Dolní Bělá

Dolní Bělá

Historie hradu Bělá
Hrad Bělá byl založen někdy před rokem 1315, jelikož Sezemův syn Racek se v roce 1313 psal ještě z Krašova, ale v roce 1315, když svědčil při výměně vsi Žichlic za ves Lúhov panu Abrhamu ze Žichlic a plaskému klášteru, se uvádí už jako Racek z Bělé. Není však jisté, jestli hrad nechal postavit on, nebo jestli ho už stojící koupil od neznámého zakladatele, o němž písemné prameny mlčí. Dá se předpokládat, že současně s hradem a možná ještě dříve zde již existovala osada, protože výstavba hradu byla podmíněna vazbou na půdu. V roce 1316 byl Racek na základě žaloby pana Buška z Líšťan předvolán před zemský soud. Čeho se žaloba týkala už se bohužel neví.

Původní dispozici hradu nelze bez archeologického výzkumu, který by mohl ještě odhalit dochované podzemní gotické zdivo, určit. Poslední, ještě z hradu pocházející zbytek zdiva, se nachází na jihozápadní straně při okraji skalnatého srázu. Je jím 11 metrů dlouhé a v nejvyšším místě 5 metrů vysoké torzo zdi, která byla vyzděna pouze z lomového kamene, pečlivě rovnaného. Zeď je vně podepřena třemi pilíři vevázanými do zdiva o šířce 1,2 metru a vystupujícími před něj 1-2 metry. Nádvorní líc je bohužel tak rozrušený, že nelze určit, zda k němu přiléhal nějaký objekt.

Hrad založený na počátku 14. století se již tehdy skládal z předhradí a vlastního obytného jádra pána, obehnaného na straně severní a západní příkopem, z něhož se dodnes zachovala již zmíněná část vybíhající na jihozápadní straně do svahu stráně. Pod tímto příkopem začínal souběžně příkop druhý, který zřejmě postupoval ve velkém oblouku východním směrem, aby tak příčně přeťal vymezený prostor předhradí o menší rozloze, než je v současnosti dochované. To bylo zprvu ohrazeno asi jenom dřevěnou palisádovou hradbou, i objekty předhradí, tak jak to bývalo tehdy zvykem, mohly být dřevěné.

Po polovině 16. století byl hrad Bělá přestavěn za držení Markvartů z Hrádku na renezanční zámek. V této době ještě asi nemusely být zasypány všechny příčné příkopy a srovnány valy na severní straně vstupního průčelí. Z bývalého hradu byla ponechána téměř. beze změny celá východní část opevnění a jistě celá bašta či věž v severozápadním nároží předhradí.

Zámek během svého vývoje nedoznal asi velkých stavebních proměn. Snad někdy kolem poloviny 18. století byl vybudován v barokním stylu rozlehlý čestný dvůr, jak tomu nasvědčuje architektura vyobrazených, patrně převážně hospodářsky využívaných objektů předhradí, obklopený dvěmi přízemními a jedním patrovým křídlem, přičemž severní bylo opatřeno průjezdní věží. Tehdy byly příkopy již jistě zasypány a valy z převážné části zplanýrovány. Zámek již od této doby značně chátral a za správy náboženského fondu v letech 1785 - 1826 byl s jeho souhlasem rozebírán vesničany na kámen.

V roce 1826 bylo panství plaského kláštera prodáno knížeti Metternichovi, ale to už ze slavného hradu Bělá zbyly jen zříceniny, které byly dále drancovány tak, že na konci století nesl ostroh nevýrazné ruiny, ničím nepřipomínající podobu zámku. Můžeme jenom věřit, že i sám hrad Bělá se ještě dočká doby, kdy jeho dávná podoba bude odkryta pod nánosem sesutého zdiva, aby se mohl definitivně zařadit mezi české hrady, jejichž význam nelze opomíjet. Snad již tato brožura tomu napomůže tak, že budou moci všichni říci: "Hrad Bělá je dozajista hradem zajímavým a je navštívení hodný."

