Obora

Obora

Historie
Obec Obora leží 9 km jihozápadně od Boskovic, katastr obce je bohatý na nálezy prehistorických zkamenělin, které jsou označovány pro svoji ojedinělost jako Oboria.

První zmínka o obci pochází z roku 1360. V historii obce se objevuje mnoho majitelů, např. zde sídlila ve 14. století stará moravská rodina, která měla přídomek Vít Spík z Obory (znakem této rodiny byl stříbrný štít s černou hlavou). Od počátku 16 století náležela obec k boskovickému panství. Ve své historii užívala obec dvě verze pečetí – v jedné verzi byl v pečetním poli symbol radlice, ve druhé verzi leží v pečetním poli figura vzrostlého ovocného stromu. V obci je rovněž tradice včelařství, která se dále rozvíjí.

Na návsi obce Vás upoutá zvonice s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého, o kousek dál je kulturní dům, který byl postaven po 2. světové válce a postupně byl v padesátých letech rozšiřován. Za výstavbu kulturního domu se zasadil mimo jiných také spisovatel Jaromír Tomeček, autor knihy Lovy beze zbraní. V prostorách kulturního domu bylo uvedeno do provozu pohostinství, které prošlo mnoha přeměnami až do dnešní podoby, rekonstrukce probíhala ve vnitřních prostorách v roce 2000, následně byla provedena i fasáda a zhotovena předzahrádka s příjemným posezením venku.

Na začátku vesnice směrem od Jabloňan Vás zaujme pomník padlým občanům oborským, legionářům, kteří v různých zemích hájili čest našeho národa. Pomník byl odhalen 25. září 1921. V základním kameni jsou uloženy různé listiny, připomínající světovou válku – tabačenky, cukřenky a jiné.

K obci Obora přísluší i osada Hutě sv. Antonie, její název pochází ze 17. století, kdy se v této oblasti těžil ledek a uhlí. Pozůstatkem jsou haldy, porostlé březovým hájem. Z Hutí je to už kousek ke Chlumům, oborskému i bořitovskému, oba jsou pozoruhodné. Jsou pozůstatkem druhohorního moře, kdy na sebe nasedaly naplavené vrstvy a vytvořily neobvyklé vrstvení písku a kamení, ve spodních vrstvách se usadil písek a v horních kamení. Oborský Chlum se zdvihá v nadmořské výšce 488 m, dají se zde nalézt zkameněliny – amonity (druhohorní obtisky a jádra), nejznámější je již zmiňovaný Oboria, který je vystaven v Mineralogickém muzeu v Brně. Druhý Chlum, bořitovský, je vyjímečný pískovcovými sochami, které zde vytvořil sochař amatér Stanislav Rolínek ještě předtím, než se v letech 1929 – 1931 pustil do tesání umělé pískovcové jeskyně Blanických rytířů poblíž Rudky u Kunštátu.

Během druhé světové války plánovali Hitlerovi úředníci, že touto oblastí povede dálnice, pozůstatky jsou nedaleko odtud dodnes vidět, při její stavbě však měly být Chlumy srovnány se zemí. Toto se naštěstí neuskutečnilo.

Z Chlumů je nádherný výhled do širokého okolí.

Současnost
Obec Obora má v současné době 277 obyvatel, musíme ale bohužel konstatovat, že počet obyvatel je stále nižší, mladí odcházejí za prací do měst, dětí se rodí málo. Ale to je samozřejmě problém celorepublikový, nejen náš. V roce 2001 zastupitelstvo obce odsouhlasilo vytvoření grafického návrhu heraldického znaku a vlajky obce, tento návrh pro obec zpracovával pan Mgr. Dalibor Res. Návrh znaku vychází z těchto motivů:
Základem je znak původní moravské rodiny – stříbrný štít s černou hlavou. Ve stříbrném poli leží vzrostlý ovocný strom na reliéfu krajiny charakteristickém pro okolí. Zelená barva pozadí vyjadřuje zemědělský charakter obce. Pata znaku je vyplněna figurou včelí plástve, která je symbolem stále živé a rozvíjející se tradice včelařství.

Čerpáno z oficiálních stránek regionu obce http://obora.svazeksvitava.cz/, na kterých najdete další informace.