Háj ve Slezsku

Háj ve Slezsku

Háj ve Slezsku je samostatnou správní jednotkou s obecním úřadem a vlastním obecním zastupitelstvem. Patří do Moravskoslezského kraje.

Obec byla v nedávné minulosti součástí okresu Opava.

Obec tvoří pět částí: Háj, Chabičov, Jilešovice, Lhota a Smolkov.

Historie obce
Přestože se vznik obcí většinou odvozuje od první písemné zmínky, v našem případě tak nečiníme. Již v prvních písemných pramenech z let 1366-77 se totiž hovoří o "zboží chabičovském, jilešovickém nebo smolkovském". Z toho je zřejmé, že již před datem těchto záznamů zde nějaké osady existovaly. Nelze je ale doložit žádnými dokumenty, tudíž ani uvažovat o tom, zda byl dříve osídlen Smolkov nebo Chabičov.

Osady Chabičov i Smolkov poskytovaly obživu zemědělcům, a to jak obděláváním půdy, tak pastevectvím, protože pro oba tyto druhy zemědělské činnosti byly příhodné podmínky. Jejich vznik klademe do počátku 13. století, do období kolonizace. Lze se domnívat, že vznikly na popud feudálních vlastníků rodu Donátů z Velké Polomi, aby plnily funkci strážních osad jejich panství na strategické hranici řeky Opavy proti feudálům kravařským (Smolkov), benešovským (Chabičov) a hlučínským (Jilešovice).

Obě osady měly k osídlení tytéž podmínky a nesly stejné charakteristické znaky - výhodnou polohu na okraji Nízkého Jeseníku, úrodnou půdu, vydatné prameny pitné vody, travnato-křovinaté pastviny na úbočích kopců i hluboké lesy na jejich vrcholech a lesnaté rokliny vzniklé táním ledovce na konci doby ledové. Skýtaly nejen dostatek paliva a stavebního materiálu, ale i vhodný úkryt pro lidi a dobytek při častých nájezdech nepřátel.

V této souvislosti je třeba učinit zmínku o strategickém významu Ostré hůrky, vrchu mezi Chabičovem a Smolkovem, který umožňuje střežení téměř celého území Hlučínska i významné cesty využívané nepřátelskými vojsky. Důkaz o tom přináší velkopolomská kronika. V roce 1623 morem vymřeli všichni poddaní v osadě "Na Dubském". To je přímo les za Ostrou hůrkou. Jejich posláním bylo střežení severní hranice velkopolomského panství.

Pomníky a památníky
Památník slezského odboje na Ostré hůrce (1929, 1969)
Pomník Vladislava Vančury, na ulici Ant. Vaška poblíž zdravotního střediska (1972)
Pomník Petra Bezruče, v parku u nádraží (1959)
Pamětní deska Antonína Vaška, na budově Hotelu Pod hůrkou
Památník hrdinům Ostravské operace ve Smolkově, nad hřbitovem ve Smolkově (1973)
Pomník padlým v 1. světové válce 1914-18 v Chabičově, u hasičské zbrojnice (1924)
Pomník padlým v 1. světové válce 1914-18 ve Smolkově, v areálu hřbitova (1923)
Pomník z 1. světové války v Chabičově (z r. 1924)
Pomník z 1. světové války ve Smolkově (z r. 1923)
Pomník Rudé armády v Chabičově (z r. 1945)
Pomník Sovětské armádě-osvoboditelce, v Chabičově, na rozcestí Jilešovice-Dobroslavice (1945)
Památník Ivana Pochožaje Na Polomském (1945)
Památník umučeným slezským vlastencům na Ostré hůrce (1993)
Pamětní deska padlým ve Smolkově, na smuteční síni (1968)
Pamětní deska osvoboditelům v Jilešovicích, na návsi u kaple (1975)
Pamětní deska osvoboditelům ve Lhotě, v areálu bývalé školy (1965)
Pomník obětem 2. světové války v Háji ve Slezsku, pod smuteční síní v Chabičově (2005)
Pamětní deska Vladislava Vančury, rodný dům v bývalém cukrovaru (2007)

Církevní a sakrální památky
V minulosti patřila celá dnešní obec do farnosti velkopolomské. Po vzniku farnosti plesenské k ní patřily Jilešovice, po vzniku farnosti hrabyňské k ní byly přifařeny obce Smolkov a Lhota, které k ní patří dodnes.

