Vršovice

Vršovice

Obec Vršovice se rozkládá asi 6,5 km jihovýchodně od Opavy na svazích Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 328 - 410 m. V obci žije 479 obyvatel (k 31. 12. 2005), katastrální výměra je 857 ha. Je zde 143 domů (k 31. 12. 2005).

Vršovice svou zástavbou navazují na obec Raduň. Větší část katastru pokrývají lesy, které částečně vlastní Lesy ČR, zbytek soukromí vlastníci i obec. Ve Vršovicích není žádný průmyslový podnik. Zdejší soukromý sektor hledá zakázky v širokém okolí. Zemědělskou činnost na většině zemědělské plochy, kterou tvoří louky a orná půda, zajišťuje Zemědělská a. s. z Opavy-Kylešovic.

Dominantou obce je kaple zasvěcená Božskému srdci Páně vystavěná v roce 1909. V roce 2001 byla rekonstruována do dnešní podoby, věž kaple osazena novým hodinovým strojem, automatikou vyzvánění zvonu, okolí nově upraveno. V období adventu je kaple svátečně osvětlena. Na příjezdové cestě směrem od Chvalíkovic stojí ve stínu staleté lípy kaplička zasvěcená Panně Marii bolestné, což vyjadřuje i mariánská růže umístěná ve znaku obce.

Na kopci Brdlice byla po 2. světové válce na památku obětem války postavena dřevěná kaple "Panny Marie sedmibolestné", vysvěcena byla v roce 1949. Z tohoto místa je nádherný výhled na okolí, město Opavu a při jasném počasí jsou vidět i Jeseníky. Dobře je rozpoznatelná i jejich nejvyšší hora Praděd se svou dominantou televizním vysílačem. Oběti první světové války připomíná památník z roku 1924 u kaple. U cesty k hájovně pod třemi staletými lípami stojí kamenný kříž. Obec je součástí přírodního parku "Moravice" a leží na síti cykloturistických tras "Údolí Raduňky a okolí".

Historie obce
Podle vsi Vršovic se psal již v roce 1288 Slavibor z Vršovic. Další zmínka o existenci obce pochází z roku 1377, kdy při dělení Opavska mezi syny vévody Mikuláše II. připadly Vršovice k dílu opavskému knížat Václava a Přemka. Už tehdy byla jedna část vsi v držení opavské johanitské komendy a s výjimkou druhé části, která byla přechodně do 16. století součástí raduňského panství, zůstala jako tzv. "komendorská strana" v majetku řádu maltézských rytířů až do novověku. Před zrušením patrimoniálního zřízení v roce 1848 vykonával správu obce v zastoupení vrchnosti fojt. Od roku 1850, kdy se Vršovice staly samostatnou obcí, tvořily součást soudního i politického okresu Opava.

Po zavedení obecní samosprávy řídil obec obecní výbor, který ze svého středu zvolil představenstvo v čele se starostou. Po vzniku ČSR vykonávalo správu obce obecní zastupitelstvo, které volilo ze svého středu obecní radu, v jejímž čele stál starosta obce. V letech okupace 1938 - 1945 převzal správu jmenovaný starosta s komisařskou pravomocí a jeho poradní sbor. Po osvobození obce převzal její správu nově utvořený národní výbor. V roce 1976 připadla obec pod správu Místního národního výboru v Raduni. Od roku 1990 má obec opět své sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta obce.

Vršovice byly středně velkou, téměř čistě českou obcí. V roce 1869 zde bylo 51 domů s 502 obyvateli, v roce 1900 zde bylo 62 domů, z 583 obyvatel obce se hlásilo 564 osob k národnosti české, 8 k národnosti německé. Podle sčítání lidu v roce 1921 se z 638 obyvatel hlásilo 637 osob k národnosti české, pouze 1 osoba k národnosti německé. Po 2. světové válce dochází k preferování sousední obce Raduň a část mladé generace si staví nové domy právě v Raduni. V 70. letech minulého století sílí snaha o sloučení obou obcí, což však obyvatelé Vršovic odmítají. Přesto v roce1976, ve snaze zřídit střediskovou obec Raduň, vzniká společný Místní národní výbor v Raduni pro obě obce.

