Adamov

Adamov

Historie
Adamov je výhradně průmyslové město, jehož historie je od počátku spojena s rozvojem zpracování kovů a výrobků z nich. Železářství se v oblasti provozuje již od roku 1360. Zemědělství zde nikdy nemělo větší význam. Nejstarší zprávy o osadě jsou z 15. století. Vznikla jako dělnická kolonie při hamrech. Původně se jmenovala Staré Hamry a asi roku 1732 byla podle knížete Adama Josefa z Liechtenštejna, majitele železáren, přejmenována na Adamov.

Zpočátku měla velký význam těžba železné rudy, která byla zpracovávána v místních vysokých pecích na dřevěné uhlí, získávané z okolních lesů. Období let 1836 - 1848 bylo dobou nebývalého rozvoje adamovských železáren, což bylo ještě akcelerováno vybudováním železniční trati v roce 1849. Od roku 1862 v Adamově fungovaly moderní železárny a od roku 1864 i válcovna hnaná parním strojem. Ta byla v roce 1870 zrušena a byla zavedena všestrannější výroba ve strojírně. Vyráběly se zde především parní stroje, kotle, důlní zařízení, vodovodní zařízení. V roce 1871 po zrušení hamrů a válcovny byla postavena nová slévárna a turbína pro pohon strojírny. V roce 1880 byly celé závody na 25 let pronajaty firmě Märky - Bromovský - Schulz v Praze.

Významný rozvojový faktor pro Adamov představovala stavba železniční trati v letech 1843 - 1849. Zprovozněna byla 1.1.1849. Trať byla odbočkou nejstarší parní železnice v bývalém Rakousku - Uhersku takzvané Severní Ferdinandovy dráhy. V roce 1851 byl v Adamově založen poštovní úřad. V 19. století probíhala v oblasti Adamova výstavba četných letních sídel zámožných Brňanů.

Po průmyslové krizi způsobené I. světovou válkou v Adamově zanikly železářské závody i drobný průmysl. Teprve v roce 1928 zásluhou Čs. zbrojovky, a.s. Brno byla obnovena těžká strojírenská výroba, kterou poté převzaly Škodovy závody v Plzni. Za II. světové války byla ve Škodových závodech pod německým vlivem zavedena výroba zbraní. V té době pracovalo v závodech 8 000 zaměstnanců, i když Adamov měl jen 500 obyvatel. V roce 1945 došlo ke znárodnění Škodových závodů a v roce 1947 byly přejmenovány na Adamovské strojírny (ADAST). Od roku 1954 byla v Adamovských strojírnách zavedena výroba polygrafických strojů. Těžké strojírenství, zejména železniční a silniční mosty, parní a pontonové elektrické jeřáby byly postupně z výrobního programu ADASTu vypuštěny a byly nahrazeny přísně utajovanou zbrojní výrobou.

V průběhu období 1950 - 1980 se postupně zvyšoval počet obyvatel a začala výstavba sídlišť, za kterou značně zaostávala obchodní síť. V této době se významně zhoršila kvalita životního prostředí (průmyslové exhalace, škodlivé emise a popílkové spady, skládka netříděného odpadu ze závodu). V těchto letech byla také strojní výroba doplněna výrobou čerpací a měrné techniky. V roce 1960 byl Adamov začleněn do okresu Blansko, v roce 1964 byl povýšen na město. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, jehož rozvoj byl však omezen zintenzivňováním vojenské výroby, určené především pro vývoz do SSSR. Na počátku 90. let byla ekonomika města postižena konverzí zbrojního průmyslu.

Památky a turistické cíle

Kostel sv. Barbory
V roce 1854 byl zbudován knížetem Aloisem Lichtensteinem. Jedná se o novogotický kostel s pozoruhodným tzv. Světelským oltářem, který je uměleckým unikátem. Pochází z chrámu cisterciáckého opatství ve Zwettlu v Dolním Rakousku. Jedná se o střední část křídlového oltáře, kde rozsáhlý soubor figurálních plastik ve třech řadách nad sebou s náročnými architektonickými detaily představuje výjev Nanebezvetí Panny Marie.

Stará huť v Josefovském údolí
Státní technická památka se třemi obnovenými pecemi, modelárnou Kameňák a hutním hostincem Švýcárna.

Jeskyně Býčí skála
je součástí Moravského krasu, v minulosti byla obývána pravěkými lidmi, je to naleziště světově proslulého bronzového býčka a mnoha dalších vzácností jako jsou např. číše z lebky, skleněné urny, spony do vlasů, železné meče, keramika

