Zruč nad Sázavou

Zruč nad Sázavou

Historie
V roce 1032 byl založen sázavský klášter, a tím začalo osídlování Posázaví. Ve zručském kostele Povýšení sv. Kříže byl nalezen letopočet MCL (1150), takže někdy do období mezi těmito dvěma letopočty je možno datovat vznik Zruče. První zachovaná písemná zmínka o Zruči pochází až z roku 1334. Prvním vlastníkem Zruče byl Heřman.

V dalších mnoha letech byla Zruč prokazatelně majetkem pánů z Kolovrat. Tento rod vlastnil ještě další sídla v Posázaví např. Chřenovice. Jeden čas si kvůli tomu i říkali Zručští z Chřenovic. V roce 1553 kupuje Zruč od Kolovratů Jiří Kalenic z Kalenic. Za Kaleniců Zruč vzkvétala natolik, že byla za vlády Ferdinanda Habsburského povýšena v roce 1561 na městečko se všemi městskými výsadami. Rodový erb Kaleniců (stříbrné buvolí rohy na červeném štítě) se stal základem pro vznik městského znaku. Městské výsady, včetně trhů potvrdil a přidal ještě další výhody i Leopold I. v roce 1662.

Za třicetileté války Zruč dosti upadla a v následujících asi 200 letech se na panství střídali různí majitelé. Poprvé zručské panské sídlo vyhořelo v roce 1781, podruhé v roce 1826 a potřetí v roce 1871. Roku 1834 se započalo s větší přestavbou zámku. Nový zámek byl tehdy čtvercového půdorysu, bez věžiček. Známá je rytina Eduarda Herolda z té doby.

V letech 1872-78 se majitel panství Jan Stanislav Skrejšovský přičinil o výstavbu silnice Zruč-Lipina-Krasoňovice-Hodkov. Dále zřídil knihovnu a záložnu. Za své politické smýšlení byl tehdejší vládou uvězněn, a když nemohl splácet půjčku u Živnostenské banky, jeho majetek brzy bance propadl. V roce 1885 od banky koupil zručské panství Jan Šebek. Jeho syn, baron Adolf Schebek, železniční inženýr se zasloužil o celkovou přestavbu zámku, parku, ale i o výstavbu místních železnic. Železnice hodně změnila život v městečku. Schebkové pobývali na zámku až do roku 1945, od roku 1951 je na zámku sídlo radnice.

Před několika lety potomci Schebků uplatnili na zámek restituční nárok, který byl uznán. Z historie městečka byla dále důležitá výstavba železobetonového mostku spojujícího starou část městečka a Malou Stranu. V roce 1911 byl uveden do provozu most přes řeku Sázavu, na který pak byla napojena silnice směr Dolní Kralovice, Soutice, Vlašim. V té době se také reguloval tok řeky pro usnadnění plavení dřeva vorařům.

V roce 1928 získalo městečko první telefonní hovornu a o rok později byla dokončena elektrifikace. V roce 1936 byl postaven kostel českobratrské církve. Zcela nová etapa vývoje města se pak začala psát po roce 1939, kdy přišla již zmiňovaná firma Baťa ze Zlína a začala zde podnikat v obuvnické výrobě. Obuvnická výroba se zde udržela ještě dlouho i po znárodnění a Zruč nejvíce proslavila. Dětská obuv označena symbolem žirafy (absolutní nezávadnost obuvi) byla známa po celé Evropě i v některých státech v zámoří.

Památky

Zámek
Je v letní sezóně otevřen pro veřejnost. Prohlídka zámku trvá přibližně 40 minut a k vidění je 11 místností. Za prohlídku stojí i park osazený několika sochami. Prohlídka parku se dá zvládnout asi za 15 minut. Do zámecké věže je nutno vystoupat přesně 100 schodů. Po jejich zdolání se naskytne krásný pohled do staré části města a zámeckého parku. Zámek je v sezóně od 15. června do 30.srpna otevřen od 9 do 16 hodin. Vstupné pro dospělé je 20 Kč, pro děti, studenty a důchodce 10 Kč, na věž je jednotné vstupné 5 Kč. Výklad je prováděn v českém jazyce, pro zahraniční návštěvníky jsou připraveny písemné překlady v angličtině, francouzštině a němčině. Prohlídky zámku bývají zpestřené ještě zajímavými výstavami.

Hřbitovní kaple sv. Jakuba Většího
– když byl rušen hřbitov kolem kostela a zakládán nový, nechal Jakub z Löwenthalu postavit v roce 1852 tuto kapli a byly do ní uloženy ostatky jeho rodičů a sourozenců. Od té doby byla kaple několikrát opravována. Naposledy v roce 1996.

Kaple sv. Josefa – stojí vedle čerpací stanice Benzina. I tato kaple byla několikrát opravována, naposledy při rekonstrukci benzínky v roce 1998.

Kostel Povýšení svatého Kříže
Na zdivu byl prý kdysi nalezen kousek nápisu a písmena MCL, což by mohlo znamenat letopočet založení kostela (1150), a tím by mohl být určen přesněji i vznik Zruče. Kostelu se v historii nevyhnuly ani katastrofální požáry, po kterých vždy musel dojít k opravám a úpravám. Pod kostelem měla být krypta patronátních rodin. Již od roku 1334 se o kostelu píše jako o farním. Zachovány jsou původní ohradní zdi kolem kostela.

Areál zručského dvora sloužil jako panský dvůr za Schebků, v roce 1939 zde měla svou první dílnu firma Baťa. Dnes je v majetku města a slouží komerčním účelům a budovány jsou zde malometrážní byty pro sociálně slabší občany.

Evangelický kostel
Byl slavnostně otevřen 6. Července 1936 a jeho stavba trvala pouhý rok. Kdysi v něm působil i otec hudebníka, podnikatele a politika Michaela Kocába.

Památník obětí I a II. světové války na Malostranském náměstí
První část pomníku byla odhalena v roce 1928. Pamětní deska se jmény padlých v I. světové válce a socha raněného vojáka a nad ním skloněná žena. Autorem této sochy je Květoslav Semmler z Uhlířských Janovic. K dalšímu rozšíření pak došlo v roce 1949. Památník byl rozčleněn na tři části. Uprostřed již zmíněná nejstarší část a po obou stranách byly přistavěny další části s deskami se jmény obětí II. světové války a plastikami zajatého partyzána a vojáka – osvoboditele s malým děckem v náručí.

Autorem těchto děl je sochařský mistr Kabeš z Tábora. Celkové opravě památníku došlo v roce 1985. Od té doby je pravidelně upravováno okolí památníku. Bohužel v roce 2000 neznámý pachatel poškodil desku se jmény obětí II. světové války a město muselo nechat tuto desku na své náklady obnovit. V roce 2002, v noci z 27. na 28. října, přišel silný poryv větru, který vyvrátil i kořeny jedli, zasazenou v těsné blízkosti Památníku. Jen zázrakem zůstal Památník nedotčen.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesto-zruc.cz/, na kterých najdete další informace.