Habrůvka

Habrůvka

Současnost
Obec Habrůvka je malebná obec ležící asi 25 km severně od jihomoravské metropole Brna, na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský Kras , v blízkosti obce Křtiny.

Obec je v nadmořské výšce 485 - 520 m, obklopená převážně listnatými a smíšenými lesy. Katastr obce o rozloze 969 ha zasahuje až do Josefovského údolí, kde je jeho součástí Býčí Skála a národní přírodní památka Habrůvecká Bučina.

Obec má v současné době 341 obyvatel, z nichž asi 20 bydlí v rodinných domech v Josefově, který je místní částí obce.

Okolí Habrůvky je velmi pěkné, vesnice leží v kopcovité krajině, těsně při hranici Moravského krasu, v jeho jižní části, ve vzdálenosti 10 km od světoznámé propasti - Macochy. Kopce kolem vesnice jsou porostlé krásnými smíšenými lesy, které daly vesnici jméno a které kdysi poskytovaly obživu obyvatelům. Lesy jsou částí školního lesního statku Vysoké školy zemědělské, nyní se sídlem ve Křtinách.

Historie
Jedny z prvních písemných zmínek o obci jsou datovány z roku 1365.

Rok 1848 přináší habrůvským občanům zrušení roboty a poddanství. Kníže Alois Josef z Liechtensteinů byl v řadě vrchností posledním feudálem Habrůvských. Bezvýznamné vrstvy obyvatelstva stávají se rázem důležitým činitelem a nastupují ještě dlouhou cestu k opravdové svobodě. První obecní volby v Habrůvce byly v roce 1849. Prvním starostou byl zvolen Karel Kubeš.

V prusko-rakouské válce v r. 1866 se Prajzi dvakrát zastavili v Habrůvce. Do dnešní doby se udržely poměrně živé vzpomínky na jejich řádění v obci v ovčínech a mezi slepicemi. Ponejprv Habrůvští viděli a ochutnali černou zrnkovou kávu, kterou Prajzi popíjeli. Měli rádi malé děti, chovali je v chalupách, byli ubytováni téměř v každém domě. Obec musela poskytnout přípřež 2 párů koní až do Moravské Třebové.

Před I. světovou válkou v roce 1910 měla obec 97 domů se 602 obyvateli. Stavební činnost v době I. světové války ustala. Teprve v roce 1922 bylo započato s výstavbou. Byla postavena celá nová čtvrť, zvaná "Nové domky", kde bylo postaveno 7 domků a hájenka čís. 15. Dále hájenka čís. 120 v Křtinském údolí. Později postaveny domy čís. 108, 110, 114, 116, 118, 119, 74, 82, 101 a další. V roce 1923 - 1924 byla provedena elektrifikace obce. V roce 1928postavena nová požární zbrojnice. Matějkova hospoda čís. 100 dostala se v letech hospodářské krize prodejem do vlastnictví Jana Bábka a jeho otce, který byl zedníkem, kteří postavili sami ve velmi kritické době velký sál o šířce 12 m, délce 20m mimo jeviště, na kterém dodatečně jednota Sokol postavila zděný portál. Sál svou rozlohou je největší v celém okolí, byl a je stánkem všech kulturních akcí pořádaných v obci.

Památky a turistické zajímavosti
Na krasové jevy (závrty, propadání, jeskyně) je okolí Habrůvky opravdu bohaté. Nejzajímavější je v tomto ohledu údolí Křtinského potoka jižně od obce. Křtinský potok se v několika ponorech nedaleko habrůvecké hájenky ztrácí do země, pouze po větších deštích, nebo z jara při tání sněhu se část vody valí povrchovým korytem dál.

Jihozápadně od Habrůvky je zajímavý útvar, zvaný Rozsypaná skála. Název je velmi výstižný. Existovala tu opravdu skála, porušená četnými puklinami, která se postupně zřítila a zakryla vstup do podzemních prostor, obývaných pravěkými lidmi. V poslední době byly některé z těchto prostor jeskyňáři opět uvolněny a jeskyně podle nálezu kostí lidí, nesoucí stopy po hodování lidojedů, dostaly název Kanibalka. Hned vedle je Jestřábí skála s jeskyněmi, které jsou postupně od konce poslední války odkrývány. Léta tu již pracují speleologové První brněnské strojírny. Úzkými vstupními chodbami se dá proniknout do větších dómů a k propastem, na jejichž dně se objevují podzemní vody. Asi 200 metrů dále od Jestřábí skály směrem k Josefovu leží ve výši 26 m od vrchu je dóm, z něhož vybíhá chodba západním směrem. Jeskyni objevil 31. 12. 1910 V. Kubásek (padl v první světové válce). Tento Kubásek prý objevil v lesní trati " na děravce" propast, z níž měl uslyšet hukot podzemních vod. Dosud se však nepodařilo tento fakt ověřit.

Ve směru k Josefovu najdeme poblíž údolí Křtinského potoka jedinečnou skupinu tří závrtů studnovitého typu, tzv. "Tři kotle". Předpokládá se, že jsou přímo nad podzemním tokem Křtinského potoka, který se tu již blíží svému vývěru. V rokli, probíhající v sousedství Tří kotlů, jsou obrovské světlenažloutlé, velmi tvrdé balvany, které označujeme jako křemence. Nacházejí se tu ovšem tu a tam i na jiných místech. Jejich původ není ještě docela přesně známý.

Málokde v naší republice se najde tolik přírodních zajímavostí pohromadě jako v katastru Habrůvka. Je třeba tyto výtvory chránit a brát si z nich poučení.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.habruvka.cz, na kterých najdete další informace.