Chabičovská farnost vznikla až v roce 1905. Její kaple sv. Valentina, postavená a vysvěcená v roce 1821, ale nebyla vyhovující k tomu, aby se stala farním kostelem. Po ukončení výstavby nového kostela byla kaple odsvěcena a sloužila jako hasičská zbrojnice. Za války (1945) došlo k jejímu zničení.

Jilešovická kaple sv. Jana Nepomuckého je z roku 1864. Jilešovice mají také svou kapličku na stejnojmenném kopci.

Smolkovská kaple Panny Marie byla postavena v roce 1866. Ani ta nepřežila válečné události roku 1945. Její místo dnes připomíná zvonice na návsi.

Hájecká kaple
Hájecká kaple pochází z roku 1877 a je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie. Bohoslužby se v ní konaly pouze dva roky, později sloužila jako smuteční síň při některých pohřbech. Dnes je nově využívána jako komorní výstavní prostor.

Lhotecká hřbitovní kaple byla postavena zásluhou mlynáře Jana Havlíčka v roce 1904.
Chabičovský kostel sv. Valentina je postaven ve zmodernizovaném románském slohu. Byl vysvěcen 17. září 1911 a za pozoruhodnost je pokládáno, že oltář je situován na jižní straně.

Kostel sv. Valentina
Ostatní sakrální památky, jako jsou kříže a kapličky, připomínají osudy našich spoluobčanů a jsou roztroušeny na katastru obce, mnohé poznamenány válečnými událostmi. Nejvýznamnějším je Černý kříž na hranici katastru Lhota - Mokré Lazce, který je kulturní památkou.

Ostrá hůrka
Vršek nad Hájem, označovaný v mapách jako kóta 317, zvaný od nepaměti "Hůrka" nebo "Ostrá hůrka", není opředen žádnými pověstmi nebo legendami a také v dřívějších dobách nebyl nijak známý ani významný. Leží na katastru Chabičova. V dávných dobách snad sloužil pouze strážným účelům, ostraze (ostrahůfka). Řeka Opava byla hranicí mezi Rakouskem a Pruskem od roku 1742. Dříve byla hranicí mezi panstvím velkopolomským a dolnobenešovským, mezi panstvím kravařským a Hlučínem. Tuto hranici bylo třeba hlídat. Z Ostré hůrky, kde byl daleký rozhled na pruskou stranu, bylo možno podávat včasné informace nebo výstrahu, ať už o viditelném pychu, nebo pohybu vojsk. Po vzniku Háje byla Ostrá hůrka popisována jako kopec porostlý křovím, kolem kterého se pásl dobytek.

Z historie obce je známo, že před prvním táborem lidu byl ke shromažďování a oslavným akcím užíván vršek v nejstarší části Chabičova zvaný "Na horách" nebo "Hory" (Hlubečkova skála), kolem něhož také vedly původní cesty z Chabičova do Velké Polomi. Právě tam se podle historických dokladů poddaní scházívali. Zde byla u příležitosti převážení českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy ve dnech 28. a 29. srpna 1867 zapálena vatra. Připravili ji chabičovští občané na výzvu českých vlasteneckých spolků v rámci akce "Zapalte ohně na horách". Proč se tedy první větší organizovaný tábor lidu nekonal "Na horách", ale na "Ostré hůrce"? Postavením hájeckého cukrovaru a dráhy ze Svinova do Opavy získává Háj, ležící mezi obcemi Chabičov a Smolkov centrální postavení. Chodníček z Háje do Velké Polomi se stává více frekventovanějším, vzniká schůdnější a kratší cesta než původní, vedoucí kolem Hlubečkovy skály.

Za autora myšlenky konat tábor lidu na Ostré hůrce je považován člen přípravného výboru tábora, farář a vlastenec z Velké Polomi páter Kazimír Tomášek, který kolem chodil do chabičovské kaple a školy, na dráhu i do hájeckého cukrovaru, na schůze do Blažejova mlýna v Chabičově. Ostrá hůrka dostala přednost i před známější, ale těžko dosažitelnou Hrabyní a Kylešovicemi, které ležely blízko germanizačního opavského centra. Byly tu rovněž k dispozici restaurace Jana Vaška, ale i kavárna a restaurace U Hartmanů.

