Kyjovice

Kyjovice

Obec Kyjovice se geograficky nachází asi v polovině trasy mezi Opavou a Ostravou, na vyvýšené Polanské plošině Nízkého Jeseníku ve výšce 378 m. V obci pramení potok Polančice, severně od obce protéká potok Porubka a jižně se táhne překrásné údolí potoků Setiny a Seziny, táhnoucí se několik kilometrů až k Hradci nad Moravicí, jenž je během letních měsíců využíváno k turistice a táboření.

I v zimě láká členitá krajina vyznavače zimních sportů, především běžkaře. Milovníci krásných výhledů mohou za jasného počasí z návrší za vesnicí vidět panorama Beskyd. V údolí mezi Kyjovicemi a Těškovicemi se nachází rekreační zařízení Dopravního podniku města Ostravy.

Historie obce Kyjovice
Kyjovice byly založeny kolem roku 1290 opatem Budišem, který zde působil v letech 1267 až 1290, pro potřeby kostela.

Od roku 1430 měl vrchní právo v Kyjovicích a v Těškovicích Václav Falkl z Čochendorfu. Falkl byl pánem na již zaniklé tvrzi Žebrákově, která se nacházela snad někde mezi Těškovicemi a Výškovicemi.

Jeho potomek Alexandr Falkl roku 1496 pustil svůj díl - Kyjovice, Těškovice, Výškovice a Žebrákov svému bratru Mikuláši. Tento však již v roce 1498 své vrchní právo na těchto vsích prodal Janu Bílovskému. Tak se Kyjovice dostaly vrchním právem pod Bílovec, avšak statek a ves drželi v zástavě páni Oldřišovští.

Od roku 1529 má Kyjovice v držení pan Kryštof Tvarkovský z Kravař. Po soudních sporech o tom, kam mají lidé chodit robotovat, však musel vsi Kyjovice a Těškovice prodat pánům z Bílovce.

Roku 1543 se pak dostaly Kyjovice do vlastnictví pánu Janu Oderskému z Lideřova a po roce 1548 Mikuláši Pražmovi z Bílkova. Vlastnictví později dále přešlo roku 1568 na mladšího pána Pražmu a po něm roku 1610 syn Beneš z Pražma. Tento pan Beneš se zúčastnil odboje českých panů proti Ferdinandu II a pozbyl tyto statky v roce 1619. Jeho manželka Ludmila Piklarovna z Gvozdnic však měla na tomto statku intabulováno 6600 tolarů a tak jí byl statek v Kyjovicich postoupen. Roku 1642 poručila svůj majetek Marii, dceři své sestry.

Druhá sestra Ludmily, Hedvika Pikarovna byla provdaná za Jiřího Adama z Kalkreutu. Následkem toho, že Marie neměla děti, zdědil v roce 1656 statek syn Jiřího Adama, Karel Bedřich svobodný pan z Kalkreutu. Ten postoupil Kyjovice svému synovi Karlu Maxmiliánovi svobodnému panu z Kalkreutu, který si vzal v roce 1695 Marii Alžbětu hraběnku z Hodic a Olbramic. Po předcích držel znamenité statky v Horním a Dolním Slezsku. V roce 1692 přikoupil i Pustou Polom. Dne 29. Listopadu 1719 Karel Maxmilián umírá a jeho syn Antonín Leopold Ignác svobodný pan z Kalkreutu se stává dědicem Kyjovic, Těškovic, Malých Hoštic a Pustých Jakartovic. Ostatní dva synové postoupili, jak se zdá, své statky matce, která se po smrti Karla Maxmiliána provdala za Františka Karla Bohuslava svobodného pana Sedlnického z Choltic na Hrušově.

Turistické zajímavosti

Zámek
Kyjovice původně náležely premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce, později přešly do světských rukou - v 15. století jako klášterní léno, v roce 1537 jako alodní statek, v 16. století na nějaký čas k bíloveckému panství. Od roku 1669 již patřil kyjovický statek baronům z Kalkreutu.

Pravděpodobně v 17. století dal některý z majitelů statku postavit panský dům v západní části dnešního zámeckého parku. V roce 1783 vystavěl baron Quido Antonín z Kalkreutu pozdně barokní zámek, v první polovině 19. století pak hrabě Arnošt August Falkenhain z Glošku rozšířil a upravil zámek v empírovém slohu do dnešní podoby.

Zámecký park
Park jako nedílná součást zámeckého komplexu byl budovan patrně v 1. polovině 19. století za hrabat z Falkenhainu a svou skladbou úspešně aklimatizovaných dubů a vzácných cizokrajných dřevin patři k nejcennějším a botanicky nejbohatším ve Slezsku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce  http://www.kyjovice.cz/?p=oobci, na kterých najdete další informace.