Křtiny

Křtiny

Historie
Pomineme-li pravěké osídlení okolí Křtin, můžeme konstatovat, že Křtiny, latinsky zvané Kirtina, jsou poprvé připomínány v tzv. imunitní listině papeže Řehoře IX. z 24. září 1237. Nepochybně jsou však starší. Možná, že byly založeny po dostavění kláštera premonstrátů v Zábrdovicích, někdy okolo roku 1210. Další písemná zpráva je z roku 1299, kdy je poprvé zmíněn i kostel. Třetí zmínka je z roku 1321. V tomto roce nejvyšší maršálek království českého a zároveň moravský hejtman Jindřich z Lipé daroval křtinskému kostelu a zábrdovickému klášteru mlýn na potoce a les Horu, které ležely poblíž kostela. Z vesnic patřících pod křtinskou farnost měla kostel jedině Bukovinka, a to již minimálně od roku 1283. Téhož roku je vesnice i s kostelem Nanebevzetí Panny Marie darována Hartmanem z Holštejna zábrdovickému klášteru. Bukovina, respektive Bukovinka, je v této listině psána formou "Bukowan". Rozlišení mezi Bukovinou a Bukovinkou se v pramenech zachovalo až od roku 1576. Bukovina je tehdy zvaná Velkou Bukovinou a Bukovinka Malou Bukovinou.

O Březině a Habrůvce najdeme první zmínku v moravských zemských deskách k roku 1365. V této době obě vesnice patřily Čeňkovi Krušinovi z Lichtenburka, mocnému členu starobylého rodu Ronovců. V 15. a 16. století byly částí zeměpanského panství Nový hrad, které patřilo pánům z Boskovic. Do osmdesátých let 19. století patřil do katastru Březiny i dvůr Lhotka, zřízený v roce 1746, který vznikl ze zaniklé vsi Lhoty, která se připomíná u hradu Ronova rovněž k roku 1365. K Habrůvce patřila i část osady Žleb, která byla později přejmenována na Josefov. První písemná zmínka o Proseči je v listině z roku 1395. Jedná se o zmínku nepřímou. Dále pak jsou o Proseči údaje z let 1420 a 1448 v moravských zemských deskách.

Všechny vesnice, včetně Křtin, byly v předbělohorském období poměrně malé. Počet domů se pohyboval od šesti v Proseči do dvacetišesti v Bukovině. Křtiny v uvedeném období, to je před rokem 1620, měly pouze třináct domů. Po třicetileté válce počty obydlených domů ještě klesly.

Nejstarší obecní pečetidlo se zachovalo ve Křtinách, které pochází z roku 1629. Březina má pečeť z roku 1635 a Bukovina s Bukovinkou z roku 1668. Habrůvka sice pečeť má, ale tato není datována.

Roku 1830 koupil velkostatek Křtiny hrabě František Xaver Dietrichštejn. Po jeho smrti roku 1850 zdědily panství jeho tři dcery. V roce 1854 byl křtinský velkostatek v majetku Terezie Mensdorff-Pouilly, a když v roce 1856 zemřela, vlastníkem se stal Alfons Mensdorff-Pouilly. Když roku 1864 koupil panství hrabě Vincenc z Bubna a Litic, dočkaly se Křtiny nového rozkvětu. Krátce po koupi nechal zvýšit o jedno patro budovu bývalé kněžské rezidence a přestavěl ji na zámek a také nechal odstranit hroutící se cestu k ambitu a ke kapli sv. Anny. V kapli dal vystavět hrobku pro svůj rod. Pochováno v ní bylo celkem jedenáct příslušníků této rodiny.

