Plasy

Plasy

Dvacet kilometrů severně od Plzně přechází romantické údolí řeky Střely v město Plasy.

Historie
První prokazatelné zmínky o Plasích se váží k založení kláštera, který svou existencí dal celému kraji zvláštní ráz. Cisterciácký klášter založil kníže Vladislav II. v roce 1144. V roce 1145 přišli do Plas první mniši a o rok později vydal klášteru zakládací listinu. Jméno kláštera i sídla bylo pravděpodobně dáno dle původního knížecího dvorce nebo podle typů polí ve svazích kotliny, kterým se říkalo plasa.

Založením kláštera vyústila snaha Přemyslovců o kolonizaci neosídlených území Českého státu. O podobě kláštera po jeho založení máme málo pramenů, ale podle písemných zpráv již v roce 1202 byla vybudována románská kamenná bazilika. Největší rozvoj zaznamenal klášter za vlády krále Václava I., který jej sám několikrát navštívil. Celé 15. a 16. století pak znamená dobu hlubokého úpadku.

Až po bitvě na Bílé hoře dochází ke zlepšení majetkových poměrů kláštera a vrací se mu větší část majetku, který vlastnil. V tomto období dochází k velké vlně nové výstavby, která začala již v první čtvrtině 17. století.

Za opata Trojera a Tyttla dochází k výstavbě barokních staveb konventu, prelatury, sýpek a přestavbě dalších objektů. Na výstavbě se podíleli tehdejší evropští stavitelé, jako J. B. Mathey, G. Santini a otec a syn Dienzenhoferové. Stavitelům se podařilo mistrovské zvládnutí hmoty a prostoru zařadit do ojedinělého přírodního koloritu Plaské kotliny. Hodnota tohoto barokního areálu je v Evropě ojedinělá. V druhé polovině 18. století (za doby osvícenského císaře Josefa II.) roku 1785 byl cisterciácký klášter zrušen.

Celý majetek připadl Správě náboženského fondu a ta celý areál prodala v roce 1826 kancléři K. L. Metternichovi z Winneuburgu. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života Plas. Z města se tak stává kulturní a historické centrum celého regionu.

Významnou změnou byla i úprava říční nivy, která byla přeměněna na volný anglický park a až do současné doby nese název Velká louka. Celý majetek vlastnili Metternichové až do roku 1945. Dnes jsou jednotlivé budovy klášterního areálu ve vlastnictví státu, obce a soukromých vlastníků. Po II. světové válce se Plasy výrazně rozrostly a v mnoha částech došlo k výstavbě rodinných domků. Staly se i významným rekreačním, kulturním a školským střediskem celé oblasti.

Současnost
Plasy jsou také centrem mikroregionu Dolní Střela a východiskem mnoha turistických a cykloturistických tras. Historické památky evropského významu, krásná příroda a přirozená spádovost vytvořily z Plas nejvýznamnější centrum turistického ruchu celého regionu severního Plzeňska.

Turistické stezky a cyklotrasy
Není mnoho měst v Čechách, které mají takové příležitosti a možnosti pro rekreaci a turistiku, jako město Plasy a okolí. Tyto hodnoty poznal člověk již v minulosti, a tak tuto oblast osídlil a s citem rozvíjel. Návštěvníka jistě upoutá panorama Plas, které leží v údolí řeky Střely a z okolních vrchů se naskytne nepopsatelný pohled na okouzlující přírodu, která má v každém ročním období svůj kolorit. V městě byla vysazována vysoká zeleň převážně lípa a tato podoba pokračuje do současnosti. Okolní lesy obklopují klášterní komplex a bytovou výstavbu v jedinečné harmonii.

Při procházce městem neujde pozornosti konvent, bývalý cisterciácký klášter, dominanta Plas, dále zámek,hospodářský dvůr, sýpka s královskou kaplí, kostel Nanebevzetí Panny Marie, hřbitovní kostel sv. Václava. Přírodní památkou první kategorie je Alej vzdechů v jižní části nivy, jedná se o soubor dvou set lip, které byly vysázeny v předminulém století, vzácná je taky lipová výsadba na hrázi rybníka, anglický park na Velké louce. Pro lepší informovanost turistů o přírodních a kulturních památkách byla v roce 2002 obnovena městská naučná stezka.