Přírodní rezervace Josefovské údolí
Národní přírodní rezervace Josefovské údolí (113,58 ha) zaujímá hluboké skalnaté údolí Křtinského potoka na styku granodioritů brněnské vyvřeliny a devonských vápenců Moravského krasu východně od Adamova. Je zde chráněna jedinečná mozaika přirozených lesních společenstev čtyř vegetačních stupňů - od teplomilných dřínových doubrav a zakrslých doubrav přes bukové doubravy až po suťové habrové javořiny, lipové javořiny a dealpinské bučiny, s pruhem jasanových olšin na dně údolí. Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde rostou například tis červený, dřín obecný, dub pýřitý, kruštík tmavočervený, okrotice mečolistá, okrotice červená, měsíčnice vytrvalá aj., jedinečný je izolovaný výskyt glaciálního reliktu kapradinky skalní. Ze zvláště chráněných a ohrožených živočichů je zde možno se setkat s čápem černým, výrem velkým, do začátku 60. let zde hnízdil i sokol stěhovavý. Ve Křtinském potoce kromě vitální populace pstruha říčního dosud žije i vzácná vranka obecná, typickým ptákem je zde skorec vodní. Josefovské údolí je výjimečné i výskytem řady krasových jevů (jeskyně, krasové tunely, vyvěračky). Bezprostředně na ně navazuje národní přírodní památka Býčí skála, evropsky proslulá archeologická a speleologická lokalita. Obě zvláště chráněná území jsou vymezena jako nadregionální biocentrum územního systému ekologické stability. Levobřežní částí údolí od Adamova až po Býčí skálu vede 10 km dlouhá naučná stezka se 24 zastávkami.

Přírodní rezervace Jelení skok (96,57 ha)
zaujímá těžko přístupné strmé svahy v pravobřeží údolního zářezu Svitavy těsně nad Adamovem. Svahy na brněnské vyvřelině jsou rozčleněny skalnatými žleby (Čertův žleb, Kamenný žleb). Na velmi členitém reliéfu jsou zachována přirozená lesní společenstva 2. až 4. vegetačního stupně - zakrslé doubravy, bukové doubravy, dubové bučiny, lipové javořiny, holé bučiny aj. Ze zvláště chráněných druhu rostlin zde byly zjištěny mimo jiné vemeník dvoulistý, okrotice mečolistá, medovník meduňkolistý, vratička měsíční aj. V rezervaci se zdržuje uměle vysazená mufloní zvěř, která má na přirozený vývoj lesních společenstev nepříznivý vliv. Rezervace je vymezena jako regionální biocentrum územního systému ekologické stability.

Přírodní rezervace Dřínová (24,30 ha)
je lokalizována na hřbet a horní části strmých svahů pod rozhlednou Alexandrovkou nad Adamovem. Předmětem ochrany jsou zde přirozené porosty dřínových doubrav, bukových doubrav s javory, lipových javořin aj. ve 2. až 3. vegetačním stupni, na styku devonských vápenců s brněnskou vyvřelinou.

Přírodní rezervace Coufavá (22,46 ha)
1 km jihozápadně od Adamova zaujímá strmý reliéf údolních svahů na brněnské vyvřelině. Jsou zde chráněny zbytky přirozených lesních porostů s převahou dubu a buku ve 3. vegetačním stupni.

Kromě těchto zvláště chráněných území je v bezprostředním okolí Adamova zachována celá řada dalších přírodě blízkých a druhově bohatých společenstev lesních porostů i údolního dna Svitavy, která jsou postupně registrována jako významné krajinné prvky. Patří k nim zejména lesní porosty v okolí Purkyňovy vyhlídky a Vyvažadel severně od Adamova či zbytky úseků přirozeného toku Svitavy s břehovými porosty.

Od vzniku Školního lesního podniku Masarykův les začátkem 20. let byla v adamovských lesích zvláštní pozornost věnována i zvýšení estetických kvalit a rekreační atraktivity lesů. Zásluhou profesora Josefa Opletala zde byl postupně vybudován takzvaný Lesnický slavín - soubor více než 60 upravených studánek, pomníčků a pamětních desek významných lesníků, přírodovědců, ale i umělců, kteří se ve své tvorbě inspirovali lesem. V bezprostředním okolí Adamova najdeme kromě upravených studánek i pamětní desky J. E. Purkyně a také J. Žalmana a J. Zenkra, lesníků umučených a padlých za II. světové války a další. Byla zde vytvořena celá řada lesních palouků, roztroušeně osázených jehličnatými i listnatými exotickými dřevinami, z nichž nejčastějšími jsou douglaska, omorika, vejmutovka, kryptomerie japonská, liliovník tulipánokvětý aj. Vznikla tak jedinečná lesní krajina, která má nadregionální rekreační význam s důrazem na ekologickou výchovu.

Z umělců, kteří se dali inspirovat přímo adamovskými lesy, je nutno na prvním místě jmenovat spisovatele Jaroslava Marchu (1880 - 1961), rodáka z blízkých Babic nad Svitavou, který vylíčil klukovská dobrodružství ve zdejších rozlehlých lesích ve své nejlepší knize Ptačí chléb.

Krajina Adamova je charakteristická velkým kontrastem mezi kulturní krajinou a krajinou přírodě blízkou. Kontrast je o to větší, že kulturní krajina má ze značné části charakter technogenní až industriální a rovněž residenční části města se blížkrajinný spíše velkoměstskému než maloměstskému typu. Na druhé straně mimo intravilán se setkáváme s krajinou přírodě bližší než je v bezprostředním okolí měst obvyklé. Hodnotné lesní komplexy oddělují Adamov od agrární a urbanizované krajiny v zázemí velkoměsta a vylepšují významným způsobem krajinný ráz okolí města. I když jsou lesy v okolí Adamova hojně navštěvovány rekreanty, jde o rekreaci turistického až poznávacího typu, takže nelze hovořit o rekreačních formách či typech krajiny.

Čerpáno z oficiálních stránek města www.adamov.cz, na kterých najdete další informace.