Bělá

Bělá

Historie
Archeologové v katastru obce Bělé objevili paleolitickou stanici a potvrdili tak, že byla osídlena již před více než 10 000 lety př. n. l. Prosperující obcí však byla Bělá až v roce 1349, kdy město Opava zapsalo do městské knihy její povinnost platit mostní žito, naturální dávku ve formě obilí za údržbu mostů a cest. Tento záznam je první písemnou zprávou o existenci Bělé.

Ves byla ve 14. a 15. století v majetku vladyckého rodu, který užíval šlechtický predikát "z Bělé". Podnikatelská aktivita vladyků z Bělé byla pozoruhodná. Zatímco při dělení Opavska v roce 1377 drželi Jaroslav a Mrákota z Bělé pouze ves, Ješek s Dorotou roku 1413 již se vsí drželi i dvůr a roku 1439 Jan z Bělé své manželce Aničce připsal tvrz se vsí a k Bělé přikoupil ještě ves Závadu. Janovi synové Václav a Janek se o majetek otcovský podělili tak, že Janek zůstal v Bělé na tvrzi, kdežto Václav získal roku 1464 Závadu s olšinou a dvěma rybníky v Bělé, mlýnským a horním.

Výše uvedený Jan z Bělé s univerzitním akademickým titulem "mistr" založil zajímavou tradici bělských majitelů. Mnozí z nich byli totiž významnými zemskými úředníky. Zmíněný Jan, coby stoupenec husitství byl nejprve písařem knížectví ratibořského, od roku 1441 písařem knížectví těšínského a od roku 1464 nejvyšším zemským písařem knížectví opavského. Jindřich Bělský z Bělé, který ves s tvrzí prodal roku 1498 Stiborovi Doupovcovi ze Stěbořic, usídlil se na Sosnové jako komorník cúdy krnovské.

Martin Šíp z Bránice, který ves Bělou s tvrzí, dvorem a mlýnem koupil roku 1506 od Stibora Doupovce ze Sudic, byl rovněž zemským komorníkem. Stejnou funkci zastávali i Jošt z Tamfaldu a Oldřich z Tvorkova, kteří v rychlém sledu za sebou se také vystřídali ve vlastnictví Bělé. Od roku 1529 následovali Bludovští z Kornic, Laryšové z Načeslavic, Rosečtí z Iváně. Ale to již nastoupila tvrdá rekatolizační garnitura těžící od roku 1607 z vojenského pokoření Opavy a tvořená z řad přivandrovalých cizinců.

Zikmund Falkenhon z Glošku spojil v roce 1612 Bělou se Sudicemi, do roku 1672 vlastnili Bělou Brixové z Monslu, od roku 1711 Hennové z Henneberku, kteří po získání Dolního Benešova v roce 1774 spojili obec s tímto panstvím. Tito byli posledními vlastníky tvrze. K roku 1721 byl v Bělé mlýn o jednom složení, krčma, panský dvůr a 6 rybníků: Valový, Vesnický, Křížový, Mlýnský, Tarnovecký a Přackovec.

Vznik školy se datuje k roku 1842, po stavení školní budovy k roku 1872, její přestavba k roku 1909. Poslední majitelé vsi Rothschildové zde provozovali pro tento region pozoruhodný umělý chov pstruhů. Po připojení k ČSR v roce 1920 měla Bělá 284 ha, 448 obyvatel, 70 domů, mlýn, dvůr, hájovnu, hostinec, krejčího a obuvníka. Bělá byla k 1. 1. 1976 sloučená s Chuchelnou a od roku 1990 je opět samostatnou obcí.

Turistické zajímavosti

Priessnitzové koupele
Od roku 2004 lze v obci Bělá navštěvovat léčebné bazénky, založené na Priessnitzové metodě. Bazénky se nacházejí v příjemném prostředí, obklopeném přírodou.

Větší bazének slouží jako Priessnitzova venkovní koupel dolních končetin. Jedná se o historicky prověřenou cennou proceduru ke zlepšení prokrvení nejen dolních končetin, ale cestou reflexů se zlepšuje prokrvení hlavy, krku a horní poloviny těla, proto pravidelná denní čapí chůze v bazénku s přírodní protékající chladnou vodou o teplotě 8 °C až 15 ° C vede k zlepšení funkce srdce, cév, k zvýšení odolnosti proti infekcím, proti fyzickým i psychickým stresům. Mírná fyzická aktivita chůzí v mírně zvlněném terénu je nutná pro předchozí předehřátí organismu před koupelí, po koupeli je důležitá frotáž a chůze v terénu.

Menší bazének slouží jako Priessnitzova venkovní koupel horních končetin. Ponoření horních končetin do mělkého bazénku s protékajícím chladným přírodním pramínkem vody o teplotě 8 - 15 °C. Je-li prováděno denně, vede k vymizení migrén a nespavosti, zklidňuje rychlou frekvenci srdečního tepu u srdečních potíží a u poruch funkce štítné žlázy zmírňuje alergické projevy a zlepšuje dýchání. Koupel zlepšuje místní prokrvení horních končetin a cestou reflexů zvyšuje prokrvení hrudníku, krku a hlavy.

Pstruží farma
Návštěvníci obce mohou dále navštívit pstruží farmu, která nabízí příjemné posezení a relaxaci. V krásném prostředí si návštěvník může vychutnat rybí pochoutky, které si může po zapůjčení prutu ulovit i sám. Pstruží farma se nachází přibližně 1 km za obcí Bělá směrem na obec Závada. Prodej a provoz probíhá od 1. května do 28. září každou sobotu a neděli a každý státní svátek. Nákup je taky možný v sobotu a neděli před Štědrým dnem.

Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v roce 1934. Přestavba kostela se uskutečnila v letech 1996 - 2003, byla postavena nová zvonice a smuteční síň a zároveň byla zvětšena jeho kapacita. V blízkosti kostela se nachází uměle vytvořená malá Lurdská jeskyňka se sochou Panny Marie. Kostel patří pod správu farnosti Bohuslavice, duchovním správcem je P. Kazimír Buba.

Sport a volný čas
Návštěvníci obce mohou strávit volné chvíle jak pasivním tak aktivním sportem. V okolí obce je vybudováno spoustu cyklotras vedoucích velmi pěknou přírodou kolem zajímavých míst, např. Hlučínské Jezero, Jezero v Dolním Benešově, Muzeum ČS opevnění Darkovičky, zámek a golfový klub Šilheřovice a mnoho dalších. Cyklostezky jsou přehledně značeny i na mapách. Obyvatelé obce mohou také aktivně sportovat ve zdejším fotbalovém klubu, od malých žáků až po starší gardu "Oldboys". Na školním hřišti si lze po domluvě zahrát také volejbal či nohejbal. Pro pasivní sportovce se odehrávají v období fotbalové sezóny zápasy zdejšího klubu. V zimním období lze provozovat sporty také. Pro bruslaře je zde k dispozici kluziště, které je udržováno pracovníky obce.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecbela.cz/, na kterých najdete další informace.