Dlouhá Lhota

Dlouhá Lhota

Současnost
Obec Dlouhá Lhota najdete cca 25 km severně od Brna v okrese Blansko. Je to jedna z nejmenších obcí v tomto regionu, má cca 110 obyvatel. Naše obec patří do mikroregionu Kunštátsko-Lysicko. Ten se rozkládá se ve východní části Českomoravské vrchoviny v severozápadní části okresu Blansko a je tvořen 3 přírodními parky. Přírodní park Halasovo Kunštátsko o rozloze 68,5 km2 byl vyhlášen v roce 1980. Svratecká hornatina byla vyhlášena za národní park v roce 1990 a má rozlohu 100,7 km2. Park Lysicko byl vyhlášen v roce 1994 a jeho rozloha činí 40,2 km2. Centry mikroregionu jsou prastaré město Kunštát s hrnčířskou tradicí a obec Lysice s překrásným zámkem, kterou dnes reprezentuje především ovocnářská tradice.

Historie
Obec Dlouhá Lhota přináleží k nejstarším vesnicím tohoto okolí. Tuto starožitnost doznává i Codex diplom Moraviae III fol. 200. Ten o ní praví, že "na hranici proti Brnu ležíc, spolu s kostelem r. 1255 nově zřízenému opatství Žďárskému, darována byla." Kdy a kým však založena jest, nelze nijak stanoviti, nebo se určitějších pramenů nedostává. Též o původu jejího názvu "Dlouhá Lhota" neví se nic určitého. Snad jen ona důminka pravá, jež míní, že velkostatky jako vrchnosti v oněch dobách mnohým osadám "dlouhou lhůtu" k zapravení nějaké dávky povolovaly.

Ve starších dobách patřila Dlouhá Lhota k jihlavskému, později však brněnskému kraji, kde se sídlo krajského úřadu nacházelo. Když bylo hejtmanství zřízeno, připadla Dlouhá Lhota do hejtmanství boskovského a k okresu soudu blanenskému. Dle ústního podání patřila Dlouhá Lhota též jeden čas k panství pernštýnskému, kde prý mnohé listiny, týkající se Dlouhé Lhoty, se nacházejí. Na to přináležela Dlouhá Lhota, výminkou doby, kde asi okolo roku 1580 pověstný Šember z Boskovic až sem své panství rozšířil, stále až do roku 1848 do těchto panství: usedlosti 1, 5, 6, 7, 29, 32 - přináležely panství černohorskému a ostatní dražebnosti panství blanenskému.

V nejstarších dobách měla farnost Dlouhá Lhota, ku které i vesnice Bejkovice, Brťov a Jeneč přifařeny byly a i doposud jsou, stále svého duchovního správce sídlem v Dlouhé Lhotě. Od r. 1625  do r. 1784, v kteréžto době i zde reformace velkých úspěchů se dodělala, byly obce Dlouhá Lhota, Bejkovice a Brťov ve farnosti bořitovské, obec Jeneč však k faře újezdské přiděleny. Od r. 1784 zřízena zde opět samostatná lokálka, která r. 1858 na faru povýšena byla. Původně zřízena kaple, dosahující k nynější křtitelnici a byla zasvěcena sv. Vavřinci. Nynější kostel byl postaven r. 1804 a byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Památný je tu kalich, na němž je napsáno: "De Sammuel de Tissnansky comparavit calicem, orate pro eo" (Samuel z Tišnova daroval tento kalich, modlete se za něj). Kalich pochází z r. 1403, je z čistého zlata zdoben drahokamy, které jsou vyloupány a nahrazeny umělými skly. Na věži byly zvony,  z nichž nejmenší byl ve válce sňat a přelit na kanóny. Z historických důvodů byly 2 zvony nechány na věži. Na jednom z nich je nápis: "Leta Panie 1482 tento zwon slit jest ku czti a chwala Panu Bohu a sv. Wawrzinci do Lhoty. Jesus Christus". Roku 1580 měli zdejší faru nekatolíci. Ale r. 1612 již tu působil katolík Polák Valentin Alberti. Nynější hřbitov zařízen byl r. 1835, dříve býval hřbitov kolem kostela.

Roku 1834 patřilo do Blanska 25 domů se 176 obyvateli a do Černé Hory 7 domů s 51 obyvateli. Poddaní na díle černohorském platili roku 1750 vrchnosti úroků o svatém Jiří 2 zlaté 24 korun a o svatém Václavu 1 zl a 24 kr. Čtvrtláni robotovali týdně 3 dni. Na díle blanenském platili ročně úroků 21 zl 30 kr. 16 podsedků robotovalo 4 dni, 4 podruzi robotovali 1 den. Po válce 30leté bylo zde jen 9 domů osedlých. Do r. 1749 zachoval dům svůj jeden rod. R. 1790 bylo zde domů 39 a 172 obyvatel. Nejstarší rody jsou: Čech, Jakubec, Hrnčíř a Kotas. Stará obecní pečeť má strom a dva ptáky pod ním.

Od 1.ledna 1882 přidělena obec Dlouhá Lhota k okresnímu soudu kunštátskému a 1.dubna téhož roku poštovnímu obvodu lysickému. Starostové obce byli: A.Čech (rychtářem v čísle 4) a N.Šmerda (v čísle 4). Od roku 1876 Fr. Čech, 1878 Josef Strejček (střídali se až do roku 1888. Pak byl Antonín Jakubec (číslo 2), pak následoval Josef Jakubec a Jakub Hrnčíř. R. 1904 byl zvolen František Nečas, r. 1923 zvolen Richard Hlavička.