Lipovec

Lipovec

Historie
Lipovec byl založen v období kolonizace Drahanské vrchoviny v průběhu 13. století. V této době získal velkou část tohoto výše položeného území rod pánů z Ceblovic, který zval do svého dominia nové osadníky. Centrum panství tvořil od 2. poloviny 13. století hrad Holštejn, na jehož stavbě se podíleli obyvatelé Lipovce i ostatních vesnic tehdejšího panství. Držitel panství Hartman z Holštejna, měl syna Crhu, který se stal mnichem a zemřel po roce 1308 neznámo kde. Po smrti Hartmana v roce 1315 se panství dostalo odúmrtí do rukou českého krále, po té získal její největší část zemský hejtman Čeněk z Lipé. Ten rozsáhlé panství postupně rozprodával, a hlavní jedovnicko-holštejnskou část, ke které patřil i Lipovec, koupil před rokem 1321 Vok ze Sovince. Koupě panství byla zaznamenána do Moravských zemských desek až v roce 1349, krátce po jejich založení. Vok z Holštejna získal od Čeňka z Lipé hrad Holštejn s dvorci pod hradem a s vesnicemi Hartwigslag (Housko), s lesem zvaným Thenwald, se vsí Zybothslag (Lipovec), se vsí Kylein (Kulířov), se vsí Boda (Podomí), se vsí Czynols (Senetářov), se vsí Gothfridslag (Kotvrdovice), se vsí Merhlinslag (Bystřec), se vsí Ulraischlag (Budkovany), s městečkem Gedwicz (Jedovnice), se vsí Wylhlemslag (Vilémovice), s polovinou vsi Preterslag (Ostrov), atd. Rok 1349 je tedy pro Lipovec a většinu vsí tehdejšího holštejnského panství rokem první písemné zmínky.

Na rájeckém panství se během třicetileté války vystřídalo krátkodobě několik cizích vrchností. Roku 1661 byl tento majetek soudně přiznán Johaně Drnovské, provdané za Jiřího z Roggendorfu. Tento rod, který držel Lipovec více jak sto let, se staral o zvelebení polního a lesního hospodaření a o dobytkářství. Hrabě Karel Ludvík založil roku 1717 opodál zaniklého městečka Holštejna panský dvůr, který byl součástí Lipovce, a na jehož základě byla vybudována ves Holštejn, která získala statut samostatné obce až roku 1791. Roku 1749 byla provedena urbariální fase, při které byly zjišťovány majetkové poměry panství. V tomto dokumentu byly uvedeny údaje o majitelích jednotlivých usedlostí a jejich majetkové poměry z hlediska rozlohy polností. Dle tohoto soupisu lze odhadnout, že v Lipovci žilo v tomto období zhruba 42 rodin, v přepočtu asi 350 obyvatel.

V roce 1948 provedli komunisté převrat a chopili se moci. Roku 1950 byly zrušeny soukromé živnosti a živnostníci, pokud chtěli vykonávat svou práci, se museli zapojit do státem povolených organizací. Toto se týkalo i chlouby Lipovce - vápenek Velká a Malá dohoda, které přešly do výrobního družstva Hlubna. V roce 1956 byly provedeny dva nábory do Jednotného zemědělského družstva, ale bezvýsledně. JZD se podařilo založit až roku 1957, kdy do něj vstoupilo 86 členů, z toho 12 výkonných zemědělců. V tomto období došlo ke stavbě, která výrazně změnila podobu okolní krajiny, a sice televizního vysílače na kopci Kojál. Od poloviny 60. let probíhala i výstavba zemědělských budov, měnil se střed obce, budovaly se komunikace, obchody. Roku 1975 byla dána do provozu čerpací stanice pohonných hmot, otevřena nová mateřská škola dokončen nový hřbitov. 27. června 1981 byl uveden do provozu hotel "Zlatá lípa", ve kterém byl kromě restauračních a ubytovacích prostor společenský dům s velkým sálem, obřadní síň, knihovna, klubovna mládeže, pošta, holičsko-kadeřnická provozovna, sběrna prádla k čistění a sběrna oprav obuvi. 2. října 1982 bylo otevřeno zahrádkářské zařízení, ve kterém byla zřízena pálenice slivovice, moštárna a společenská místnost, a roku 1984 bylo slavnostně otevřeno nové zdravotní středisko. Roku 1991 se započalo s plynofikací obce. 28. prosince 1993 byla do užívání slavnostně předána přístavba I. Základní školy v Lipovci, která tak získala tělocvičnu, plynovou kotelnu, družinu mládeže, počítačovou pracovnu, dvě dílny a kabinety. II. etapa přístavby školy byla dokončena roku 1998. Roku 1999 byla plynofikována osada Marianín, při čemž se současně provedla přípojka vodovodu z Rozstání. Dne 22. listopadu byl zahájen provoz Domu služeb, ve kterém jsou prodejny potravin a průmyslového zboží, pošta, obřadní síň a spolková místnost. Roku 2002 byla dokončena adaptace sokolovny, z níž vznikl důstojný kulturní a společenský stánek.

Současnost
Obec Lipovec leží na Drahanské vrchovině a na části svého katastru i na území Moravského krasu. Proto bývá nazývána jako "Brána Moravského krasu". Její průměrná nadmořská výška činí 565 metrů. K obci Lipovec patří osada Marianín, která leží na vzdálených pozemcích mezi Rozstáním a Kulířovem. Nejvyšší vrcholek nad dědinou má 600 metrů nad mořem a nazývá se Kojál. Na tomto kopci je vybudován vysílač televizního a rozhlasového signálu, který měří 340 metrů. Lipovecký katastr má rozlohu 1154 ha a sousedí s katastry obcí Kulířov, Rozstání, Holštejn, Ostrov, Krasová, Kotvrdovice a Krásensko. Územně náleží Lipovec do Jihomoravského kraje.