Roku 1882 koupil zámek brněnský továrník a šlechtic Mořic Teuber. Po jeho smrti vše zdědila dcera Adelína s manželem, rovněž brněnským továrníkem, Ervínem Offermannem. Posledním šlechtickým majitelem Křtin se stal roku 1894 Jan II. Lichtenštejn. V roce 1923 bylo panství Lichtenštejnům částečně zestátněno. Křtinský zámek byl dán do užívání Vysoké škole zemědělské v Brně. V roce 1887 vzniklo ve Křtinách živnostenské společenstvo pro Křtiny, Bukovinu, Bukovinku, Březinu, Proseč, Habrůvku a také pro Ochoz, Kanice, Řícmanice a Adamov. V té době bylo ve Křtinách sedm hostinců a velké množství řemeslníků. Roku 1910 bylo ve Křtinách na 70 řemeslníků a živnostníků ze 36 oborů, v Březině 22, v Bukovině 20, v Bukovince 7, v Habrůvce 21 a v Proseči 16. Z řad hostinských, obchodníků a bohatších řemeslníků se již v té době rekrutovali nakladatelé prvních poštovních pohlednic. Do začátku 20. století byly takřka všechny obce "Křtinska" spojeny pouze polními cestami. V letech 1901-1903 byla budována silnice Křtiny-Březina-Proseč a v roce 1904 Bukovina-Bukovinka. V letech 1911-1913 se začaly stavět silnice Křtiny-Adamov a Křtiny-Habrůvka. Až roku 1927 se začalo se stavbou silnice Křtiny-Babice. Přestože všechny tyto silnice měly prašný povrch, doprava po nich se stala výrazně pohodlnější a rychlejší. Styk vesnic s "velkým světem" byl výstavbou silnic velmi usnadněn. V roce 1869 byl ve Křtinách zřízen poštovní úřad pro všech šest obcí a pro Ochoz a Obce.

Telefon a telegraf byly zavedeny až roku 1903. Roku 1912 byl zřízen telefon i v Březině. Všechny vesnice bez výjimky postihovaly časté požáry. V roce 1844 byl ohněm zachvácen kostel ve Křtinách. Po požárech se z bezpečnostních důvodů začaly měnit hořlavé střešní krytiny za nehořlavé. Již koncem 19. století a hlavně po roce 1900 začaly ve všech šesti vesnicích vznikat spolky různého zaměření. Za všechny je třeba připomenout Okrašlovací spolek ve Křtinách, který vydával i poštovní pohlednice. Ve Křtinách je již v roce 1888 zřízeno první veřejné osvětlení, které bylo zřejmě petrolejové. Moderní zářivkové osvětlení bylo zavedeno až v roce 1961. Počínaje rokem 1921 bylo započato s postupnou elektrifikací. Od února 1923 je již elektřina zavedena do kostela a několika domů. V Habrůvce a v Březině byla zavedena elektřina v roce 1924 a v roce 1927 i v Proseči. Bukovina a Bukovinka se dočkaly elektrické energie až v roce 1929. Přestože Křtinám nebyl nikdy oficiálně udělen statut městyse, již roku 1890 měly povoleny čtyři trhy, čímž se fakticky městečkem staly. Dokonce v roce 1928 dostaly křtinské ulice i náměstí názvy - náměstí Svobody a ulice Havlíčkova, Zámecká, Svatopluka Čecha, Legionářská, V pivovaře, Podhoří, Třebízského a Benešova. Jak dlouho toto pojmenování zůstalo v platnosti, není známo.

Památky a turistické zajímavosti

Značené cesty
Z centra obce směřuje červená turistická značka po silnici III/37445 na jihozápad na Babice, Bílovice, cestou S. K. Neumanna do Brna, druhý směr na východ vede po místní komunikaci a lesní cestou směrem na Bukovinu, přes Lhotky na Bukovinku. Modrá trasa směřuje po místní komunikaci část společně se zelenou směrem na severozápad, na okraji obce se rozdělují, modrá pokračuje polní cestou na Habrůvku, Adamov, Ořešín, Brno, druhý směr z centra směřuje po silnici III/3731 směrem jihozápadním na Bílovice(odpojuje se z červené trasy a opět se k ní připojuje). Zelená trasa vede severozápadním směrem po odpojení od modré lesem na Rudici, přes Rudické propadání do Jedovnic, druhý směr vede z centra po silnici II/373 na jih obce ke koupališti a dále lesem na Březinu, Hádek, k Ochozské jeskyni s napojením na trasy do Brna. Žlutá trasa vede po místní komunikaci obcí společně s červenou směrem severovýchodním, trasy se rozdělují na okraji obce, žlutá směřuje k severu pod Proklest, arboretem, přes Tipeček do Jedovnic.    

Cyklotrasy
Přes obec je směrována značená cyklistická trasa č.5081 (Blansko, Klepačov, Habrůvka, Křtiny, Bukovina, Proklest, regionální cyklotrasa č.507 do Jedovnic). Severním okrajem k.ú. vede značená cyklistická trasa č.5077 (Adamov, údolí Křtinského potoka, Josefov, Zemanův žleb, Luční údolí), č.507 do Jedovnic. Adamovem a Blanskem prochází dálková moravskoslezská cyklotrasa č.5, zvaná Jantarová stezka (Hevlín, Brno, Prostějov, Tovačov), která má návaznost na cyklotrasu do Vídně. V Jedovnicích je další významná křižovatka v terénu značených cyklotras. Všechny silnice III. třídy i II/373 jsou vhodné pro cykloturistickou dopravu, navržena je cyklotrasa po silnici II/373 do Jedovnic a po silnici III/374 45 k Býčí skále-zkratka mezi značenými cyklotrasami č.5077 a 5081.    