Turistické zajímavosti
Ves, v minulosti též zvaná Český Najštát, leží 18 km severozápadně od Plzně v údolí potoka Bělá. Poprvé je připomínána k r. 1315, v souvislosti s hradem Bělá, jehož zakladatelem byl patrně Racek z Bělé. Hrad se postupem doby stal centrem panství, jemuž patřilo více než 30 vesnic, dvory, lesy a rybníky. Po Švambercích, Gutštejnech a Roupovcích získali Bělou Markvartové z Hrádku, kteří nechali sešlý hrad ve 2. polovině 16. století přestavět na zámek. Roku 1755 získal bělské panství plaský klášter, po jehož zrušení r. 1785 byl již zpustlý zámek rozebrán na stavební materiál pro místní obyvatele.

Zástavba obce je soustředěna podél křižovatky cest procházejících Dolní Bělou ve směru SZ - JV a JZ - SV. Ve 2. polovině 19. století a v první třetině 20. století se ves rozšířila především podél cest na Lozu a Horní Bělou. Nová zástavba se soustřeďuje i na předpolí hradu Bělá.

Na strmém a značně vysokém návrší nad potokem se nachází nepatrné zříceniny jednoho z nejstarších rodových hradů v krajině - hradu Bělá. Skládal se z předhradí a vlastního hradu. V severní části jsou zachovány valy vybíhající v podkovovitou 35 m dlouhou baštu, která chránila hrad před útokem z náhorní planiny, a část hradby s půlválcovou věží v přilehlé zahradě. Příkop bašty byl plněn vodou, která přitékala dřevěným potrubím. Toto potrubí napájelo také kašnu uprostřed hradního nádvoří. Na hradě bývala kaple i vstupní brána chráněná věží s hodinami. Z vlastního hradu zůstaly jen stopy základového zdiva a torza tří pilířů. Od hradního jádra lze spatřit Krkavec i Radyni. Dolní Bělou odtud máme také jako na dlani.

Na zámku u svého přítele Diviše Markvarta z Hrádku pobýval r. 1598 a 1599 spisovatel a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic před cestou do Palestiny a po návratu z ní.

Stavební dominantou obce je farní kostel Povýšení sv. Kříže. Jedná se o jednolodní stavbu s průčelní věží. Pod kostelem se nachází pozdně barokní patrová fara z r. 1796 se znakem plaského opata Fortunáta Hartmana a letopočtem 1769. Kostel, původně obklopený hřbitovem, byl založen před r. 1357. Nynější úpravy pocházejí z r. 1820 - 22.

Z historického hlediska je zajímavá především roubená budova tzv. Dolního mlýna, ležící na kraji vsi poblíž silnice na Lozu, i novější obytné patrové stavení z období kolem r. 1900, ležící proti mlýnici. Poblíž mlýna stojí drobná zděná kaplička z 2. poloviny 19. století. Další mlýn se nachází přímo v centru obce v prostoru mezi hradem a kostelem. Řada zajímavých domků je i podél cesty vedoucí z návsi ke hradu. Při silnici mezi Dolní Bělou a Horní Bělou je drobná barokizující kaplička s letopočtem 1763.

Zaslouženou pozornost poutá také Husova kaple církve českobratrské evangelické, vystavěná v 1. pol. 20. století v horní části vsi. Od obce téměř všemi směry jsou zachovány pamětní litinové kříže.

Na budově OÚ je deska Ludvíka Očenáška (1872 - 1949) vynálezce leteckého rotačního motoru. Jeho otec Vojtěch Očenášek, důlní mistr, je pohřben na místním hřbitově.

Restaurace " U Rajchů" se pyšní žulovou deskou odhalenou Zdeňkem Svěrákem, která návštěvníky informuje, že génius Jára Cimrman v tomto hostinci pravděpodobně nikdy nepřenocoval.

Obec Dolní Bělá je křižovatkou dvou turisticky značených cest, které nás zavedou na další atraktivní místa v blízkém okolí. 1 km severně je osada Berk, ve které je tzv. Zelené jezírko s pozůstatky po těžbě vitriolové břidlice. Sběr hub a borůvek v blízkých lesích se dá zpestřit koupáním v tzv. Novém rybníce v Alžbětině údolí nebo v rekreačním Černém rybníce zvaném Porajt. U osady Spankov se vyrábí dřevěné uhlí v milířích (retortách). V blízké obci Vrtbo najdeme mohutné valy a příkopy obklopující okrouhlé hradisko na vyvýšenině v kotlině pod svahem Hřebenska.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.dolnibela.cz/, na kterých naleznete další informace o obci.