Ludgeřovice

Ludgeřovice

Obec leží na východním okraji Oderských vrchů mezi městy Ostrava a Hlučín. Území obce leží v nadmořské výšce od 220 do 300 metrů, je mírně zvlněné s řadou lesíků a remízků. Z vyvýšenin jsou na jihu viditelné vrcholy Beskyd a za dobré viditelnosti na severozápadě i vrcholy Jeseníků. Na jihozápadě katastru obce se rozkládá komplex Ludgeřovického lesa, na severovýchodě katastru obce navazuje na komplex Černého lesa. Na k obci přiléhajícím okraji Ludgeřovického lesa se rozkládá kaskáda pěti rybníků.

Zastavěná část obce leží zejména podél Ludgeřovického potoka, na jihovýchodním konci bezprostředně navazuje na zástavbu místní části Petřkovice města Ostravy a obdobně na severozápadním konci navazuje na zástavbu obce Markvartovice. K obci patří i osada Vrablovec, jejíž zástavba bezprostředně navazuje na místní část Rovniny města Hlučína. Obec má 4 660 obyvatel, 1300 domů s číslem popisným.

Dominantou obce je římskokatolický chrám sv. Mikuláše spolu s doprovodnými budovami fary a hospodářských staveb, vše postaveno v německém novogotickém slohu z červených ostře pálených cihel v roce 1907.

Věž chrámu je 75 metrů vysoká. V obci je pošta, dvě základní školy, tři mateřské školky, dvě soukromá zdravotní střediska, dvě větší prodejny potravin, pět restaurací, provozovny a sídla podnikatelských aktivit, poradenství a obchodu. Obec má velmi dobré spojení místní autobusovou dopravou s Ostravou. Obec má vodovod, je plně plynofikována, hustý automobilový provoz je sveden do obchvatové silnice. Obci zatím zejména chybí kanalizace splaškových vod a lépe vybavené společenské centrum. Na katastru obce jsou velké těžitelné zásoby kvalitních štěrkopísků a cihlářských hlín.

Historie obce
První písemná zmínka o vsi je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. 1. 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je ztvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.

Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané Rakousko – Pruské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. 2. 1920, kdy se toto uzemí stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. 10. 1938 znovu přičleněno k Německé říši. Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky.

O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků. Dne 12. 4. 1995 byl předsedou poslanecké sněmovny obci udělen znak a prapor obce. Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ludgerovice.cz/oobci/index.asp, na kterých najdete další informace.