Chlebičov

Chlebičov

Historie
První písemná zmínka o Chlebičovu pochází z r. 1250 ze zápisu v listině papeže Inocence IV., ve kterém je osada “CLEBICZTOWE” uvedena jako majetek cisterciackého kláštera na Velehradě. V listině olomouckého biskupa Bruna z r. 1265 je název obce zaznamenán jako “CHLEBEGOWE”, na majestátě krále Přemysla Otakara II. z r. 1270 se objevuje jméno “CHLEBESCHAWE”. Klášterní majetek se po vítězném postupu husitů postupně rozpadal a také Chlebičov cisterciáci neudrželi. Přešel do zeměpanského majetku a disponovali s ním opavští Přemyslovci jako s lénem.

V roce 1531 byl prodán klášteru sv. Kláry v Opavě.

Za klarisek se Chlebičov psal neměcky jako Klebsch/Klepsch a držely chlebičovské panství 252 let.

Historickým přelomem v životě obce byly události v pol. 18 stol., kdy po prohrané válce v r. 1742 postoupila Marie Terezie část Slezska Prusku a život obce se stal v dalších letech součástí jeho vývoje.

Po zrušení řádu v r. 1783 připadlo vše pruské královské komoře.

Poté vlastnilo Chlebičov několik majitelů a to až do pozemní reformy na poč. 19. stol.

Rozvoj obce krutým způsobem přerušila 1. světová válka (1914 - 1918). Během ní padlo na různých frontách 27 vojáků z Chlebičova (rukovalo 114). Válka vyústila v rozklad Rakouska - Uherska a v zánik německého císařství. Vznikl samostatný československý stát (28. října 1918). Vznik Československa způsobil zásadní změnu v životě obyvatel Chlebičova.

V únoru r. 1920 bylo Hlučínsko na základě versailleské mírové smlouvy postoupeno nově vzniklé Československé republice a Chlebičov tak spolu s dalšími obcemi spojil svůj osud s nově ustaveným státem. Od r. 1920 do r. 1928 patřila naše obec k okresu Hlučín, od r. 1928 se stala součástí okresu Opava.

Turistické zajímavosti
Nad říčními terasami řeky Opavy v mírně zvlněné zemědělské krajině se rozkládá obec Chlebičov. Katastr obce má rozlohu 348 ha. Chlebičov najedeme severovýchodně od města Opavy. Sousedí s územím Velkých Hoštic, Oldřišova, Štěpánkovic a města Kravař. Střed obce leží v úžlabině vytvořené Chlebičovským potokem v kopcovité Hlučínské pahorkatině v nadmořské výšce asi 275 metrů. Nejvyšším místem je Hadí kopec 303 m n. m. – 2 km směrem na Svobodu a Kobeřice. Nejnižší místo asi 270 m n. m. je u výtoku Chlebičovského potoka, který tvoří jižní hranici našeho katastru a směřuje po velkoplošné hranici ke Kravařům. Vlévá se do Mlýnské strouhy a s ní do řeky Opavy.

Přístupových cest k Chlebičovu je několik. Nejběžnější cesta je od Švédské kaple v Kateřinkách doleva po oldřišovské cestě až na konec městské zástavby k Zempru s řadou topolů, kde odbočíme doprava napolní asfaltovou cestu a pak již celkem přímo 2 km do Chlebičova. Ze západního okraje Malých Hoštic to jsou 2 km a z autobusové zastávky v Pustých Jakarticích 1,5 km. Chlebičov má vlstní celodinní autobusovou dopravu do města Opavy.

Naše obec náleží do středoevropského klimatického okruhu a uplatňují se zde střídavě vlivy Atlantického oceánu a kontinentálního podnebí. Průměrná hodnota srážek je 640 mm. Průměrná roční teplota je 8,0 °C, ve vegetačním období (IV. – IX. měsíc) je průměrná teplota 14,2 °C.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.chlebicov.cz/index.php?nid=637&lid=CZ&oid=18884, na kterých najdete další informace.