Koupaliště a veřejné tábořiště
Od konce 19.století se i Křtiny staly vyhledávaným turistickým centrem, a to hlavně pro obyvatele nedalekého Brna a širokého okolí. Turistika se "pěstovala" hlavně od jara do podzimu, a tak vyvstala otázka výstavby koupaliště, které by určitě přilákalo ještě větší počet turistů a letních hostů a tím zvýšilo ekonomickou prosperitu celé obce. Pro nutnost vybudování "důležitějších" staveb bylo s výstavbou prvního skutečného koupaliště ve Křtinách započato až v roce 1929 nad horním mlýnem. V červnu následujícího roku došlo k jeho slavnostnímu otevření. Koupaliště, které na tehdejší, ale i dnešní dobu, mělo velké rozměry (70x30 m) se vskutku stalo lákadlem pro široké okolí. Předchůdcem tohoto koupaliště bylo koupaliště, respektive upravený mlýnský náhon u dolního mlýna pod vesnicí. Koupání v rybníku nad dolním mlýnem by asi i více než před sto lety nikoho nelákalo. Snad úplně prvním místem na koupání nejblíže ke středu obce byl rybník, který se rozkládal těsně nad horním mlýnem. Rybníček to byl sice pěkný, ale pro posílení turistického ruchu málo atraktivní. Nejlépe tak ještě vyhovoval dětem a vodní drůbeži. Během let došlo k postupnému chátrání koupaliště nad horním mlýnem z roku 1930, ale i upraveného náhonu u dolního mlýna. Celou situaci vyřešila až výstavba nového koupaliště, které bylo vybudováno v letech 1969-1976.    

Jeskyně
Po obou stranách údolí, které vede ze Křtin do Adamova, je celá řada menších i větších jeskyní a krasových útvarů. Generace jeskyňářů je déle než jedno století intenzivně objevují a zkoumají a snaží se nalézt stále další prostory, které zcela určitě jsou v podzemí ještě ukryty. Některé z jeskyní byly zachyceny na poštovních pohlednicích již na konci 19. století a především pak na počátku století dvacátého. Žádná z těchto jeskyní se však nenachází na křtinském katastru. Mariánská a Nová Drátenická leží na katastru Březiny, Býčí skála, včetně Bruniny jeskyně a Kostelíku jsou v katastru Habrůvky. Vydavateli pohlednic s touto tématikou však ani v jednom případě nebyli občané těchto vesnic.    

Mariánský chrám
Mariánský chrám v Křtinách je vyhlášeným poutním místem Půvabné Křtinské údolí bylo již na samém počátku 13. století vyhledáno premonstráty z opatství v Zábrdovicích u Brna, kteří zde vybudovali kostel a malý klášter. Roku 1728 byl položen základní kámen, v roce 1750 byl chrám benedikován (požehnán). Současný chrám, ke kterému každoročně míří tisíce poutníků, pochází z mnohem pozdější doby, z 18. století. Je to velmi rozlehlá, nápadná stavba, která vznikala podle projektu stavitele italského původu Giovanniho Santiniho. Díky své architektuře a vnitřní výzdobě patří k nejcennějším památkám barokního slohu na Moravě. Kostel je zasvěcen Panně Marii; její milostná socha je umístěna na hlavním chrámovém oltáři. Panna Marie Křtinská, jak praví pověst, byla nalezena za silné bouře v nedalekém lesíku. Okamžitě byla přenesena do tehdejšího kostela a tam umístěna na bočním oltáři. Na místě nálezu sochy pak lidé postavili památný sloup s mariánským obrázkem. Panna Maria jim to prý nikdy nezapomněla. Vyhověla proto i jejich prosbám v období po skončení třicetileté války. Tehdy začala v Brně řádit morová rána a věřící utíkali pro pomoc na posvátná místa. Mor ustal teprve po prosbách v Křtinském kostele a socha Panny Marie byla proto z vděčnosti přemístěna na hlavní oltář. Součástí poutního chrámu je i nevelký ambit (krytá okružní chodba) s rajským dvorkem uprostřed. V ambitu je krásná barokní kaple nesoucí jméno sv. Anny. Zdi ambitu i kaple jsou ozdobeny množstvím obrazů. Jde o votivní obrazy malířů-amatérů, ze kterých na první pohled vyzařuje upřímná zbožnost a úcta k Panně Marii Křtinské. Po celý rok přicházejí do chrámu poutníci. Nejvíce jich je však o mariánských svátcích, kdy se konají proslulé křtinské poutě. Přístup je možný bočním vchodem celoročně přes ambity, hlavní vchod otevřen pouze v době mší.    

