Opava

Opava

Statutární město Opava (asi 60 tisíc obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu.

Opava je průmyslové, kulturní a zemědělské centrum českého Slezska českého - leží na řece Opavě v úrodném údolí, ohraničeném na jihozápadě výběžky Nízkého Jeseníku, východně od města se rozkládá Poopavská nížina.

Samotné město i jeho okolí má bohatou historii a je také významnou archeologickou lokalitou, kde se při vykopávkách potvrdila existence slovanského hradiště z 10. - 12. století. Přes značné škody způsobené na konci 2. světové války návštěvník při procházce městem může obdivovat mnoho kulturních památek, krásné parky a sady.

Dlouholetou tradici mají v Opavě i mnohé kulturní instituce. O divadelních představeních jsou dochovány zprávy již od roku 1522 a první samostatná budova Slezského divadla byla postavena v roce 1805, současná je z roku 1883. V roce 1814 vzniklo Slezské zemské muzeum, nejstarší na území České republiky.

Od roku 1991 sídlí v Opavě Slezská univerzita.

Významnou osvětovou institucí je Matice slezská.

V Opavě působilo nebo studovalo mnoho známých osobností vědy a kultury, které zasáhly významným způsobem do různých oborů lidské činnosti.

Přes tři sta let je v Opavě významná vojenská posádka - jejím hlavním útvarem je nyní Výcviková základna logistiky generála Píky.

V roce 1938 dělila Opavu od tehdejší hranice s Německem linie čs. Opevnění.

Členění města
Opava je podle zákona 128/2000 Sb., o obcích statutárním městem. Území statutárního města se člení na 8 městských částí s názvy: Komárov, Malé Hoštice, Milostovice, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice, Vlaštovičky, Zlatníky a zbylou část území statutárního města Opavy tvoří tyto části města: Opava-Město, Opava-Předměstí, Jaktař, Kateřinky u Opavy a Kylešovice.

Současnost
Město Opava leželo na křižovatce důležitých obchodních cest a i postupně se stalo též střediskem textilního, potravinářského a strojírenského průmyslu. Z nejvýznamnějších současných podniků lze uvést IVAX - Pharmaceuticals, a. s., předního výrobce léčiv a chemických substancí v České republice. V tradiční výrobě trvanlivého pečiva pokračuje OPAVIA - LU, a. s., závod Opava, v potravinářství působí také Nowaco mrazírny, Bivoj (masné výrobky), Moravskoslezské cukrovary, o. z. Opava, Pivovar Zlatovar a Slezská pekárna J. L. N.

Největším strojírenským podnikem ve městě je Ostroj Opava, který vedle důlních strojů dodává též části různých strojů a hydraulická zařízení. Kovodělnou výrobu provozují firmy Ferram Opava, Femont Opava, Witzenmann Opava, Arako, Komas aj. Pokračovatelem tradic opavských papíren je Model Obaly, moderní nátěrové hmoty vyrábí Balakom. V posledních letech se rozvíjí průmysl elektrotechnický, opravárenství a polygrafie.

Na okraji města působí moderní zemědělské podniky. V městě sídlí i jedno z největších českých spotřebních družstev Jednota Opava a pobočky desítky bank. Prodejní plocha zdejších super a hypermarketů přesahuje evropský průměr.

Opava, bílé město Bezručovo, má bohatou sportovní tradici i současnost, kterou představují v kopané mužstvo SFC Opava, v hokeji HC Slezan a v basketbale BK Opava. Úspěšnými sporty jsou také jezdectví a volejbal. Sportoviště v Opavě jsou na vysoké úrovni.

Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Historie Opavy
První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.

V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.

Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.

Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3 tisíce sovětských vojáků zaplatilo svým životem.

Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.