První tábor slezského lidu učinil z Ostré hůrky místo známé a významné. Větší tábory se v té době nekonaly jen zde, ale také na jiných místech opavského Slezska, dokonce i na Těšínsku. Nedosahovaly ovšem takové účasti, jak tomu bylo na Ostré hůrce. První tábor se zde konal 12. září 1869. Zúčastnilo se ho na 15 tisíc lidí z celého Slezska. Tehdy poprvé rozhodoval slezský lid o svých právech. Slezsko se hlásilo ke státní jednotě s Moravou a Čechami a pozvedlo svůj hlas proti germanizaci požadavkem českého školství.

Druhý tábor lidu se uskutečnil 11. září 1898. Byl vyvolán hněvem z neuznání spravedlivého uspořádání v rámci rakouské monarchie a popíráním jazykové rovnoprávnosti.

Třetí tábor lidu proběhl 21. září 1918. V Prohlášení požadovalo 40 tisíc účastníků Československý stát: "To je právo naše nejposvátnější, právo národní i mezinárodní, právo národa, jenž má zásluhy o kulturu světovou a jenž svou vzdělaností, svými silami mravními a svým rozvojem hospodářským s hrdostí se postavil vlastní prací svou do prvé řady demokratických národů světa." Dřevěný pylon, umístěný na Ostré Hůrce, symbolizoval význam těchto událostí.

Ostrá hůrka v roce 1918
Čtvrtý tábor lidu je spojen s datem 1. září 1929. Poprvé v nově vzniklé Československé republice se schází slezský lid, aby odhalil žulový památník. Sousoší muže a ženy symbolizuje lásku k vlasti, houževnatost i nadšení, nejsvětlejší to stránky povahy slezského lidu, dílo sochaře Josefa Wagnera a architekta Jana Reichela. V architektuře památníku byly umístěny žulové desky s vytesanými nápisy 70 slezských obcí a uložena prsť z bojišť 1. světové války.

Památník na Ostré hůrce (rok 1929)
U příležitosti 70. výročí narození Petra Bezruče se 12. září 1937 konala manifestace Zemské hasičské jednoty slezské. Na památník byla umístěna Bezručova pamětní deska.

Pátý tábor lidu byl svolán na 25. září 1938 jako důrazná výzva k obraně proti hrozící okupaci a válce. Mobilizace o dva dny dříve jeho uskutečnění zabránila. Za několik dní vstoupila do Háje a okolních pevností fašistická vojska.

Dne 11. prosince 1938 byl Památník odboje slezského lidu na Ostré hůrce fašisty zničen. U trosek se po několik dnů scházeli lidé k tichým, nikým nesvolaným protestům.

Zničení památníku fašisty v roce 1938
Šestý tábor lidu nese datum 23. září 1945. Více než 100 tisíc účastníků manifestovalo za rovnoprávnost Slezska a požadovalo urychlenou výstavbu válkou zničené země. "Srovnané trosky památníku musí být připomínkou, ale i výstrahou, aby se válka již neopakovala." Byl položen základní kámen pro vybudování nového památníku.

Po dvaceti letech, dne 12. září 1965 bylo návrší Ostré hůrky pietně upraveno. Zrodila se myšlenka obnovy památníku a je uvažováno o svolání tábora ke 100. výročí prvního tábora lidu na září 1969.

Výstavba nového památníku (1968)
Sedmý tábor lidu se konal 21. září 1969. Účastníci se sešli k odhalení obnoveného památníku a přihlásili se k tradicím táborů lidu, k historii Ostré hůrky i oprávněným požadavkům Slezanů.

Osmý tábor lidu se uskutečnil 19. května 1990 z popudu obnovené Matice slezské, aby demonstroval zájem Slezanů na spolubudování demokratického státu, České a Slovenské federativní republiky. Účastnil se předseda české vlády Petr Pithart.

Od roku 1990 se Ostrá hůrka stává místem setkávání občanů k významným událostem, mezi něž patřilo odhalení pomníku slezským vlastencům 26. dubna 1993, setkání k 80. výročí tábora lidu v roce 1918, jehož součástí bylo vyhlášení založení Euroregionu SILESIA.

V roce 2003 byl restaurován základní kámen a po doplnění textu vložen do východní zdi památníku.