Zámek
Mezi křtinské dominanty patří i dva místní zámky. Dolní zámek, který je vlastně součástí celého chrámového komplexu, byl původně kněžskou rezidencí, která byla postavena po roce 1718 neznámo přesně v jaké podobě. Po vyhoření chrámu v roce 1844 byla rezidence rozdělena na faru a letní sídlo - zámek Dietrichštejnů. Někdy po roce 1864 tehdejší majitel křtinského velkostatku Vincenc z Bubna a Litic celou budovu přestavěl a upravil na honosnější sídlo. Na místě pozdějšího nového zámku byl roku 1828 nejprve vybudován dvůr, z kterého byl roku 1832 vytvořen ovčín. Když roku 1882 koupil Křtiny šlechtic Mořic Teuber, zřídili si Bubnové z Litic z ovčína zámeček, přistavěním prvního patra na stávající budovu. V obou zámcích byly v průběhu let provizorně umísťovány i místní školy. V novém zámku, který patřil později baronu Oftermannovi, byla od září 1945 umístěna i "střední škola", která s jiným názvem zde je i v roce 2000. III. Hostince a hotely V důsledku toho, že Křtiny byly od nepaměti významným poutním místem, bylo samozřejmostí, že zde musela být i zařízení, která se o vyhládlé poutníky po všech stránkách postarala. Těmito zařízeními byly pochopitelně hostince, restaurace a hotely. V současné době slouží zámek potřebám MZLU ŠLP Křtiny a není přístupný veřejnosti. Již počátkem 18. století je zmínka o tom, že byly zřízeny hospody ve Křtinách a Bukovině, které patřily zřejmě klášteru v Zábrdovicích. I dříve však ve Křtinách hospody existovaly, ale zachovalo se o nich málo informací. Zábrdovický klášter byl zrušen dnem 27.7.1784. K roku 1789 je ve Křtinách odprodán do soukromých rukou panský a lázeňský hostinec. V tomto případě se snad mohlo jednat o budoucí Páskův a Uhrův hostinec. K roku 1887 bylo v samotných Křtinách 7 hostinců. Mezi největší lze zařadit Uhrův, Páskův, Kubešův (od roku 1907 Farlíkův), případně ještě hostinec Františka Horáka. Dva místní hostince-hotely, mimo již jmenovaný Farlíkův, změnily za posledních sto let několikrát své jméno. Hotel Uher, později zvaný Rosol a ještě později Moravský kras, je již řadu let sídlem místní "radnice", respektive Obecního úřadu. Hospoda Františka Horáka, později Pernicova a Sedlákova je nynější hotel Santini.    

Arboretum
Arboretum se sbírkou cizokrajných dřevin se nachází mezi obcemi Křtiny a Jedovnice. Je veřejnosti přístupné. Bylo založeno v letech 1929 – 1930 profesorem Augustinem Bayerem.Arboretum leží na území Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Odbornou správu nad arboretem vykonává Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. V roce 1995 byla založena Nadace prof. Augustina Bayera, která si klade mimo jiné za cíl poskytovat arboretu nadstandardní péči a zpřístupnit arboretum veřejnosti. Arboretum se rozkládá na ploše 23 ha, zabírá louky kolem potoka a přilehlé části lesních svahů v nadmořské výšce 450 až 500 m.    

Boží muka
Dne 16. dubna 2000 byla za velkého zájmu občanů požehnána P. Tomášem Prnkou studánka a Boží muka zvaná Poklona. V horní části Poklony je veliký kónický bílý kruh symbolizující studánku a v kruhu je plastika Panny Marie s Ježíškem na klíně, rukama odvrací zlo od svého dítěte i od každého z nás. Plastika připomíná zrcadlení ve vodní hladině, byla vyrobena ve sklárně ve Škrdlovicích. Studánka přitahuje domácí i přespolní. Vzdálenost od kostela je asi 800 m směrem na Adamov.    

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.krtiny.cz, na kterých najdete další informace.