Boskovice

Boskovice

Historie
Výhodná geografická poloha území dnešních Boskovic umožnila osídlení oblasti od dob pravěku, což dokládají archeologické nálezy. V době slovanských hradišť existovalo na dnešním území města nejméně pět slovanských osad, jejichž obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Zemědělství zůstalo hlavní obživou až do počátku 20. století.

Ve 13. století po založení gotického hradu vzniká trhová osada pod hradem. Jako městečko vystupují v písemných pramenech od 2. poloviny 15. století V těžké době po vyhnání z moravských královských měst zde vznikla i židovská osada, jež se v průběhu dalšího století stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě. O její důležitosti svědčí mimo jiné existence tří synagog, slavné ješivy, ve které působily význačné rabínské autority, rozsáhlý hřbitov z pol. 17. století, lázně atd.

S výjimkou let 1398 - 1458, kdy panství patřilo pánům z Kunštátu, byli až do poloviny 16. století majiteli města i hradu páni z Boskovic, významný to moravský rod. V letech 1547 - 1567 držel Boskovice rod hornických podnikatelů Ederů ze Šťavnice, v roce 1567 se panství dostává do rukou Morkovských ze Zástřizl. Za dobu jejich vlastnictví došlo k renesančním úpravám hradu, farního kostela sv. Jakuba na náměstí, městských domů, v roce 1698 byla přestavěna synagoga (major) v židovském ghettu, v roce 1682 byl vybudován dominikánský klášter. Na konci 17. století získává boskovické panství rod Ditrichštejnů, kteří si budují ve 20. letech 18. století na místo nevyhovujícího hradu, který se pomalu ocital v troskách, nové sídlo, tzv. rezidenci (nyní sídlo Muzea Boskovicka).

Boskovice se považují za město od druhé poloviny 18. století, i když už odedávna měli hrdelní soud a jiná privilegia. Ve 13. století, po založení gotického hradu se rozrůstaly jako trhová osada pod hradem. 90. letech téhož století přecházejí z olomouckého kraje do kraje brněnského. V letech 1819 - 1826 přestavbou zrušeného kláštera vznikl empírový zámek, sídlo posledních majitelů panství rodu Mensdorff - Pouilly, kteří převzali boskovické panství v padesátých letech 19. století.

Od poloviny 19. století se Boskovice stávají průmyslovým centrem, rozvíjí se zde z původní cechovní malovýroby kovoprůmysl, obuvnictví, výroba konfekce, stavebního materiálu. Hnacím motorem zprůmyslnění byl zejména podnikatelský duch židovského původu. Po roce 1848 došlo k emancipaci Židů, jež se projevila i vznikem samostatné obce Židovské- města s vlastní samosprávou. V roce 1919 došlo ke správnímu spojení Boskovic s Židovským městem. V březnu 1942 bylo z Boskovic odsunuto židovské obyvatelstvo z města i okolí. Z téměř pěti set transportovaných lidí se vrátilo pouhých čtrnáct.

Současnost
Boskovice jsou tradičním hospodářským, sociálním a kulturním centrem severní části blanenského okresu. Boskovice s 11 300 obyvateli jsou druhým největším městem okresu Blansko. Připomeňme, že Boskovice byly od roku 1849 do 1959 okresním městem. Dokladem o regionálním významu a přirozené spádovosti Boskovic svědčí soustředění středního školství, množství úřadů a detašovaných pracovišť s okresní či oblastní působností, soustředění výroby, služeb, kulturních a charitativních institucí. V Boskovicích najdete pouze lehký průmysl jako je výroba šicích strojů Minerva Dürkopp-Adler, oděvní výrobu firmy Kras – HAKA, obráběcí firmu Novibra.

Po roce 1989 bylo historické jádro města, které bylo včetně torza židovského ghetta prohlášeno za městskou památkovou zónu. Byly zahájeny postupně rekonstrukční práce. Boskovice se tak staly opět regionálním centrem lehkého průmyslu, kultury a turistiky, pro jehož rozvoj mají ideální podmínky.

Boskovice jsou souborem starobylých objektů, které jsou prostoupené moderními stavbami.

Turistické informace
Boskovice leží na střední Moravě asi 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou v nadmořské výšce asi 380 metrů.

Boskovice se pro své krásné okolí stávají centrem turistiky a odpočinku.  Celé okolí města má letoviskový charakter. Nejbližší okolí nabízí zajímavé možnosti pro pěší turistiku a cykloturistiku. Boskovice jsou obklopeny pěknými lesy Drahanské vrchoviny. V okolí města je řada značených turistických tras, které směřují do klidových zón Kunštátska s pískovcovou jeskyní v Rudce. Boskovice se nacházejí v severní části Moravského krasu se Sloupsko- Šošůvskými jeskyněmi a dalšími lokalitami krasového území. Moravský kras je druhá nejstarší  Chráněná krajinná oblast v České republice.

