukni a plášti, opírající se levicí o hůl. Osmiboký sokl s bohatě provilovanou římsou s konkávně prolamovanými boky, vždy ob jeden v neproslamovaných vpadlá zrcadla, na něm nízký osmiboký soklík s konkávně prolamovanými boky a bohatě profilovanou římsou.

Chalupa č. p.14 (za potokem za prodejnou večerky směr Plasy)
Je z části roubené stavení se zděnou hospodářskou částí. Představuje cenný doklad vývoje drobné vesnické hospodářské jednoty v 19. stol. a podílí se na určování charakteru lokality i okolní kulturní krajiny.

Z části roubené stavení se zděnou hospodářskou částí pod jednou střechou, s nově vytvořeným podkrovím při obou štítech.Obytné přízemí tvoří vstupní síň, z níž se vchází do velké světnice, tak do bývalé černé kuchyně se zachovalou klenbou, vystupující, tělesem komína a otvorem do pece.vedle býv. černé kuchyně je býv.černá komora pro šatstvo a potraviny.Z obou dnes vytvořeny ložnice. Vedle hlavní světnice se nachází menší komora. Stropy jsou trámové, podlahy nové - dřevěné. V bývalé černé komoře strop povalový.

Na obytnou část navazuje chlév z lomového zdiva, sklenutý do traverz a stodola s povalovými stropy,dnes využívána jako garáž. Nad stodolou a přední světnicí při obou štítech vytvořeny nově 2 podkrovní místnosti.Vstup do původního prostoru je ze síně po tzv. mlynářských schodech.Krov hambalkový.ležatá stolice, sedlová střecha kryta eternitovými šablonami, ve střední části s vikýřem pro ukládání sena. Oba štíty jsou nově svisle šalovány.V čelní štítové straně se nacházejí v přízemí 3 novější okna, která však respektují charakter stavby.V obou štítech jsou zasazeny dvojice d síně, chléva a stodoly z min. století a stejným typem oken jako ve štítu.

Obytné stavení č. p. 52 (u potoka u čerpací stanice směr Kralovice)
Patrové stavení s roubeným přízemím v kožiše a zcela obnoveným patrem s asimetrickou střechou lomenicí a pavlačí. Architektonická hodnota značně snížena.

Volně stojící jednopatrový dům s kamennou podezdívkou o 3 okenních osách, krytý nepravidelnou eternitovou střechou.Přízemí je hladce omítané, s okny s rámy. Do dvora obrácený vchod má kamenné ostění s úzkým světlíkem. Patro je hrázděné, omítané, do ulice je kryje stejně jako trojúhelný štít - svisle přibitá prkna, do nichž je vloženo jediné okno horní světnice.

Na straně do dvora obrácené je po celé délce 1. patra umístěna dřevěná, na konsolách vysazená pavlač, v přední části je opatřená jen plným prkenným zábradlím, v zadní je z čela kryta prkny. V síňce vpravo při vchodu schody na pavlač, vlevo světnice se dvěma okny do ulice a světnička s jedním , trámové stropy, čelně valeně sklenutá černá kuchyň s pecí vlevo, vpravo dvě menší světnice, s trámovým stropem, které mají po jednom okně dozadu do dvora.Dle výpovědi majitele černá kuchyně zrušena, nyní sociální zařízení.

Obytné stavební č. p. 6 (naproti mostu na silnici II / 206)
Patrový dům obrácený na náměstí kratší štítovou stranou. Přízemí zděné, patro roubené. Na straně dvora vysazen na dřevěných krakorcích pavlač s prkenným zábradlím a vyřezávanými sloupky. Lomenice ze svislých prken. 1. po. 19. stol. Svérázná stavba z r. 1555.

Rozlehlé patrové stavení v přízemí zděné, omítané, v patře roubené v kožichu s pavlačí, usedlost krytá sedlovou střechou s taškovou krytinou. Průčelí do návsi dvouosé, svisle bedněný štít s jedním malým oknem, pavlač vysazena na trámech, dřevěné plné zábradlí a 4 vyřezávané sloupky.

Do zápraží jedno okno, dále jednoduchý vchod po levé straně se svislým novým nadsvětlíkem, členěným na 3 části,ze síňky vpravo jedna světnice s trámovým stropem, čelně kuchyň, vlevo plochostropá místnost.Nad přízemním vchodem umístěn vchod z patra na pavlač, v patře celkem tři komory, vždy s jedním oknem na pavlač. Obytné stavení pokračuje chlévy, sklenutými do traverz.Z černé kuchyně sociální zařízení. Zadní strana obytného stavení nově nahozena, dřevěné části nově natřeny. V obou místnostech v přízemí nová kachlová kamna.

Areál usedlosti se sestává z obytného stavení, které je předmětem památkové ochrany. Za obytným stavením novější objekt chlévů na níž navazuje kolna.Naproti drobný hospodářský objekt se sedlovou střechou s pálenou krytinou.Areál uzavírá stodola situovaná v zadní části dvora.Sedlová střecha s eternitovými šablonami.Stodola se 2 vjezdy.

Areál roubené usedlosti č. p.77 s dřevěnou brankou (za potokem za autobusovou zastávkou)
Přízemní stavení vpředu omítnuto, vzadu roubené se sedlovou vpravo přesahující střechou s lomenicí. V navazujících hospodářských budovách povalové stropy. Vlevo v sousedství čp. 59 - roubená kůlna. 1. třetina 19. stol.