Vršovice byly zemědělskou obcí s převahou lesů v katastru. Roku 1900 činila celková výměra hospodářské půdy 837 ha, z toho lesy tvořily 536 ha, pole 264 ha, louky 20 ha, pastviny 10 ha, zahrady 7 ha, bylo zde 42 koní, 277 kusů skotu a 66 kusů prasat, existoval zde mlýn. Lesní revír tvořil součást velkostatku řádu maltézských rytířů Opava a část lesů vlastnili místní sedláci a chalupníci. Tradiční způsob obživy, tj. zemědělství, byl po kolektivizaci v 50. letech minulého století postupně nahrazen prací místních obyvatel v průmyslových podnicích hlavně v Opavě, ale i v Hradci nad Moravicí, či v těžkém průmyslu na Ostravsku.

Turistické zajímavosti
Dominantou obce je kaple zasvěcená Božskému srdci Páně vystavěná v roce 1909. V roce 2001 byla rekonstruována do dnešní podoby, věž kaple osazena novým hodinovým strojem, automatikou vyzvánění zvonu, okolí nově upraveno. V období adventu je kaple svátečně osvětlena.

Na příjezdové cestě směrem od Chvalíkovic stojí ve stínu staleté lípy kaplička zasvěcená Panně Marii bolestné, což vyjadřuje i mariánská růže umístěná ve znaku obce.

Na kopci Brdlice byla po 2. světové válce na památku obětem války postavena dřevěná kaple "Panny Marie sedmibolestné", vysvěcena byla v roce 1949.

Oběti první světové války připomíná památník z roku 1924 u kaple.

Drobnou sakrální architekturu tvoří v obci 5 křížů, 1 svatý obrázek v dřevěné konstrukci a jedny Boží muka, připomínající tragickou smrt Marie Kratochvílové rozené Žůrkové. Druhé Boží muka leží sice v katastru obce Raduň, ale připomínají smrt našeho občana Eduarda Rychlého.

Čím může být tak malá obec, jako jsou Vršovice zajímavá, když leží v místě historicky málo aktivním a přírodně málo atraktivním? Je toho na prvý pohled málo. Již druhým pohledem můžeme vidět hodně zajímavého co nám Matka příroda nabízí. Třeba takové zdánlivě obyčejné stromy. Někdy skrývají tajemství, či připomínají, že byly svědky lidských tragédií.

Některé svědčí o lásce, či jen mladické touze zanechat viditelnou stopu pro příští generace. Někdy žalují, že jim někdo ublížil a někdy i pláčou.

A co taková procházka zasněženou krajinou, když slunce a mraky na obloze rozehrávají fantastickou hru barev a scény mění každou minutu nebo slunce vytváří zvláštní obrazy pomocí svých paprsků. Zima láká k procházkám pěšky nebo na běžkách přes pole, či lesem a nabízí krásná panoramata a zajímavé pohledy na v podstatě obyčejnou krajinu.

Ale i ta zdánlivě obyčejná krajina je pro bystré oko pozoruhodná, plná drobných překvapení a malých zázraků.

Každé roční období nabízí jedinečné pohledy, scenérie plné života, či obrazy hodné malířova štětce.

Každý ať hledá takovou krásu, která lahodí jeho oku, a potěšení, které přináší klid v duši, či příjemné pocity a nezapomenutelné dojmy. Přijďte a dívejte se, hledejte a naleznete, pozorujte a uvidíte, neboť krásu vidí jen, kdo ji vidět chce a šťastný je ten, který se dovede radovat i z maličkostí. Obec Vršovice je součástí mikroregionu Moravice. Mikroregion Moravice tvoří města Hradec nad Moravicí, Vítkov a Budišov nad Budišovkou a obce Branka u Opavy, Březová, Čermná ve Slezsku, Chvalíkovice, Kružberk, Lhotka u Litultovic, Melč, Mikolajice, Moravice, Nové Lublice, Radkov, Raduň, Skřipov, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice a jak už bylo napsáno Vršovice.

