Krasová

Krasová

Historie
V r. 1717 založil Karel Ludvík, hrabě z Rogendorfu a Molenburku na svém rájeckém panství, jež zdědil po Kristánu z Rogendorfu, jehož předchůdce Jiří byl chotěm poslední ratolesti starodávného moravského rodu pánů z Drnovíc, nevelkou obec na jihozápadním svahu Drahanské vysočiny, která dostala název podle lokátorovy rodiny Rogendorf. Sedm let na to týž feudal založil jinou obec, která se jmenovala Molenburk. Obé tato jména jsou odvozena podle míst v Rakousku, odkud nepochybně tato šlechtické rodina pocházela a v souvislosti s expanzí habsbursky orientované aristokracie do tzv. dědičných zemí a zejména po bělohorských událostech snažila se získat v Čechách a na Moravě výnosná panství.

Zakladatel Rogendorfu (1682 - 1744) dbal velmi o hospodářskou stránku svého panství. Zvelebil zejména zemědělství, průmysl i železářství. Ve svých intencích byl vlastně předchůdcem osvícenecké rodiny Salmovy, která se stala dovršitelem jeho myšlenek koncem století 18. a ve dvou prvých desetiletích století 19.

Zakládání osad ve století 18. bylo spojeno s hospodářským myšlením vládnoucí třídy své doby, která se snažila restituovat dlouhými válkami v 17. stol. zbídačelou zemi, jejíž synové krváceli na nejrůznějších bojištích Evropy za cizí zájmy.

Krajina v nejbližším okolí Jedovnic byla válečnými událostmi ve středověku a raném novověku značně deptána, v jejím okolí zaniklo nemálo dříve kvetoucích vesnic, o nichž máme svědectví v historických pramenech a o čemž nás přesvědčují i nálezy středověké archeologie. A nejen Jedovnicko, nýbrž i severnější a východnější část někdejšího rájeckého panství byla vylidňována a pustnutím středověkých obcí značně postižena: v 16. stol. zpustlo někdejší městečko Holštejn i hrad, rovněž nedaleké Housko bylo již v r. 1511 pusté a bylo obnoveno koncem 18. stol. 2 km jihozápadně od původního vlastního sídliště.

Otázce obnovování obcí a zakládání nových vesnic v 18.století věnuje se v poslední době zasloužená pozornost, stejně tak jako problematice spojené s otázkami zanikání vesnic průběhem středověku i za raného novověku i bádání archeologicko - architektonickému v jejich katastrech.

Vznik několika nových obcí na dnešním Blanensku v 18.stol. byl motivován snahou ekonomickou i cílem restituce někdejšího osídlení kraje. V pojmenování těchto nových, obcí se setkáváme se snahou udržet v povědomí budoucích generací jméno zakladatele vesnic, jak tomu bylo i ve stoletích dřívějších (na př.13, 14.), kdy vznikla většina obcí Blanenska.

Historických pramenů k dějinám obce Rogendorfu v 18. a v 19. stol. je velmi málo, obdobně jako Je tomu i v řadě Jiných obcí blanenského okresu.

V r. 1834 měl Rogendorf jen 35 domů a 219 obyvatel, v r. 1854 již 258 obyvatel. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1782. Archivní fond někdejšího obecního úřadu je dochován v okresním archivu v Blansku až od r. 1913, obecné školy od r. 1897 a místní školní rady od r. 1898. Informace o životě v obci bychom získali jedině z fondu někdejšího panství (velkostatku Rájec -Blansko), který je uložen ve Státním archivu v Brně a který Je popsán v průvodci po archivních fondech (sv. 2, Praha 1964, str. 239 n), který obsahuje písemnosti o správě panství od r.1661, ovšem o naší obci je v něm jen nepatrně málo zmínek.

Současnost
Krasová leží asi 13 km na sever od Blanska na otevřené planině. Severní konec vesnice má nadmořskou výšku 540m. Území obce je mírně skloněno k jihozápadu. Středem vesnice vede silnice, která se nad školou zatáčí do pravá a směřuje ke Kotvrdovicím. Obě strany této silnice Jsou vroubeny řadami domů. Západní Velká strana byla původně selská, proti ní stojí Malá strana, původně dělnická, bez polí. Mezi silnicí a Velkou stranou je pás zahrad, kdežto před domy Malé strany je obecní třešňový sad, jímž protéká potok, dnes vedený potrubím pod povrchem země. Horní konec vesnice tvoří většinou domky postavené později. Pro naši vesnici bylo charakteristické šest rybníčků rozmístěných podél hlavní osy obce, které sloužily jednak jako nádrže vody pro případ požáru, jednak k chovu kachen a hus. Dnes jsou již tři rybníky zavezeny. Dalším znakem obce je pěkné hřiště, místními občany nazývané "Plac". Hřiště sousedi se školní zahradou a slouží školnímu tělocviku, ke sportování mládeže i jako obecní výletiště při konání letních slavnosti. Jelikož v nejbližším okolí obce nejsou žádné lesy, kraj je otevřený, přístupný hlavně severním, studeným, avšak zdravým větrům, které totiž dříve než do vesnice dospějí, proudí zalesněným územím, jež pohltí všechen prach, takže k nám přichází již čistý horský a zdravý lesní vzduch. Proto byla úmrtnost v dědině vždy malá a nemocí bylo celkem i při dřívější špatné stravě poměrně málo.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.krasova.cz.