Po levé straně obdélné dispozice stojí rozlehlé obytné stavení, přízemní , vpředu omítané, kryté sedlovou střechou.Průčelí do návsi je tříosé, trojúhelný štít svisle bedněný s malým 1 oknem ve středu a 2 malými po stranách.Štít v horní části šikmo skládaný se střední svislou lištou vlnovitě vyřezávanou. Vlevo od vchodu na zápraží jedno okno ,vpravo od vchodu neomítané trámy a v jednom rámu 2 členěná okna do komory.Ze síně dopředu světnice a světnička vzadu.Stavení pokračuje chlévem s povalovým stropem s vikýřem s pultovou stříškou ve střeše s stodolou s povalovým stropem.Pravou část dispozice tvoří nízké chlévy do traverz.Vzadu další stodola z lomového zdiva, sedlová střecha ,krytá břidlicí.Na sedlové eternitové střeše jsou 4 pultové nepravidelně rozmístěné vikýřky.

Chlévy - sedlová střecha s pálenou krtinou, 2 vstupy do chlévů, ve štítě do návsi 2 členěná dvoukřídlá okna,vchod s plošinkou pro uskladnění sena.

Stodola - sedlová břidlicová střecha vyspravena eternitovými šablonami.Objekt má 1 průjezdný mlat s dřevěnými vraty ve středu, jednokřídlové dřevěné dveře osazené v dřevěném ostění vedoucí do valeně zaklenutého sklepa.Nad velkými vraty je dřevěný nadsvětlík s otvory a prkénky na holuby.

Smírčí kříž (u prodejny galanterie u silnice)
Smírčí kříž je situován v intravilánu obce, asi 30 metrů za náměstím, vlevo při silnici k železničnímu nádraží, v chodníku mezi domy. Kruhová písková deska na užší základně, na čele s pozitivním reliéfem tlapatého kříže v kruhovém orámování. Výška: 103 cm, šířka 44 cm a tloušťka 20 cm.

Hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba s ohradní zdí (u silnice směr Hluboká)
Pozdně barokní jednolodní hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba. Stavba s užším trojboce uzavřeným kněžištem a věží v průčelí. Sochy světců Filipa a Jakuba při vstupu na hřbitov v životní velikosti z r. 1777, kdy byl kostel upravován.

Jednolodní, orientovaný. S hranolovitou věží, s cibulovitou přilbou. V západním průčelí a trojboce uzavřený presbytář. Pozdně barokní z roku 1776.

Stojí blíže západnímu okraji městečka; poměrně v nevýrazné poloze; obklopen hřbitovem; v ploše areálu terén nepatrně klesá k východu; plocha zatravněná; od paty ohradní zdi se terén sklání k severu a východu; na ostatní strany mírně stoupá; při ohradní zdi vzrostlé listnaté i jehličnaté stromy.
Márnice - Stojí mimo areál před severní hradbou; obdélná se sedlovou střechou krytou vlnitým eternitem; hladké omítky bez členění; sokl ani římsa není; ve V a S zdi novodobé dveře; v jižní stěně tři na výšku obdélná okna vyplněna skleněnými tvarovkami. Interiér má lichoběžný podhled kopírující sklon krovu; betonová podlaha.

Socha sv. Filipa - vlevo - pískovcová socha na nízkém stupni, na vlastním soklu s vyrytým datem A 1777 pravá noha vykročena dopředu, v pravé ruce drží kyj a knihu,kterou podpírá i levou , hlava lehce natočena doleva,hledí dopředu.Zvlněná draperie hybná,plᚍ splývá z levého ramene přes pas na pravou nohu.

Socha sv. Jakuba - vpravo - pískovcová socha na nízkém stupni, světec má pokrčenou pravou nohu opřenou o kámen, o stehno opírá zavřenou knihu, přidružovanoou pravou rukou ,pravé rameno vykročeno dozadu,levá ruka zvednuta před tělem,zápěstí skryto rukávem,lehce nachýlená hlava s krátkými vousy, hledí dopředu.Zvlněná draperie, plášť splývá přes levé rameno dolů k zemi. Obě sochy jsou dobrou sochařskou prací.

Památník 271 obětí transportu smrti (na hřbitově směr Hluboká)
Původní podoba pietního místa byla přebudována v samostatný uzavřený areál vně ohradní zdi občanského hřbitova.Je pojat jako travnatá plocha v čele s jednoduchým panelem s pamětní deskou a vysokým křížem s trnovou korunou vedle. Odtud se rozbíhá dlouhý záhon lemovaný po obvodu růžovými keři. Při zdi k silnici lavičky a keramické květináče.

Nápis na desce: Při evakuuaci koncentračního tábora Osendorf u Halle a káznice Brieg v Polsku bylo transportováno 1880 vězňů těchto nacistických mučíren přes území bývalého protektorátu. Transporty smrti přibyly do Žihle 17. 5. 1945. Přes obětavou pomoc širokého obyvatelstva širokého okolí padlo útrapám 273 k smrti vyhladovělých, zesláblých a nemocných vězňů národnosti Ruské, České, Slovenské, Polské, Jugoslávské, Francouzské, Italské, Maďarské a Belgické. Oběti boje proti německému fašismu byly uloženy k poslednímu odpočinku na tomto místě.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecni-urad.net/source/historie.php?ID=24, na kterých naleznete další i formace o obci.