Církevní památky
Město Opava i jeho okolí se již v dávné minulosti řadilo mezi oblasti, kde měla značný vliv především katolická církev. I když je duchovní rozměr světa v moderním tisíciletí zatlačován do pozadí, chrámy tu stojí zbudované na pevných základech. Přečkaly nejrůznější krize, filozofické reformy o diktatury. Stále jsou zde, a stále vnášejí do našich životů cosi magického.

Dominikánský kostel sv. Václava
Vévoda Mikuláš II. Opavský je považován za zakladatele kostela k uctění sv. Václava. Roku 1336 byl dominikánský kostel vysvěcen olomouckým biskupem Johannem VI. Trojlodní bazilika s jednolodním uzavřeným kůrem byla okolo roku 1330 vybavena nástěnnými malbami, dnes zachovalých jen částečně. V letech 1723 - 1733 byl kostel podroben barokizaci.

Byl vybaven 18 postranními oltáři a dvěma kaplemi, z nichž obzvlášť pečlivě je vyzdobena Dominikova kaple. Po sekularizaci v době josefínské se z kostela stal roku 1783 vojenský sklad. Kostel a klášter jsou částečně využívány jako kulturní centrum, mimo jiné jako galerie. V budově kláštera sídlí Základní umělecká škola - výtvarný obor, Dům umění a vinárna. Na volném prostranství před Domem umění byla umístěna socha Utíkající dívky ak. sochaře Kurta Gebauera.

Františkánský kostel sv. Barbory a Františkánský klášter
Na místě, kde stál první kostel johanitů, založili františkáni po svém příchodu do Opavy r. 1451 svůj klášter s kostelem. V době reformace byl klášter rozpuštěn, klášterní budova se stala městskou nemocnicí. Stefan Graf Wűrben přivedl o sto let později františkány opět do Opavy. Roku 1673 se usadili v nově postaveném klášteře na Klášterní ulici. Vysvěcení františkánského kostela následovalo o 4 roky později (1677). O 12 let později vyhořel během velkého městského požáru. Byl však opětovně vybudován a od roku 1785 byl objekt využíván jako vojenské skladiště. V roce 1798 byly zahájeny úpravy objektu na nemocnici, která zde pod vedením MUDr. Leopolda Heidericha existovala od roku 1805.

Kaple sv. Kříže (Švédská kaple)
Tato osmiboká centrální stavba s nárožními pilíři, poprvé zmíněná roku 1394, byla zřízena opavským knížetem Přemkem I. jako zádušní svatyně. Na spodní část kaple z lomového kamene navazuje horní část z neomítnutých cihel s tufitovými architektonickými články. Nazývá se Švédská kaple, protože prý sloužila Švédům během třicetileté války k reformačním bohoslužbám a jako opěrný bod. Za císaře Josefa II. byla kaple odsvěcena a užívána jako skladiště, později jako sýpka. Roku 1907 byla Slezskou zemí za 9000 korun koupena a zrenovována. Přitom došlo k odkrytí zbytku fresek z 15. století. Poté byla stanovena hřbitovní kaplí.

Minoritský klášter s kostelem sv. Ducha
Kostel byl postaven před rokem 1289. Původně gotická patrně dvojlodní stavba byla v 17. století přestavěna na jednolodní prostor s řadou bočních kaplí. V přilehlém komplexu minoritského kláštera se zachoval z doby jeho založení kolem roku 1238 gotický kapitulní sál a zimní refektář s freskovou výzdobou z 18. století. V klášteře byl postupně zřízen vojenský polní špitál, vojenská nemocnice, zemský soud, zemské finanční ředitelství, berní správa, školské úřady atd. Od 16. století zde zasedaly knížecí sněmy a stavovské soudy opavského knížectví a ukládaly se zde zemské desky. Dnes je veřejnosti zpřístupněn sněmovní sál, gotická síň a v zimním refektáři pobočka knihovny, tzv. Bezručova čítárna, které slouží kulturním akcím města a Slezské univerzitě.