Obec Lipovec má 1050 obyvatel, jejichž průměrný věk činí 35 let. V obci je obecní úřad, pošta, škola, mateřská škola, farní úřad, zdravotnické středisko, čerpací stanice PHM, kulturní dům, sportovní hřiště a tělocvična. Obec je vybavena vodovodem a plynofikována.

Další informace o Lipovci, jeho historii, místopise, řemeslech, apod. lze získat v publikaci Historie Lipovce, kterou je možno zakoupit v průmyslové prodejně v Lipovci za 50,- Kč.

Turistické zajímavosti
Pro turistiku v okolí Lipovce je předurčena nejen jeho poloha na okraji Moravského krasu, ale i přechod mezi krasovým územím a drsnou Drahanskou vrchovinou, která má jedno z nejčistších ovzduší v České republice. Přímo v obci lze shlédnout pseudogotický kostel Narození Panny Marie, který byl dle projektu H. Kocha, a s pozdějšími úpravami L. Főrstera, vystavěn v letech 1828 - 1843. Chrám byl zbudován bez věže, což jej řadí mezi několik málo podobných staveb v České republice. Před kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z 19. století. Na dolním konci obce je vytěžený lom s jezírkem, zvaný Černá skála, který je přírodní památkou. Nad vesnicí se kopci Kojál vypíná stejnojmenný stožár televizního a rozhlasového vysílání, vysoký 340 metrů.

V katastru obce leží bývalý  kamenolom s vápenkou Velká dohoda, který aspiruje na technickou památku. Poblíž se nachází Michalova jeskyně, nazvaná po loupežníku Michalovi Meluzínovi, který zde měl skutečně skrýš. Před 2. světovou válkou sloužila jako sklad bojových plynů čs. armády, v době okupace jako podzemní továrna na výrobu německých tajných zbraní. Dnes tu zraje plísňový sýr Niva, který je možno na místě zakoupit. V okolních lesích se též nacházejí méně známá krasová propadání  U Domínky, V jedlích a Plánivy, ale nejznámějším krasovým útvarem v této oblasti, který má možnost každý bez problémů shlédnout, je propadání potoka Bílá voda v Rasovně, kolem něhož vede silnice. V těsné blízkosti leží zřícenina hradu Holštejn s jeskyní Hladomornou. V sousední obci Ostrov u Macochy se nachází jeskyně Balcarka a větrný mlýn, v rybníku je možnost koupání. Rozepisovat se dále o Moravském krasu, o jeho jeskyních, propastech, závrtech, skalních útvarech apod. nemá cenu, slouží k tomu specializované servery. Pro neinformované návštěvníky této oblasti je nutno podotknout, že Moravský kras nejsou jen Punkevní jeskyně a propast Macocha, ale i mnoho dalších turistických zajímavostí v chráněné oblasti i okolí, takže kdo zde přijede na jedno- či dvoudenní výlet, shlédne jen nepatrný zlomek z toho, co tento kraj nabízí.

Jižně od Lipovce se nachází obec Senetářov s moderním kostelem z roku 1971 a s muzeem tradičního bydlení a perleťářství. Dále lze navštívit obec Ruprechtov s větrným mlýnem, v jehož blízkosti se nacházejí zříceniny hradů Kuchlov a Stagnov se zaniklým městečkem. Jsou zde též terénní pozůstatky zaniklé středověké obce Hamlíkov. Dle některých badatelů se jedná o tajemnou ves, ležící mezi Brnem a Olomoucí, kam světoznámý krysař z Hameln dovedl mladé lidi, kteří se tam roku 1284 usadili. V této oblasti se dále nacházejí železobetonové bunkry z 2. světové války, které jsou pozůstatkem tzv. Vyškovské střelnice. Atraktivní oblastí je i údolí a přilehlé okolí Rakovce, které se rozléhá mezi Jedovnicemi a Račicemi. Najdeme zde pozůstatky několika zaniklých středověkých obcí, keltského sídliště Černov a hlavně krásnou přírodu.

Oblast kolem Lipovce je protkána dosti hustou sítí turistických stezek a cyklotras. Přes obec vede od roku 2002 zelená turistická stezka. Po ní je možno se vypravit buď do Senetářova a dále pokračovat směrem k Rakovci, či na druhou stranu kolem Černé skály, propadání v Plánivách, vápenky Velká dohoda a Michalovy jeskyně na červenou stezku, která spojuje Holštejn a Ostrov u Macochy. V Lipovci je též křižovatka cyklotras, odkud je možno se dostal v podstatě do všech okolních obcí. Větší část těchto komunikací vede po upravených lesních a polních cestách a je možno po nich navštívit velkou většinu turistických zajímavostí Drahanské vrchoviny a Moravského krasu.

Možnosti ubytování v obci jsou dosti omezené, avšak v okolí najdeme několik ubytovacích kapacit, ať už se jedná o kempy, hotely, nebo penziony ve Sloupě, v Baldovci, v Jedovnicích, na Macoše, či v Podomí. V Lipovci mohou turisté využít poměrně dobrou síť obchodů a hostinských zařízení. Jsou zde dvě restaurace s podáváním teplých jídel, jedno pohostinství, tři obchody se smíšeným zbožím, jeden s potravinami a jeden s průmyslovým a drogistickým zbožím. Další obchod se smíšeným zbožím je v osadě Marianín.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.lipovec.unas.cz, na kterých najdete další informace.