Zámecký skleník
K jižní a zčásti východní straně panského dvora se přimykalo stavení ovčíren, které po vyhoření roku 1829 bylo přebudováno v klasický skleník s prosklenými arkádami a předloženým kruhovým bazénem. Skleník původně sloužil jako zámecká oranžerie. Dnes je stavba majetkem města a slouží pro kulturní a výstavní účely.

Rezidence
Mezi významné památné stavby města Boskovic patří někdejší zámecká či panská rezidence. Najde ji na ulici Hradní, za radnicí, na cestě z města k zámku a k hradu po levé straně proti Židovské bráně. Jednoduchá barokní jednoposchoďová budova byla stavěná roku 1729, jako sídlo hraběte F.X.V. Dietrichštejna. Kámen pro její stavbu pochází ze zdejšího hradu. Rezidence sloužila za sídlo Ditrichštejnů až do postavení nového boskovického zámku, tj. v pořadí už třetího sídla boskovické vrchnosti. Po roce 1826 bylo v rezidenci umístěno ředitelství ditrichštejnských a pak mensdorfských boskovických statků. V nádvoří jsou dochovány arkády (dnes částečně zastavěné) a kamenná studna. Domovní vrata jsou zdobena tepaným železem a opatřena dochovaným kulatým klepátkem. Na průčelí domu byla v 70. letech 20. století osazena bronzová deska s textem, připomínajícím život zdejšího význačného přírodovědce a universitního profesora Dr. K. Absolona.
V současné době má v rezidenci své prostory Muzeum Boskovicka.

Panský dvůr
K Hradní ulici přiléhá také panský dvůr - komplex bývalých hospodářských budov a čeledníku, vybudovaný v 17. století. Uprostřed čelní fronty je zdoben kamenným erbem rodu Dietrichštejnů. Přízemní čtyřkřídlová budova s centrálním dvorem s dnes zasklenými a částečně vyzděnými arkádami je pokryta sedlovou střechou, která je do dvora prolomena empírovými vikýři. V levém křídle byla v roce 1983 otevřena stálá výstavní expozice - Památník O. Kubína. Stálá expozice byla ukončena v roce 1995.  V roce 1996 ji nahradila Galerie Otakara Kubína, kterou najdete v historické části radnice.

Pravé křídlo sloužilo Městské knihovně a k příležitostným výstavám. Dnes zde najdete městskou Komorní kinokavárnu. Ostatní prostory jsou využívány komerčně.

Jízdárna
Na východní straně zámeckého parku byla v roce 1870 vybudována panská jízdárna se stájemi. Budova v novogotickém romanticko historizujícím stylu byla v 50. letech 20. století skladištěm, aby po úpravách v letech 60. nalezla nové využití jako stylová restaurace a sportovní hala pro míčové hry.

Klášter
Na Hradní ulici, naproti Panskému dvoru (pod zámkem), stojí bývalý klášter, který jako přízemní budovu nechal postavit Jan Leopold hrabě z Dietrichsteina v roce 1756. Původně zde byl umístěn panský špitál pro 12 chudých. V roce 1857 sem Alfons Fridrich hrabě Mensdorff-Pouilly povolal sestry kongregace sv. Vincence de Paula ze Štýrského Hradce, které zde pečovaly o nemocné a vedly dívčí školu. Od roku 1880 zde byla zřízena také mateřská školka. V roce 1878 byla pak budova rozšířena o jedno patro do dnešní podoby. Po navrácení do majetku rodiny Mensdorff-Pouilly, budova sloužila ke komerčním účelům. V roce 2003 prošla náročnou rekonstrukcí a byla přestavěna na penzion pro ubytování typu Garni hotel.    

Radnice
Byla vybudována v letech 1460 - 90 Ladislavem z Boskovic, do nynější podoby pak přestavěná roku 1567. Jako původně kupecký dům byla městem odkoupena roku 1620 od Matyáše Hubáčka. Svou štíhlou čtyřbokou věží, která je v hranách spodní části seseknutá do osmiboké podoby je 44 m vysoká, opatřená ochozem. Zdobená je makovicí a korouhví se znakem města, tvoří vhodný protějšek svatojakubského kostela. Znak města - sedmizubý hřeben - drží i štítonoš nad vchodem do radnice (osazen roku 1924). Na radnici sídlilo městské právo, byla tu i mučírna. Od roku 1849 - 1959 i sídlo Okresního soudu. Nyní sídlo Městského úřadu, Městského informačního střediska a Galerie Otakara Kubína.