Kostel Nejsvětější Trojice
V gotickém období (1463) vznikl také kostel Nejsvětější Trojice. V letech 1481 - 1945 byl podřízen farnosti německého řádu. V kostelíku, nacházejícím se později v městském parku a proto nazýván "Parkový kostelík", je umístěn gotický obraz Nejsvětější Trojice z roku 1473. V antonínské kapli je možno shlédnout pěkné barokní jesličky z 18. století. Za zmínku stojí i rokokový obraz Immaculaty.

Kostel sv. Jana Křtitele
V letech 1431 - 1451 postavili johanité malý pozdně gotický kostel. Ten byl po velkém požáru v letech 1689 - 1704 barokně přestavěn. Věž změnila svou podobu několikrát. Věžní báň s laternou nahradila v roce 1890 charakteristická špičatá věž. V současné době je věž zakončena opět bání. Trojlodní kostel obsahuje pozoruhodné barokní vybavení, k němuž patří boční oltář a kazatelna a především hlavní oltář, jehož monumentální architektura je ozdobena zlaceným boltcovým ornamentem.

Dochovaly se rovněž postranní oltáře a socha Trpitele ze 16. století. V kněžišti je umístěn gotický náhrobní kámen biskupa Bernarda Cembalského z doby kolem roku 1453. Na vnější kostelní zdi se nachází barokní Jan Nepomucký. Kostel johanitů sloužil od roku 1856 jako kostel reálné školy, v letech 1861 - 1945 jako gymnazijní kostel. U kostela se dochovaly zbytky městských hradeb s kamenným gotickým portálem. Hradby byly v 19. st. zrušeny a rozbourány a na jejich místě vznikaly sady.

Kostel sv. Vojtěcha
Na místě malého gotického kostela postavili jezuité v letech 1675 - 1679 podle vzoru Il Gesu v Římě impozantní stavbu. Triumfalistická fasáda kostela s jezuitskými svatými ve výklencích byla namířena směrem k otevřenému náměstí jako symbol znovu posílené přítomnosti katolické víry ve městě. Freskovou výzdobou pověřili jezuité Františka Řehoře Ignáce Ecksteina, velká část těchto fresek byla v roce 1945 zničena.

Kostel samotný byl financován z daru 50 000 guldenů vévody Karla Eusebia z Lichtenštejna a pomocí dluhopisu generála Valenštejna, na jehož základě město postoupilo jezuitům pozemek zdarma. Před kostelem je umístěn mariánský sloup postavený dle vzoru mariánského sloupu na náměstí "Am Hof" (Na dvoře) ve Vídni z druhé čtvrtiny 18. století, upravovaný v roce 1869.

Historické památky
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.

Blücherův palác
Barokní šlechtický palác s bohatou štukem zdobenou fasádou byl postaven na místě šlechtického domu patřícího původně Tvorkovským z Kravař. Na jeho místě postavil ve 30. letech 18. století Jiří Rudolf Wipplar dnešní barokní palác. Po požáru byl opraven dalším majitelem, hrabětem Janem Larisch-Mönnichem.

Objekt přešel sňatkem do držení Gebharda Blüchera, vnuka vítěze nad Napoleonem u Waterloo. Později byl palác upraven na nájemní dům, v němž řadu let bydlel známý opavský advokát, slezský buditel a zemský poslanec František Stratil. V letech 1932 - 1938 zde bylo umístěno Zemědělské muzeum. Dnes slouží budova potřebám přírodovědného oddělení Slezského zemského muzea.

Boží koutek
Starobylý dům číslo 53, zvaný Boží koutek vznikl spojením dvou starších domů, z nichž severní byl pozdně gotický a jižní renesanční s velkým mázhausem. V prvním patře se dochovala místnost s malovaným stropem ze 17. století.

