Bořitov

Bořitov

Historie
Pro optimální podmínky bylo okolí Bořitova vyhledáváno již od nejhlušího pravěku. Kamenné nástroje dokládají poprvé pobyt někdy před 100 000 lety, výrazné bylo osídlení před 40 000 lety lovci doby ledové. Po jejím skončení byla před 7 000 lety krajina osídlena prvními zemědělci.

Od té doby začíná trvalé osídlení našeho kraje, během něhož se v průběhu doby kamenné, posléze doby bronzové a železné vystřídala celá řada archeologických kultur, z nichž většina zanechala své stopy i v katastru naší obce. Zvlášť početné jsou sídliště kultury se zvoncovitými poháry z konce doby kamenné, přímo ve vsi se nachází jedno ze sídlišť a žárových pohřebišť lužické kultury doby bronzové a doby železné. Hustě bylo osídleno Kelty, jen v katastru Bořitova bylo dosud objeveno sedm jejich vesnic a dvorců. V následujícím půltisíciletí nového letopočtu pak přicházeli germánští Svébové a posléze Langobardi. V 6.století pak přicházejí ještě i Slované. Tehdy vznikla v dnešních polních tratích Niva a Zádvoří nová vesnice. Po zániku Velkomoravské říše na poč.10.stol. se vesnice přesunula do prostoru pod "farský kopeček", kde vznikl základ dnešní vsi s dřevěnou tvrzí. V průběhu 12.století byl postaven kostel. Z 12.století je též první písemná zmínka (1172) o vsi, uvádějí Svéslava a Jakuba z Bořitova.

Postupně se obec rozvíjela zástavbou kolem volně stávajících dvorců a vznikala na nepravidelném půdorysu s náznakem trojúhelníkové návsi. Severní stranu obce uzavírala řada dvorců a budov posazené téměr kolmo k Lysickému potoku. Dle starších katastrálních map (1826) lze vysledovat málo domů, které vznikaly zbůsobem typickým pro jižní oblast hliněného domu, tj. kolmým řazením k uliční čáře. Podle záznamů kronik byla zástavba tvořena zejména dřevěnými roubenými domy. Zástavba z hliněného materiálu (nepálených cihel) je pozdější. Obec tak souvislejší zástavbou vznikala po levém břehu Lysického potoka. Druhé souvislejší uskupení je patrno v části U Špitálky (dle kroniky jeden ze dvou prvních dvorců) na levém břehu potoka Býkovka těsně nad soutokem s potokem Lysickým. Celá struktura obce byla ukončena postupným zastavováním mezi volně stojícími dvorci a vznikala nepravidelná forma vyvinutá přirozeně dle terénních daností. Zástavba byla tedy formována po obou stranách potoka Lysického, kde vznikaly dvě téměř souběžné ulice s dvorci, které zadními částmi směřovaly k potoku. Dnešní síť komunikací je tedy patrna již v 18.století.

Domky bezzemků či podsedků byly stavěny v severovýchodní části obce v tzv. Zádvoří. Nevelká skupina domů je z dřívějších dob patrna "na trávnících", tj. u silnice na Černou Horu po pravém břehu Býkovky. Dle dochované zástavby se dá soudit, že Bořitov byla obec především zemědělská, i když v dřívějších dobách 9.-10.století se dá předpokládat vyspělá výroba šperkařská.

Současnost
V současnosti je obec členěna na několik částí, které reflektují již značný historický vývoj urbanistického uspořádání. Jádro obce (severně od kostela „Dědina“) je tvořeno původními grunty, které byly ve většině případů ponechány v původní hmotě, některé jsou v čelní části nastaveny. Samostatné centrum obce tvoří trychtýřově se rozšiřující ulice s náznakem návsi, jež není ovšem jednoznačným centrem. Jižně začíná tato část návrším, kde je kostel se hřbitovem, fara, MŠ a ZŠ. Svou polohou a uskupením tvoří nejmalebnější část obce oddělenou od okolní zástavby svým převýšením a zelení. Severovýchodní část obce („Zádvoří“) je tvořena jednak původní zástavbou malých domků a dalšími dvěma ulicemi. Zástavba je zčásti původní (18. a 19. stol.) a z části vzniklá výstavbou v letech třicátých, kdy byla údajně tato část vystavěna za přispění pana děkana v době krize. Další část obce na severním okraji je novějšího původu, jednak zástavbou dvoupodlažních bytovek ze 70. let a jednak nově vzniklá ulice Nová čtvrť z 60. let. Jižně navazuje souvislá zástavba v části „Podsedky“ ryze ulicové formy, jejíž vznik je převážně z přelomu století. Výjimečně několik starších, původně samostatně stojících, dvorců tvoří východní část ulice. Na druhé straně je patrna řada přestaveb a nadstaveb novodobých z 60. až 80. let. Jižním směrem navazující ulice nazývaná „U Špitálky“ tvoří druhé původní centrum. V současnosti je tvořena většinou jednopodlažními původními budovami. Část podél silnice do Černé Hory („Na Trávníkách“) je tvořena uskupením původních statků a stavení z počátku 19. stol., které dominuje budova Sokolovny – vystavěná roku 1921 a zcela přestavěna roku 1969. Původně v této části byla škola a požární zbrojnice. Nacházela se zde také budova chudobince. Jihovýchodní část obce směrem na Jestřebí, zvaná „Loužky“, tvoří různorodá zástavba dvojdomky a rodinné domky. Pozdější výstavba dala vzniknout dvěma ulicím k nim kolmým. Další nově utvářená ulice vzniká ze severní strany kopce „Na Chocholí“.