Dne 18. září 2004 byl znovu otevřen sarkofág památníku a vloženy artefakty, jejichž součástí je prsť z bojišť 1. a 2. světové války, popravišť a koncentračních táborů včetně dobových dokumentů.

Vodní mlýny
"Dračí mlýn" na Valše
Čertův mlýn - také Kremlicův
Chabičovský vodní mlýn
Mlýny v Jilešovicích
Smolkovské mlýny
Vodní mlýn ve Lhotě

Tvrz Padařov
Opevnění, které tvořilo výraznou dominantu a bylo umístěno na katastru obce tehdy Háje u Opavy, tvrz Smolkov na kopci Padařov (340 m n. m.), mělo za úkol spojovat ostravský a opavský úsek opevnění.
Smolkovská tvrz byla první tvrzí budovanou v rámci celého systému opevnění. Počátek její výstavby lze datovat do února 1936. Sestávala z jednoho pěchotního srubu MO-S 40 - Nad Silnicí, z něhož měla být řízena dělostřelecká palba. Byl vyzbrojen 2 těžkými kulomety ráže 7,92 mm a jedním lehkým kulometem, které chránily západní svah tvrze.

Cukrovar
Byl postaven z podnětu báňského inženýra Jana Jindřicha Golda a o první kampaň se v něm v době, kdy se u nás pěstování cukrovky teprve zavádělo, postarala firma Freiheitsauer Zuckerfabrik. Od barona Rotschilda najala společnost přiléhající dolnobenešovské panské pozemky o výměře asi 60 ha a později k nim připojila dalších 38 ha pozemků chabičovského mlýna.

Při první kampani v roce 1859 bylo denně zpracováno asi 700 q řepy, v roce 1924 až pět tisíc. V první kampani tu pracovaly dvě stovky dělníků, později se jejich počet zdvojnásobil. V roce 1873 bylo v cukrovaru zavedeno elektrické osvětlení jako ve vůbec prvním závodě v celém Rakousku-Uhersku. Při pokusech s elektrickými přístroji, konstruovaných na gumových podkladech, učinil podnikatel Jan Wondruška technický vynález použitím podkladů břidlicových.

Železniční stanice
Osada Háj vznikla v roce 1784 parcelací statku opavských klarisek. Později se stává významnou zvláště díky výstavbě dráhy Svinov - Opava a stavbě cukrovaru (1851-1858). V roce 1854 zde byla zřízena železniční stanice a postavena staniční budova. Rok po zahájení provozu cukrovaru došlo i ke zřízení poštovní expedice.

Doprava na železniční trati ze Svinova do Opavy byla zahájena 17. prosince 1855. V Háji byly tři koleje a přistavěná vlečka od cukrovaru. V roce 1924, kdy byl v obci zřízen vodovod, došlo k výstavbě vodárenské věže pro provoz parních strojů. V roce 1922 postavilo na nádraží Spotřební družstvo Budoucnost Ostrava rozdělovnu, z níž zásobovalo 11 svých prodejen v okolí. V závěru druhé světové války byla trať těžce poškozena a doprava na ní zastavena. K jejímu definitivnímu obnovení došlo po zatěžkávací zkoušce opravených úseků a mostů lokomotivou vedenou strojvedoucím Ladislavem Burečkem, rodákem z Chabičova, už 26. května 1945.

Hájecká železniční stanice měnila v průběhu vývoje i svůj název. Původní německo-český název Freiheitsau-Háj byl nahrazen názvem Háj-Chabičov a později změněn na Háj u Opavy. Teprve od roku 1986 nese název Háj ve Slezsku. V květnu 1939 doznal změny název zastávky Lhota - Mokré Lazce. Od tohoto data je stanice nazývána Lhota u Opavy. Prvním přednostou stanice se stal Klement Eberhard Hochberg, nejstarší výpravčí na Severní dráze Ferdinandově, který v mládí kladl její první kolejnice.

V letech 2005-2006 došlo k modernizaci a elektrizaci traťového úseku Opava - Svinov včetně úprav propustků a nádraží. Využít železniční zastávky mohou občané a návštěvníci v místních částech Jilešovice, Háj a Lhota. Celá elektrifikovaná trať byla zprovozněna v polovině prosince roku 2006.