Tento krásný a pohostinný kraj má svůj svéráz. Osu tvoří romantická řeka Moravice s řadou meandrů v hlubokém skalnatém údolí. V roce 1994 zde byl vyhlášen Přírodní park Moravice - největší a nejhodnotnější chráněné území na Opavsku, které zahrnuje i území obce Vršovice. Celá oblast mikroregionu Moravice patří k vyhledávaným cílům turistů. K návštěvě vás zve město Hradec nad Moravicí s výstavným zámkem na skalnatém ostrohu nad řekou. Nedaleko odtud se nachází pohádkový zámek v Raduni s řadou rybníků.

Přilehlý park leží v údolí potoka Raduňky, které svou malebností láká turisty k procházce a z nedalekého kopce Brdlice ležícího už v obci Vršovice mohou turisté za pěkného počasí vidět panorama Jeseníků a rozpoznat i jejich nejvyšší horu Praděd a na ní televizní vysílač, také uvidí město Opavu a krajinu kolem až na polskou stranu hranice.

V další oblasti mikroregionu Moravice na příkré skále v Podhradí se tyčí zřícenina hradu Vikštejna. Tento kraj s bohatou hornickou tradicí je zajímavý i po stránce geologické. Romantický ráz krajiny doplňují haldy vytěžené pokrývačské břidlice, opuštěné doly a jezírka ukrytá ve stínu stromů. Starobylá hornická města Budišov nad Budišovkou a Vítkov mohou být východiskem k procházce kolem Kružberské přehrady.

V tomto malebném kraji prožila své nádherné dětství Joy Adamsová, vnučka podnikatele Weisshuhna, známá cestovatelka a autorka knih o Africe. Na toto šťastné období vzpomínala ve svých knihách po celý život. Stejně tak básník Petr Bezruč se nechal inspirovat při pobytu v Brance u Opavy. Hradec nad Moravicí, Žimrovice, Melč, Radkov, Klokočov, Čermná ve Slezsku a Branka jsou zviditelněny ve sbírce Slezské písně. V každém ročním období zde objevíte jistě i vy spoustu maličkostí, které potěší a jsou věčné, protože zůstávají ve vzpomínkách.

Turistické trasy
Katastrem obce Vršovice prochází modře značená turistická trasa vedoucí od železniční stanice ve Štítině, kolem nádrže Přerovec, přes Podvihov, lesem přes údolí Raduňky k hájovně ve Vršovicích a dále lesem do Bohučovic a do Hradce nad Moravicí. Středem Vršovic tato trasa neprochází. V údolí Raduňky se kříží se žlutě značenou trasou vedoucí z Opavy přes Raduň, kolem zámku, parkem a údolím Raduňky do Jakubčovic a dále do Žimrovic. V Hradci nad Moravicí navazuje na několik zajímavých tras.

Nejvýznamnější je mezinárodní trasa "E3" Eisenach - Praha - Budapešť, procházející pod Kružberkem nejkrásnějšími partiemi údolí řeky Moravice (červená značka) až do Hradce nad Moravicí, odkud pokračuje přes Březovou do Fulneku (modrá značka). Pestrý a zajímavý okruh kolem Hradce nad Moravicí s romantickými výhledy na zámek a jeho okolí je známý jako "Bezručova stezka" (20 km, žlutá značka). Křížová cesta Slezská Kalvárie je přístupná z Hradce nad Moravicí po zelené turistické značce. Trasa pak pokračuje k nové rozhledně u Jakubčovic odkud jsou za dobrých povětrnostních podmínek vidět jak Jeseníky, tak i Beskydy. V území jsou značeny i jiné turistické trasy, které nabízejí možnost návštěvy dalších zajímavých míst.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vrsoviceuopavy.cz/, na kterých najdete další informace.