Krásné výlety jsou po značených cestách, hlavně v údolí řeky Střely, jedna z nejhezčích, ale i náročných patří z Plas údolím střely na Rabštejn. Také čtyři cyklotrasy patří k možnostem poznání zdejší krajiny. Pro návštěvníky je též zajištěno soukromými subjekty občerstvení, ubytování není zatím dostatečné míře poskytováno.

Památky

Klášter Plasy
V malebné krajině, 25 km severně od Plzně, se nachází perla barokní architektury - komplex bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Jeho kořeny sahají do r. 1144, kdy tehdejší kníže Vladislav II., pozdější král Vladislav I., vydal zakládající listinu pro klášter. Roku 1145 přišel na místo nového kláštera konvent (sbor mnichů) pod vedením opata Konráda.

Z původní středověké dispozice se dochovaly pouze fragmenty, jelikož celý klášter byl vypálen husity v roce 1421. Současnou monumentální podobu získal areál barokní přestavbou v letech 1661 až 1739, na které se podíleli především stavitelé J. B. Mathey (prelatura, sýpka a kostel sv. Václava) a J. B. Santini (konvent). V roce1785 byl výnosem císaře Josefa II. z r. klášter zrušen. Celý majetek přešel do správy "Náboženského fondu". V r. 1824 odkoupil celé panství tehdejší státní ministr a kancléř rakouského císařství Klement Lothar Václav Pomuk Metternich - Winneburg. Kancléřem byly realizovány poslední stavební úpravy. Od r. 1945 spravuje významnou část bývalých klášterních budov stát. V r. 1995 se rozsáhlý areál stal Národní kulturní památkou, registrovanou pod rejstříkovým číslem 1507.

Celý komplex tvoří: budova klášterního konventu, barokní sýpky, prelatura, hospodářský dvůr s věží sv. Floriána, kostel Nanebevzetí Panny Marie a Metternichova hrobka - hřbitovní kostel sv. Václava. Součástí národní kulturní památky je i kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Bernarda, hřbitov s domem hrobníka, litinová kašna a kandelábry a sloup v prostoru před budovou prelatury.

Konvent
K nejunikátnější části kláštera patří budova konventu. Barokní přestavba byla dokončena v roce 1739. Na úpravách se podíleli tehdejší významní stavitelé a umělci Carlo Lurago, Jan Baptista Mathey, Jan Blažej Santini (1677 - 1723), Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun a Karel Škréta. Celý konvent je postaven na dubových pilotách (jejich množství se odhaduje na 5100 ks), na kterých je položen rošt z dubových trámů. Unikátní větrací a především přetlakový vodní systém udržuje dubovou konstrukci neustále pod vodou, aby byla zachována její pevnost a stabilita. Autorem celého návrhu by J. B. Santini.

V prohlídkovém okruhu je možné shlédnout ambitové chodby, dvě kaple (sv. Bernarda a sv. Benedikta), nemocniční křídlo, barokní pisoáry, knihovní sál, čítárnu a zimní refektář.

Barokní sýpka
Velice zajímavá je budova sýpky s raně gotickou královskou kaplí sv. Václava a sv. M. Magdalény. Budova sýpky je barokní, třípatrová, zve střední části s věží s barokním hodinovým strojem ze 17. století. Věž je vysoká 47 metrů a je ukončena trojitou helmicí s dvěma lucernami, kde jsou umístěny zvony.

Prelatura
Původně reprezentační sídlo opata, později upravena kancléřem Metternichem na letní sídlo. Dochoval se nádherný tzv. Zámecký sál, který zdobí stropní freska - Vítězství nad pohanstvím od Lišky. Nad dvěma krby lze vidět další dvě fresky - Jákobův sen a Samson a Dalida. V současné době se tento sál využívá pro koncertní vystoupení a výstavy.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Přístupný po dohodě s farářem. Stavba zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty).

Kostel zdobí hlavní oltář z r. 1666 s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Dále severní transept s dvěma oltáři a jižní transept také s dvěma oltáři.

Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera. Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílny A. Starcka.

Metternichova hrobka
Původně gotický kostelík sv. Václava, který byl za opata O. Trojera r. 1690 přestavěn do slohu barokního. R. 1824 byl za kancléře Metternicha upraven do slohu empírového.
Kníže Metternich kostelík použil pro zřízení své rodinné hrobky.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.plasy.cz, na kterých naleznete další informace o obci.