Kaple Panny Marie
Kaple Marie Bolestné vystavěná v roce 1873 v novogotickém stylu je výrazným architektonickým prvkem v okolní zástavbě řadových domků na Bělé.

Volně stojící kaple obdélníkového půdorysu se segmentovým závěrem, nad nímž se tyčí čtyřboká hvězdička. Hladká štítová fasáda se zkoseným nárožím prolomena dvakrát odstupňovaným hrotitým portálem s nadpražím. Nad vchodem je umístěno kruhové okno s profilovanou šambránou. Boční fasáda má rýhování v omítce a je prolomena jedním oknem na každé straně. Okna jsou s hrotitými záklenky. Zvonicové patro věže má hrotitá okna na všechny strany a je zastřešeno stříškou ukončenou makovicí s křížem. Prostor kaple zaklenut valenou klenbou s vytaženým hřebínkem na hranách styčných lunet.

Hrad Boskovice
Tvoří dominantu kraje. Vypíná se nad údolím říčky Bělá v nadmořské výšce 448 m s výhledem na Malou Hanou a Chlumy. Vybudován byl pravděpodobně ve 13. stol. (podle pověsti založen Velenem), obydlen byl do roku 1729. Prvními držiteli hradu byli páni z Boskovic (vymřeli roku 1597), kteří byli na krátkou dobu vystřídáni pány z Kunštátu a Jiřím z Poděbrad, dalšími Ederové ze Štiavnice, rytíři ze Zástřizl, hrabata z Ditrichštejna, posledními pak hrabata z Mensdorff - Pouilly.

Hrad je obehnán poměrně zachovalými hradbami se střílnami, v nichž lze nalézt několik zarytých kamenných koulí, stop po dobývání hradu v dávné minulosti. Nad branou do hradu jsou umístěny tři desky se znakem Zástřizlů s českými nápisy z roku 1568. V hořejším rohu brány se uchovala dřevěná kladka - zbytek dřevěného mostu přes dnes zasypaný hradní příkop. Technickou zajímavost představuje asi 30 m hluboká studna poháněná dřevěným šlapacím kolem, jediným funkčním v republice. Částečně jsou zachovány sklepy, dveřní portály se znaky Zástřizlů a pánů z Boskovic, gotická a renesanční okna a arkýře.

V letní sezóně v areálu hradu probíhá bohatý kulturní program.

Zámek
Čtyřkřídlý, dvouposchoďový empírový komplex s výrazným průčelím, členěným třemi rizality se rozkládá uprostřed rozsáhlého parku. Jeho vnitřní dvůr je lemován arkádami. Vstup ve střední ose vede do průjezdní sloupové síně, z níž je trojramenným schodištěm přístup do prvního patra, kde byly reprezentativní místnosti. V průjezdu mezi sochami s antickou tematikou zasluhuje pozornost mramorová socha sedícího boha Herma od významného rakouského sochaře Josefa Kasmanna. Vstupní trojramenné je zdobeno antickými sochami i obrazy s alegorickými náměty. V interiéru zámku je zachována domovní kaple Panny Marie Růžencové (presbytář původního kostela) se sakristií a oratoriem, vnitřní dispozice budovy utváří patero schodišť. O rozlehlosti zámku svědčí několik desítek ozdobných pokojů. Původní vybavení šlechtického sídla zaplňuje 18 sálů s respektováním dobového uspořádání podle dochovaných kreseb. Zámek do dnes patří k nejkrásnějším empírovým stavbám na Moravě. Tvoří s přilehlými parky i s ostatními stavbami výrazný umělecko architektonický celek.

Jako projektant je obvykle uváděn Petr Nobile, patrně však neprávem. Pravděpodobnější je názor M. Stehlíka, že jím byl bonnský rodák architekt Josef Esch, činný v letech 1835 – 1854 v Brně.
 
