Třebom

Třebom

Obec leží na silnici č. 468 ve směru na Sudice (Koleřiv) a zároveň ve směru na státní hranici s Polskem.

Historie
Archeologické vykopávky potvrzují osídlení katastru dnešní obce již ve starší fázi mladšího paleolitu - mousterienu. První písemná zpráva z r. 1349 uvádí povinnost obce platit městu Opavě za údržbu mostů a silnic. Při dělení Opavska v r. 1377 náležela Třebom Oldřichovi z Pelhřimova.

Od doby husitské spolu se sousední obcí Hradčánky tvořila jeden statek patřící drobným zemanům Bavorů, kteří užívali přídomek z Hradčan a Třebomi. Po nich následovali další majitelé jako r. 1485 Jaroš Kanka z Vřesovic na Třebomi, r. 1522 Filip Bystrický ze Stvolové na Třebomi, r. 1564 Lacek Ojíř z Fulštejna a r. 1567 Jiří Bernart Tvorkovský. Posledně jmenovaný majitel v Třebomi r. 1580 stavěl panský dvůr a k této stavbě nutil poddané k robotě při dodávkách dříví.

Celá obec si podala u opavského soudu na svého pána stížnost, že porušuje jejich robotní privilegia, která jim vydal Lacek Ojíř. Spor s majitelem statku sice vyhráli, ale s následujícími majiteli se znovu soudili. V roce 1582 získal statek hejtman knížectví opavského Jan z Vrbna na Hlučíně a po něm jeho syn Štěpán. Třebom tehdy měla 39 sedláků a 17 zahradníků. Po smrti Štěpána pak získal Třebom s Hradčánkami jeho příbuzný Jan ml. Bruntálský z Vrbna na Štemplovci, kterému pro účast na stavovském povstání byly všechny majetky konfiskovány.

Konfiskovanou Třebom s Hradčánkami dostal v r. 1621 řád německých rytířů. Jejich panování bylo bezohledné a vyvolalo vzpouru, po jejíž porážce se buřiči museli vzdát svých majetků a vystěhovat se. V r. 1699 byla všechna dosavadní privilegia poddaných zrušena. Podle katastru z r. 1721 v Třebomi měla vrchnost mlýn o dvou složeních, krčmu s výčepem, 166 achtlů piva /1 achtl = 5,85 l/, dvůr a rybník. Sociální rozvrstvení v r. 1738 vypadalo následovně: 37 sedláků - půllaníků, 3 sedláci - čtvrtlaníci, 15 zahradníků, 1 svobodný zahradník, 23 domkařů a 23 podruhů. I když obec náležela katolickému řádu, přesto ještě před vydáním tolerančního patentu si zdejší evangelíci v r. 1764 vystavěli modlitebnu díky pruskému záboru.

V r. 1708 vznikla v Třebomi škola, školní budova byla postavena v r. 1800. Stavba kostela sv. Jiří probíhala v letech 1781-1785. Panství řádu německých rytířů skončilo v Třebomi r. 1863 a obec převzal pruský stát. Po připojení k ČSR v r. 1920 byla Třebom z 38 obcí Hlučínska jednou čistě německou vesnicí. Měla rozlohu 934 ha, 760 obyvatel a 171 domů a stál zde ještě mlýn nazývaný "Větřáky". Po válce dle Benešových dekretů bylo cca 103 lidí odsunuto do Německa. Od 1. 6. 1975 byla obec přechodně připojena k Sudicím.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://trebom.cz/, na kterých najdete další informace.