Chabeřice

Chabeřice

Historie
První  písemná zmínka o obci Chabeřice pochází z roku 1092, a to v darovací listině knížete Konráda I., brněnského, který obec daroval Klášteru u Davle.

Základem obce byla patrně tvrz  nazývaná Jedlina. O její existenci svědčí  řada písemných zmínek. Zároveň však je pravděpodobné, že této tvrzi se mezi lidmi říkalo Kostelík, z latinského castel, což byl název pro malou opevněnou tvrz. Kostelík  měl stávat spolu se hřbitovem na menší vyvýšenině jižně od obce. Z tohoto hřbitova měla prý být rozvážena na okolní pole úrodná černá hlína.  A až sem měly  podle lidového podání zasahovat domy, takže Chabeřice byly patrně vsí velmi rozsáhlou.

Severně od obce leží kopec zvaný Jordán (476 m n. m.), kde pramení stejnojmenný potok, který protéká vsí a původně napájel tři rybníky. Do řeky Sázavy ústí jižně od obce. Podle pověstí dostal jméno v době husitské, kdy se stal jedním z mnoha poutních míst, která v té době vznikala. Na těchto místech se pod širým nebem setkávali místní obyvatelé s „potulnými“ kazateli, kteří v té době kázali o opravě církve, o odstranění rozdílu mezi kněžími a lidem, mezi  církevní šlechtou a lidem, prosazovali přijímání podobojí, což by umožnilo prostému lidu po zpovědi a rozhřešení přijímat chléb i víno.  Podle tehdejších zvyklostí dostávala tato poutní místa biblická jména. Tak vzniklo pojmenování Jordán, podle řeky, v které byl pokřtěn Ježíš Kristus.   Na potoce Jordán byl na Mlýnském rybníku i mlýn. Podle pověstí sídlili u obou mlýnů hastrmani, kteří si navzájem vyváděli různé taškařice.

Jedlinovský mlýn zanikl před tak zvanou dlouhou válkou, zůstal jen mlýnský rybník. Bylo po dlouhé válce, kdy zde loupila různá vojska. Ve zbídačené zemi šel život dál. Svobodný mládenec zvaný Matěj Karlů z Vončovce chodil okolo Nesměřic na brod Sázavy naproti Mlýnskému rybníku až do Houšic za jednou dívkou. Při velké vodě se nemohl Matěj do Houšic dostat. Chocholka viděl, jak se Matěj trápí a toužebně se dívá od Hulické strany na druhý břeh Sázavy. Chocholka se proměnil v krásného černého koně a přiklusal k Matějovi a povídá: „Sedni si na mne, dovezu tě do Houšic.“ Přeplavali Sázavu, jeli  kolem Mlýnského rybníka, rybníka u Žernovek a do Houšic k rybníčku na potůčku Vrbí. Martin přišel na schůzku včas. Poděkoval vodníčkovi Chocholkovi. Chocholka řekl: „Matěji, až půjdeš zpátky, u mého rybníka zavolej, přenesu tě zpátky“. Od té doby Matěje vodníček přenášel přes  řeku, až do Matějovy svatby. Matěj mu přinesl svatební koláč.

Chocholka nikdy nikomu neublížil. Měl rád svůj rybník a Sázavu za závodiště. V polovině 19. století byla hráz rybníka prokopána a rybník zrušen. Tehdy prý Chocholka zmizel a zůstaly jen čejky chocholaté. Západně od Jordánu leží další vyvýšenina – kopec zvaný Sloup (467 m n. m.) Byl zde postaven hraniční sloup  a sbíhaly se zde hranice tří území. Domy v Chabeřicích byly seskupeny kolem prostranné návsi, kde býval rybník. Stojí tu také kamenná zvonička. Její zvon z roku 1737 byl za první světové války zabaven pro válečné účely. Ve dvacátých letech minulého století byl nahrazen novým.

Roku 1910 bylo v Chabeřicích 46 domů a 269 obyvatel, v roce 1930 52 domů a 255 obyvatel a v roce 1938 62 domů.

V Rule Čáslavské z roku 1653 je obec zapsána do panství Kácova. Toto panství  je až do roku 1918 soukromým majetkem císařské rodiny Habsburků. Až od roku 1920 je toto území převedeno na stát.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.chaberice.kh.cz/, na kterých najdete další informace.