Pošta
Ztrátou části Slezska po prusko-rakouské válce byla původní poštovní cesta zpřetrhána a bylo nutno zřídit novou jen po rakouském území. Už v únoru 1743 byla navržena nová poštovní silnice přes Smolkov, Chabičov a Dobroslavice na Moravskou Ostravu, Těšín a Bílsko. Výstavbou železnice ze Svinova do Opavy tak vznikla možnost přepravy pošty vlaky a poštovní cesta, která vedla přes Smolkov a Chabičov ztratila na významu.

Potřeba zřízení poštovního úřadu v Háji vznikla postavením cukrovaru. Provoz poštovní expedice byl zahájen 7. května 1859. Prvním poštovním expedientem se stal ředitel cukrovaru J. J. Gold. Úřadovnu měl v přízemní budově nádraží. V dalších letech se pošta často stěhovala.

Dnes se nachází v domě č. p. 5 v Háji a má směrovací číslo 747 92.

Přírodní zajímavosti

Těškovice (363 m n. m.)
Nejvyšší bod v katastru obce je posledním výběžkem Nízkého Jeseníku. Z úbočí Těškovice lze za příznivého počasí pozorovat celé pohoří Beskyd od Lysé po Radhošť a na západní straně Jeseníky s Pradědem. Kdysi se na tomto vrcholu pokoušel občan Josef Hlubek (Hlubeček) těžit kámen, ale dílo mu zaplavila voda. Na jižním svahu zase zkoušel pěstovat vinnou révu - odtud místní název "Na Vinohradě". Od roku 1971 vytvářejí háječtí skauti na vrcholu Těškovice kamennou mohylu - Památník slezského skautingu.

Hlubečkova skála (339 m n. m.)
Jde o dosti rozsáhlý lom na druhém vršku v části "Na Horách", kde podnikavý občan Hlubek lámal kámen a narazil zde na silný proud vody, který zaplavil celou lokalitu lomu. Po melioračních pracích v šedesátých letech 20. století začala voda mizet. Hlubečkova skála byla místem významných srazů občanů a mládeže v dobách před prvním táborem lidu na Ostré hůrce.

Hluboký důl a Jáma
Vznikly táním ledovce v horní části dnešního Chabičova. Jsou porostlé stromy a křovím. Na dně potoky s prameny. V Jámě byla kdysi jeskyně zvaná "Janíčkova ďura", v níž podle pověsti přebýval loupežník Janíček. V roce 1866 zde lidé ukrývali cenné věci před rabujícími Prusy. Dnes jsou v Ďuře četné otvory, vykopané před koncem druhé světové války, v nichž se lidé skrývali při přechodu fronty v dubnu 1945.

Košcova skála
Nalézá se mezi Těškovicí a Hlubečkovou skálou a byla používána jako lom pro stavbu silnice z Chabičova do Dobroslavic. Roste tu mnoho druhů vzácných rostlin včetně masožravých.

Fabrická skála
Jde o velký kamenolom, v němž se těžil kámen při stavbě hájeckého cukrovaru. Nachází se naproti rybníku Valcha.

Ondrášova díra
Je na druhé straně hrabyňského údolí v blízkosti bývalého Dračího mlýna. Je nepřístupná. Podle pověsti údajně v ní nějakou dobu přebýval valašský zbojník Ondra Šebesta, zvaný Ondráš. Jde pravděpodobně o úkryt vyhloubený mlynáři na Valše. Asi v letech 1871-75 ji nechal prohloubit podnikatel Jan Wondruška, kdy hledal břidlici v Padařovském kopci.

Smolkovská pískovna
Písek v této lokalitě byl odkryt v letech 1900-03 a používán při stavbě silnice ze Smolkova do Hrabyně. Surovina byla užívána i k výrobě rour a dlaždic cementárnou bratří Žídků. Je také místem památným, protože tu v dubnu 1945 došlo ke zteči na bodák. Šlo o nejtěžší zteč v průběhu Ostravsko-opavské operace. Dnes tu stojí památník (tank na podstavci).

Smolkovská štěrkovna - Bagr
Vznikla v letech 1936-38 při těžbě štěrku na stavbu pevností. Tvoří vodní plochu v polích mezi železniční tratí a řekou ve Smolkově.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hajveslezsku.cz:85/obec/homepage, na kterých najdete další informace.