Kostel svatého Jakuba staršího      
První archivní záznam o existenci kostela je z roku 1346, základy kostela jsou kladeny do ranějšího období. Jde o pozdně gotickou původně třívěžovou stavbu poznamenanou několika požáry a následnými úpravami, vedenými zejména kolem r. 1500 Ladislavem z Boskovic. Ladislav Velen z Boskovic (1455 – 1520), jeden z nejvzdělanějších šlechticů své doby,   opustil vysoké církevní úřady, aby se mohl ujmout správy rodového majetku, vystavěl kostely v Boskovicích a Chornici, radnici v Boskovicích a zámek v Moravské Třebové, kde ponejvíce přebýval. Boskovickému kostelu věnoval i luminovanou Boskovickou bibli z let 1414 – 1417, uloženou dnes v Univerzitní knihovně v Olomouci. Do roku 1786 se u kostela i pohřbívalo (jen rynkovní občané a vrchnostenští úředníci), zbytky hřbitovního zdiva na západní straně kostela jsou patrny dodnes. Čtverhranná hlavní věž kostela s hodinami a zvony byla původně vysoká 60 m, dnes po požáru a provedených přestavbách dosahuje výšky 41 m, doplňuje ji malá věž zvaná sanktusová. Hlavní vchod do chrámu je zdoben portálem, ve štítu má dvojitý zlacený cyrilometodějský kříž, po stranách jsou umístěny sochy věrozvěstů Cyrila (mnich s holí) a Metoděje (v arcibiskupském šatě), jejichž autorem je Andreas Schroth.Klenba trojlodního kostela spočívá na osmi opěrných sloupech, uvnitř je rozmístěno pět oltářů, hlavní lodi dominuje oltář s mohutným křížem se Spasitelem, nad ním v prostředním okně presbytáře je vymalován znak Dietrichštejnů. V kostelních zdech jsou zabudovány náhrobní desky (epitafy). Zajímavé svou zdobností jsou mramorové renesanční náhrobky prvních Zástřizlů, jejichž rodinná hrobka se nachází pod kostelem. Dlažba chrámu je původní, pochází z roku 1719. Kostelní dubové lavice s řezbami sem byly přeneseny ze zrušeného dominikánského kláštera. Okna jsou zdobena pestrou kobercovou malbou. Stejně tak jako byla ke kostelu roku 1839 přistavěna sakristie a nad ní pak vztyčeno třídílné oratorium, byly ke kostelu přistavěny i dvě kaple. Ve vnějším opěrném pilíři chrámu lze číst data oprav kostela: Renovatum (opraveno) 1617. Et iterum (opět) 1839. Et iterum 1910, 1972. Od roku 1994 probíhé etapovitě oprava krovů, střechy a fasády kostela.

Evangelický kostel
Kostel je zdaleka vidět díky své věži s kalichem. Tento kostel byl stavěn v roce 1941 nákladem Českobratrské obce. Evangelický kostel je nejmladší kulturní památkou Boskovic, od roku 1998 je zařazen v Rejstříku kulturních památek Ministerstva kultury ČR.Čeští bratři a evangelíci mají na okrese velkou tradici. Většina českých bratří byla rekatolizována až v 17. století, kdy zásluhou boskovických pánů přišlo na panství několik misií. Do konce 16. století muselo několik katolických kněží z města prchnout a jeden byl dokonce věřícími vyhnán. Katoličtí kněží si pomáhali získat vliv tím, že ještě v 17. století podávali podobojí způsobou. Je tak zřejmé z farních účtů kunštátských z let 1682 – 1713. Výspou evangeliků byly Vanovice.

Kostel všech svatých
Kostelík všech svatých je jednou z nejstarších staveb ve městě. Pochází z 15. století a má vlastní ochranné pásmo. Jedná se o jednoduchou gotickou stavbu s plochostropní lodí. Stojí pravděpodobně na románských základech a byl mnohokrát přestavován. Renovace kostela proběhla kolem roku 1567 údajně na náklady soukenického cechu. Uvnitř kostelíku se nacházejí dva oltáře. Goticky klenuté kněžiště má ve svorníkách znak Zástřizlů. Hlavní je barokní s manýristickým obrazem Všech svatých Jiřího Františka Třísky, lidového malíře z Boskovic (nyní v úschově na farním úřadě) z roku 1664. Nejcennější památkou interiéru kostela je kovaná renesanční kazatelna z r. 1626. Měla nápis: “ Já Sylvestr Fiota Clavenu tuto kazatelnici ke cti a chvále Boží, pak k hlásání slova Božího vlastním nákladem postaviti dal.” Původně byla tato kazatelna v kostele sv. Jakuba a sem byla přenesena po výstavbě zděné v kostele sv. Jakuba ve 40. letech 19. století z Farního kostela sv. Jakuba na boskovickém náměstí.  Kolem kostelíka byl prastarý hřbitov, na kterém se pohřbívalo ještě dříve než kolem kostela sv. Jakuba, kde se pochovávali měšťané i panští úředníci. Sem však byl roku 1786 opět hřbitov přenesen a od tohoto roku se zde pohřbívalo až do roku 1948, tedy plných 162 let. V roce 1998 byly dokončeny parkové úpravy starého hřbitova a nyní Vás zde čeká příjemné posezení.


Čerpáno z oficiálních stránek obce www.boskovice.cz, na kterých najdete další informace.