Současná urbanistická struktura působí na první pohled nepřehledným dojmem, avšak přirozeně navazuje na původní, která vznikla postupným spojením zcela oddělených částí. Převažující funkce je obytná, zcela samostatnou část pak tvoří ZD a nově vystavěný kravín.

Památky a turistické zajímavosti
Mezi památky naší obce nepochybně patří i socha sv.Václava, která stojí na návsi - dnes náměstí U Václava. Pochází ze září roku 1941 a jejím tvůrcem je bořitovský rodák Josef Šmerda, absolvent sochařské hořické školy. Nápis na podstavci "Nedej zahynouti nám ni budoucím"je výrazem prosby k patronu české země. Dne 28.září 1942 mělo dojít ke slavnostnímu vysvěcení, ale k aktu nedošlo, neboť toho dne byl německými okupanty vyhlášen vyjímečný stav. V roce 1990 byla socha opravena bratrem jejího tvůrce Jaromírem Šmerdou.

Architektonickou památkou velké hodnoty je i sousoší Jan Žižka, Jan Hus a Prokop Holý od Stanislava Rolínka, vytesané v pískovcové skále na severní straně Velkého Chlumu. Nejen o něm, ale i o dalších známých rodácích, se můžete více dozvědět v části Rodáci.

Kostel sv.Jiří
Kostel sv Jiří stojí na nevysokém návrší, kde ještě za dob před Kristem bývalo pohanské obětiště. O době vzniku tohoto kostela se názory odborníků rozcházejí s datem konce 12., či začátku 13. století ve starší době románské. Původní kostelík byl pravděpodobně dřevěný s dřevěným stropem. Tento kostel je již postaven z křídových kvádrů, v jižním a severním průčelí byla proražena románská okna, tato však byla později zazděna a proražena okna nová, půloblouková. Původní klenutí je vidět dodnes.

Turistické a cyklistické stezky
Bořitovem prochází zelená turistická trasa, která navazuje na mnoha místech na trasu červenou. Po zelené se jižním směrem dostaneme přes Černou Horu a vrchol Jedle (561 m n.m.) do Svinošic, kolem Babího lomu (562 m n.m.) a vrchu Baba (441 m n.m.) až do Ořešína a Soběšic. Již v Černé Hoře na ni navazuje trasa žlutá vedoucí lesy do Kunčiny vsi a Bedřichova a trasa červená, která nás zavede přes Žernovník do Újezda u Černé Hory. Půjdeme-li po zelené z Bořitova na východ, dovede nás do Doubravice nad Svitavou, kde se napojuje na trasu červenou, po které můžeme pokračovat dále na východ kolem doubravického hradu do Kuniček, nebo se vydáme severně na Oboru. Pokud se rozhodneme jít po zelené z Bořitova hned na sever, dojdeme kolem Lysického potoka k úpatí kopce Velký Chlum. Trasa lemuje jeho severní stranu, kde se napojuje na další trasu červenou, která nás zavede kolem Huti sv.Antonie na Oboru, popř. kolem Perné do Lysic, kde již začíná Přírodní park Lysicko. Plné čáry na mapce značí cyklotrasy. Modrá vede z Kunštátu přes Lysice, Bořitov, Rájec a Sloup do Marianína. Červená začíná v Šebetově, pokračuje skrz Boskovice, Oboru, Bořitov, Žernovník a Lipůvku a končí v Blansku. Fialová vede z Lomnice, přes Brťov, Černou Horu, Blansko, Jedovnice do Senetářova.

Neméně lákavým tipem na výlet je Malý Chlum (tzv. Moravský Říp) ležící jen kousek cesty severně od Chlumu Velkého. Díky pískovcové vytěžené stěně se zde často konají závody motokrosu. Vyjdete-li až na samý vrchol kopce, naskytne se Vám nádherný výlet do okolí. Ovšem pouze za dobrého počasí. Velikosti obou Chlumů a malá vyvýšenina mezi nimi daly vzniknout dokonce i pověsti.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.boritov.cz, na kterých najdete další informace.