Dům U Mouřenína
Dům sloužil původně jako lékárna. Jádro domu je raně barokní, fasáda z roku 1730. Přízemí je narušeno novodobými arkádami. Průčelí se v patrech člení průběžnými pilastry, jejichž sokly jsou zdobeny maskami a rozetami. Prostor nad okny prvního patra zdobí bohatý vegetabilní štukový ornament, medailóny s portréty imperátorů a reliéfy orlů. Atika je ukončena kamennými bustami dvou mouřenínů a antických bohů Pallas,Athény a Árese.

Hláska
Městská věž, nazývaná také Hodinářská věž nebo Hláska. V ose západního křídla budovy je situována čtyřboká věž s třípatrovou bání a otevřenou lucernou se třemi zvony. Bývala nejstarším obchodním centrem města. Pod ní byla řada tzv. obchodních komor, jež sloužily k uskladnění prováženého zboží a jeho prodeji. Pod věží byla i městská váha, od roku 1582 pekařské lávky, v 1. patře zasedal soud a městská rada.

Původní dřevěná věž, z níž bývaly hlášeny požáry, zahajovány trhy i slavnostní shromáždění, byla smetena vichřicí. Novou věž postavil opavský stavitel Kryštof Prochhuber v letech 1614 - 1618. Od roku 1763 do roku 1805 se v jejím 1. patře hrávalo divadlo. V letech 1803 - 1888 po přestavbě podle projektu architekta Rudolfa Srntze tu bylo přemístěno městské muzeum a archiv. V současné době je budova sídlem Magistrátu města Opavy.

Obchodní dům Breda
Obchodní dům byl vybudován pro firmu Breda - Weinstein v letech 1927 - 1928 podle projektu vídeňského architekta Leopolda Bauera. Nárožní pětipatrová budova s dvojpodlažním suterénem má fasádu členěnou svazkovými příporami, probíhající od vykloněného firemního vlysu po lunetovou podstřešní římsu, kde se větví. V lunetách jsou proražena kruhová okna, ostatní okna jsou pravoúhlá. Budova měla na svou dobu vysoce vyspělé technické vybavení. Při výtvarném řešení budovy se Bauer inspiroval americkou architekturou, především dílem H. Sullivana.

Památník Petra Bezruče
Památník byl vybudován v letech 1955 -1956 na místě válkou zničeného rodného domu spisovatele Petra Bezruče (1867 - 1958). Architektonická úprava průčelní fasády je dílem architekta Ivo Klimeše a akad. sochaře V. Gajdy. V letech 1866 -1868 zde pobýval básníkův otec prof. Antonín Vašek, jeden z nejvýznamnějších představitelů národního obrození ve Slezsku. Dnes je památník literárněvědným pracovištěm Slezského zemského muzea v Opavě. Mimo jiné se zde nachází jedna z expozic Slezského zemského muzea zabývající se osobností Petra Bezruče.

Slezské divadlo
První zprávy o divadelních představeních v Opavě pocházejí již z roku 1630. Základní kámen Slezského divadla byl položen 1. května 1804, stavba byla dokončena 1. října 1805. Dále bylo divadlo přestavováno v letech 1882-1883 podle projektu Eduarda Labického. Po požáru 16. června 1909 byla F. Moserem provedena adaptace interiéru. Další úprava fasády byla provedena po roce 1945.

Činnost profesionální české scény byla zahájena 30. září 1945, operní soubor zahájil svou činnost téhož roku 27. října. V letech 1955-1957 byla přistavena správní budova. Rok 1986 znamenal zahájení příprav na celkovou rekonstrukci budovy a konečně od ledna 1990 do září 1992 probíhala generální rekonstrukce budovy divadla. Slezské divadlo provozuje dva soubory, činoherní a operní těleso.

Slezské zemské muzeum Opava
Slezské zemské muzeum je nejstarší a co do velikosti a bohatosti sbírkových fondů patří mezi nejvýznamnější muzea na území našeho státu. Založeno bylo 1. května 1814 a předstihlo vznik Moravského muzea v Brně i Národního muzea v Praze.

