Velké Heraltice

Velké Heraltice

Historie
První písemná zmínka o naší obci je nám známa  r. 1265, kdy majitelem tvrze byl zemědělský feudál Brslav de Heroltsdorf. Další zmínka je z r. 1266, a to na listině králi Přemyslu Otakaru daném v Opavě, kde je také podepsán Radoslav de Heralticz.

Roku 1592 přešly Heraltice na pana Albrechta Bruntálského z Vrbna. Po jeho smrti vzal heraltické panství jeho mladší bratr Štěpán, který jej však již r. 1595 prodává Zikmundu Sedlnickému z Choltic, který si vzal za manželku vdovu po panu Albrechtovi z Vrbna, paní Annu Tvorkovskou z Kravař. Jeho syn Jan Václav Sedlnický prodal r. 1611 Heraltice Bohuslavu Pavlovskému z Pavlovic, který zemřel velmi zadlužen a toto zadlužené panství bylo rukojmě prodáno panu Václavu z Oppersdorfu, svobodnému pánu z Dubu a Frýdštejna 11. 12. 1618. Dekret na toto panství dostal však až r. 1628 od Dvorní komory Slezské. 20. 11. 1668 zakoupil panství pan Jiří Štěpán, hrabě z Vrbna a Bruntálu. R. 1694 bylo panství prodáno velehradskému klášteru.

Působili zde opati: Bernard Kašpárek, Florián Nezorin, Josef Malý a Antonín Hauk, který také vysvětil nový heraltický kostel. Mniši nechtěli uznávat výsady svobodných sedláků a v letech 1745 až 1766 zde byly nepokoje a vedl se dlouhý soudní spor. Nakonec mniši prohráli. Řeholníci zde provedli přestavbu. Např. do r. 1720 byla hlásná čtyřhranná věž pouze do úrovně střechy. Na tuto věž nechali mniši postavit barokní kulatou věž, která je celkem 40 m vysoká. Přistavěli také 2 rohové věže s vlašskými věžními čepicemi podle návrhu stavitele Dominika Martinelliho.

Snad tehdy byla zřízena i hradní-zámecká kaple v neogotickém slohu s dřevěným oltáříkem, na kterém jsou znaky cesterciáků – zdejších řeholníků. Zdi a trámy zámku nesou mnohá označení zde pracujících řemeslníků, jako např. letopočet 1650 W. Socha, 1758 a podpisy s označením doby zvýšení hlavní věže apod. Po sedmileté válce r. 1767 kupují páni z Vrbna zámek zpět podle svého předkupního práva, které si vymínili při prodeji panství velehradským cisterciátům.

Turistické zajímavosti

Zámek ve Velkých Heralticích
Panské sídlo ve Velkých Heralticích se vyvíjelo od 3. čtvrtiny 13. století. Vojslav z Lublic a Heraltic, prvně zmiňovaný k roku 1225, vystavěl hrad bergrifového typu, sestávající se z mohutné obranné věže, dvoupatrového paláce se sklepením a z hradby, uzavírající areál přibližně obdélného půdorysu. Významnější než pozdně renesanční přestavba hradu, k níž došlo na konci 16. století, byly adaptace v baroku. Obě byly spjaté s pány z Vrbna, kteří Velké Heraltice drželi v letech 1522 - 1840 s přestávkami.

Barokní aristokratickou rezidenci z původně goticko-renesančního hradu nechal přestavět Jiří Štěpán hrabě z Vrbna. Pro přestavbu velkoheraltického sídla získal Lorenza Nicolu. Šlo o radikální barokní přestavbu původní goticko-renesanční stavby, z níž bylo zachováno obvodové zdivo a věž. Tu stavebník nechal zvýši o nástavbu s kaplí. Zároveň dal základ k rozšíření zámku o přístavbu kolem nového prostorného nádvoří. K proměně zahrady do podoby dokumentované Ensem, došlo někdy kolem roku 1830, kdy areál také doplnila oranžerie. Zámek ve Velkých Heralticích patří mezi nejvýznamnější zámecké objekty na Opavsku.

Současný Zámecký park
Zámecký park se rozkládá v členitém terénu kolem zámku na ploše 6,08 ha v nadmořské výšce okolo 350 m. Nynější přírodně krajinářský park je terénním zlomem členěn na dolní část, exponovanou k jihu a na rovinatou dolní část. Ta je budovou zámku rozdělena na část východní, kde se nalézá mnoho komunikačních cest.

Severní okraj parku je ohraničen zdí z lomového kamene. Na severozápadě je v nástupním prostoru zeď přerušená vraty a plotem na podezdívce. Východní stranu uzavírá nízké pletivové oplocení. Jižní strana příkře spadá k Heraltickému potoku, kde končí v údolní plošině dřívější hospodářské zahrady s přilehlou zástavbou provozně hospodářského zázemí zámku. Za potokem park postupně přechází v les o ploše 12 ha. Na prudké jižní straně se též nachází rozlehlá pětistupňová terasa z lomového kamene, dnes poměrně v havarijním stavu.

Park s rozsáhlou stromovou kulisou má i značnou dendrologickou hodnotu. Dominanty a solitéry dosahují věku až 160 let. Většina botanicky a architektonicky cenných dřevin je vysázena jednotlivě v severní části parku, která je poměrně dobře udržována, takže nedochází k ohrožení náletovými rostlinami. Kostra parku je převážně tvořena domácími dřevinami, zejména lípami, javory a jasany. Mnoho stromů muselo být v minulosti z různých důvodů odstraněno nebo bylo zničeno nepříznivými klimatickými podmínkami.

Kostel ve Velkých Heralticích
Původní Velkoheraltický kostel se zděnou věží z r. 1465. Vyhořel r. 1749 po zásahu bleskem. Nový kostel současné podoby byl stavěn v letech 1751-53 a vysvěcen opatem Antonínem Haukem.

Ve Velkých Heralticích byl postaven v sousedství kostela r. 1659 klášter Chudých sester sv. Františka z Assisi (dnes Policie) a byl důležitým kulturním střediskem svou úlohou germanizace a výchovou dívek. Sestry zde byly téměř do konce druhé světové války. V posledních týdnech války zde byl stejně jako ve škole č.p.110 a v zámku – lazaret s operačním sálem a na klášterní zahradě u hřbitovní zdi byli také hromadně pohřbeni němečtí vojáci – pacienti tohoto lazaretu. Po válce sloužil klášter jako základní škola až do r.1973, kdy byla postavena nová základní škola a klášter byl následně přebudován pro účely Policie.

Kostel v Sádku
V Sádku byl r. 1866 vybudován zděný kostel Nanebezetí P.Marie. Stojí na místě původního dřevěného kostela z r. 1461, který vyhořel. Na věži dnešního kostela je však původní zvon z r. 1461.

Kostel v Malých Heralticích
Kostel sv. Bartoloměje v Malých Heralticích pochází z r. 1769 a je také kulturní památkou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.velkeheraltice.cz/, na kterých najdete další informace.