Nečtiny

Nečtiny

Obec Nečtiny leží 12 km od spojnice Plzeň - Karlovy Vary a asi 37 km severně od města Plzně v nadmořské výšce, která se pohybuje od 540 - 690 metrů.

Nečtiny jsou poprvé zmiňovány v roce 1169 v listině krále Vladislava II., když daroval Johanitům Manětín "až k hranici nečtinské". Tehdy náležely vladykům z Nečtin, jejichž tvrz ležela zřejmě v místech dnešního kostela. Od nich přešly majiteli nedalekého Rabštejna nad Střelou Oldřichu Pluhovi, finančníku krále Jana Lucemburského, který postavil nad vsí na vrcholové plošině čedičového kopce kolem r. 1330 rozsáhlý hrad Preitenstein a ves pod ním povýšil r. 1396 na městečko. Hrad sloužil jako opora královské moci, neboť ležel na významné spojnici mezi Prahou a Norimberkem. V r. 1434 hrad nákladně opravil a opevnil Zbyněk z Kočova, mající jej v zástavě. Při sporu Zbyňka s Bradou z Nekmíře byl hrad pobořen. Po r. 1441 jej Gutštejnové obnovili a učinili z něj své hlavní sídlo. Když se však v r. 1506 vzbouřili proti králi, museli nečtinské panství vrátit královské komoře.

V polovině 16. století byl již hrad velmi zpustlý a dochovaly se jen valy, příkopy, obvodová hradba opevnění a torza přilehlých budov.

V r. 1511 obnovil král Vladislav Jagellonský husity zničenou ves a znovu ji povýšil na městečko. Povolil týdenní trh, obnovil stará práva a udělil půlený červenomodrý erb s branou a dvěma věžemi stříbrné barvy, v níž stojí ozbrojenec s kopím. Stejná práva získalo předměstí Nečtin Lešovice. V letech 1547 - 1623 náleželo nečtinské panství Gryspekům z Gryspachu, kteří postavili jižně od městečka pod opuštěným hradem renesanční zámek. Gryspekové po bitvě na Bílé Hoře Nečtiny ztratili a měšťanům, kteří byli horlivými protestanty, byla odejmuta městská správa.

Po konfiskaci bylo prodáno panství Hertlovi z Leitersdorfu a po té r. 1637 Dorotě Polyxeně Kokořovské ze Žlutic. Když r. 1799 Kokořovci vymřeli po meči, panství přešlo r. 1814 sňatkem na Lažanské. Posledními feudálními vlastníky byli v letech 1838 - 1945.

Nečtiny jako panství byly i farním centrem pro vsi Doubravice, Nové Městečko, Leopoldov, Lešovice, Plachtín, Preitenstein a Březín. Za reformace přešli obyvatelé k luteránské a teprve r. 1622 pod tlakem plzeňských dominikánů, tepelských a plaských řeholníků se vrátili ke katolické víře. Před válkou byly Nečtiny oblíbeným letoviskem s německou většinou obyvatel, pro niž připadly k Říši jako součást Sudet.

Čerpáno z oficiálních stránek obce: http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=635, na kterých naleznete další informace o obci.