Slezské zemské muzeum pořádá ročně řadu výstav, odborných přednášek i kulturních pořadů a je tak nedílnou součástí kulturního života města Opavy i celé oblasti Slezska. Jeho výzkumná činnost je zachycována v odborných publikacích a časopisech a stává se součástí studia badatelů, studentů Slezské a Ostravské univerzity. Kolekce sbírkových předmětů je bohatá a čítá více než dva miliony kusů. Jde o rozsáhlé soubory přírodnin, fauny i flory, unikátní umělecká a kulturní díla.

Slezská univerzita
Slezská univerzita v Opavě je jednou z nejmladších veřejnoprávních vysokých škol v České republice. V současné době garantuje několik desítek oborů bakalářského, magisterského a doktorského studia v prezenční i kombinované formě a má více než 5,5 tisíce studentů. Od roku 2001 je členem European University Association (EUA). Z iniciativy Slezské univerzity v Opavě byla v roce 2003 ustavena Konference rektorů slezských univerzit, sdružující šest vysokých škol v oblasti českého a polského Slezska. Vedle Opavy má Slezská univerzita své součásti také v Karviné a v Krnově.

Matice slezská
Matice slezská je nepolitické občanské sdružení, jehož posláním je především šíření osvěty na území Českého Slezska, napomáhání vzdělání zde žijících obyvatel po stránce kulturní a sociální, spolupráce při záchraně a ochraně památek přírodních i kulturních, uchování a rozvíjení tradic Českého Slezska jako třetí historické země českého státu.

Matice slezská provádí činnost přednáškovou, publicistickou, vydavatelskou i zájezdovou, pomáhá vědeckým a kulturním institucím v jejich práci se slezskou tématikou. Matice slezská udržuje styky s obdobnými organizace v Horním i Dolním Slezsku v Polské republice a v dalších zemích.

Významné osobnosti
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.

Adamsonova Joy (Opava 20. 10. 1910 - Shaba-Keňa 3. 1.1980)
Malířka, spisovatelka, ochránkyně africké přírody, původním jménem Friederika Viktorie Gessnerová, proslavila se zejména autobiografickým dílem Lvice ve dvou světech a kresbou 4000 květů, zvířat a afrických domorodců.

Balbín Bohuslav (Hradec Králové 3. 12. 1621 - Praha 29. 11. 1688)
Historik, vlastivědec, dramatik, básník, pedagog a hagiograf, proslul zejména dílem Obrana jazyka slovanského, obzvláště českého. V Opavě jako jezuita po svém druhém exilu v Klatovech působil os 31.10.1674 - 20.11.1676 na zdejší jezuitské koleji.

Bezruč Petr (Opava 15.9.1867 - Olomouc 17. 2. 1958)
Vlastním jménem Vladimír Vašek, básník. Jeho básně shrnuté především ve sbírce Slezské písně lze rozčlenit do tří tématických okruhů: básně sociálního protestu, národního patosu a osobního rázu.

Korvín Matyáš (23. 2. 1443 - Vídeň 7. 4 1490)
Uherský a český král z rodu Hunyadyů, vojensky dobyl Opavsko a stal se jeho pánem místo Viktorína z Poděbrad.

Valdštejn Albrecht (Heřmanice u Jaroměře 14. 9. 1583 - Cheb 25. 2. 1634)
Generalissimus, vévoda frýdlantský, meklenburský a zaháňský, 29.7.1627 dobyl Opavu a vytvořil z ní centrum seskupení svých vojsk v r. 1634.

Cestovní ruch
Opava je půvabné historické město, které se rozkládá v mírné pahorkatině na soutoku řek Opavy a Moravice. Turisté ji navštěvují zejména pro její bohatou historii, četné architektonické památky, kulturu a především její malebnost, kterou podtrhuje množství zeleně přímo ve městě.

Již odedávna byla Opava centrem kulturního a společenského života. Je městem, kde bylo roku 1814 založeno nejstarší muzeum na území České republiky, dnes Slezské zemské muzeum. V roce 1805 zahájilo svou činnost Slezské divadlo. V současné době zpestřují kulturní nabídku nejen aktivity organizací, jako je například občanské sdružení Bludný kámen, Matice slezská, Loutkové divadlo nebo Dům dětí a mládeže, ale také několik nadregionálních festivalů. Kulturní zážitky ze všech oblastí umění přináší tradičně zářijový festival Bezručova Opava, festival Další břehy oslovuje především studenty a Mezinárodní soutěž mladých varhaníků je jediná svého druhu na území České republiky. K rozkvětu kulturního a společenského života Opavanů výraznou měrou přispělo také založení Slezské univerzity v roce 1991.

K nejcennějším gotickým památkám patří Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 14. století. Dokladem renesančního umění jsou především domy na Dolním náměstí, Masarykově třídě, Ostrožné ulici a rovněž městská věž, tzv. Hláska, současné sídlo Magistrátu města Opavy. V barokním stylu vyniká především Sobkův a Blücherův palác na Masarykově třídě. Opava se také pyšní ukázkami novodobé architektury, ať už se jedná o monumentální stavbu obchodního domu Breda nebo o budovu bývalé Obchodní a živnostenské komory či o komplex Městského koupaliště.

K technickým zajímavostem města patří secesní barometr v Dvořákových sadech a linie čs. opevnění – unikátních vojenských pevností vybudovaných před II. svět. válkou, z nichž je dnes přístupná především pevnost v Opavě – Milostovicích.

Opava je zelené a kvetoucí město díky rozsáhlým parkům a sadům, které vznikly na místě středověkých hradeb zbořených na počátku 19. století.

Při pobytu v našem městě lze využít velmi pohodlného a příjemného ubytování jak v centru města tak na jeho okrajích.

Tipy na výlety
Opavské Slezsko je zajímavým místem České republiky, nacházející se mezi Jeseníky a Beskydami. V malebné krajině mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou se na ploše 1144km2 rozkládá turistická oblast Opavské Slezsko. Jihozápadní část je tvořena předhůřím Nízkého Jeseníku, který rozděluje oblast na dva geologicky a geomorfologicky odlišné celky. A právě tato skutečnost dodává jeho rázovitým územím - Opavsku, Hlučínsku a Vítkovsku - různorodý geologický, přírodní i kulturní charakter a vytváří v něm zajímavá místa k turistice, rekreaci, poučení i k odpočinku.

Atraktivity v okolí
Turistická oblast Opavské Slezsko se rozkládá v samotném srdci moravskoslezského kraje. Oblast se rozprostírá na jedné straně podél řeky Opavy, na druhé straně lemuje severní hranici s Polskem. Opavské Slezsko je rájem pro všechny zvídavé povahy a nadšence, kteří se zajímají o historické a kulturní památky nebo památky technického charakteru. To vše v kombinaci s ideálními podmínkami pro pěší a cykloturistiku.

Přírodní krásy

Arboretum Nový Dvůr

Bezručova vyhlídka

Hněvošický háj

Mariánské louky

Naučná stezka Hanuše

Naučná stezka Hvozdnice

Naučná stezka Moravice

Národní přírodní památka Zábřežské louky

Otická sopka

Priesnitzové koupele a Pstruží farma v Bělé

Venušina sopka

Technické zajímavosti

Areál Čs. opevnění v Darkovičkách

Choltický mlýn

Kružberská přehrada

Letiště v Zábřehu u Hlučína

Památník armády ČR a Čs. opevnění Opava – Milostovice

Památník II. světové války v Hrabyni

Zámky v okolí

Bílý zámek v Hradci nad Moravicí

Červený zámek v Hradci nad Moravicí

Státní zámek Raduň

Vikštejn

Zámek Dolní Benešov

Zámek Hlučín

Zámek Kravaře

Zámek Velké Hoštice

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.opava.cz, na kterých najdete další informace.