Záboří nad Labem

Záboří nad Labem

Historie
Záboří nad Labem je jednou z nejstarších osad v širokém okolí. Své jméno má od lesa Bor, zvaného též Markový les, jenž určoval hranice země. Okolí této osady, většinou bažinaté pro rozčleněné ústí řeky Doubravky, chránilo bezpečně osadu založenou na vyvýšeném místě. Zároveň mohutný borový les, oplývající lovnou zvěří, řeky s hojností ryb a úrodná nížina poskytovaly obyvatelstvu obživu.

O raném osídlení svědčí pohanský hrob otevřený v roce 1977 v objektu místního cukrovaru při hloubení studny. Byla v něm nalezena bronzová koňská udidla, postranice k udidlu opatřené dutými knoflíky, knoflík vypuklý a dutý s ouškem, dutá puklice z bronzového plechu. Mimoto nalezl v roce 1987 jeden dělník při dobývání pařezu v lese velkou popelnici, která však byla zničena. Je tedy zřejmé, že osada, jakož i osady okolní, vznikala s příchodem slovanských kmenů po roce 500 před n. l.

Krajina byla z větší části pokryta lesem. Zmíněný Bor patřil rodu Slavníkovců, který sídlil v nedaleké Libici nad Cidlinou. V roce 995 dobylo vojsko Boleslava III., vedené Vršovci, Libici a rod Slavníkovců vyvraždilo. Bor přešel do držení Přemyslovců, nejprve knížat a potom králů. Roku 1278 prodal Přemysl Otakar II. les Bor sedleckému klášteru, v jehož držení zůstal až do roku 1421, kdy byl klášter vypálen a jeho statky rozebrány. V roce 1436 (18. listopadu) zapsal císař Zikmund zboží kláštera sedleckého - Nový Dvůr, Ovčáry, Sv. Jakub, Sv. Kateřinu, Sv. Mikuláš a Záboří husitskému knížeti Bedřichu ze Strážnice. Záboří se tím dostává do majetku Kolína, kde bylo Bedřichovo sídlo. (Smlouva z 18. 12. 1436).

Roku 1454 se vrátil do zpustlého sedleckého kláštera opat Theodorik a vymáhal odcizené statky zpět, ovšem marně, neboť Záboří bylo v držení knížete Bedřicha, jemuž český král Ladislav Pohrobek mimoto připsal za zásluhy 3.000 kop grošů a 3.000 uherských zlatých. Město Kolín s výše jmenovanými osadami bylo později se svolením krále Ladislava právem zápisným postoupeno Jiřímu z Poděbrad.

Po smrti krále Jiřího byly statky rozděleny jeho synům. Kolín a Záboří připadly Viktorínovi a později jeho bratru Hynkovi. Ten v roce 1476 předal za 20.000 zlatých panství kolínské uherskému králi Matyášovi, který je v roce 1486 postoupil králi Vladislavovi. Zemský sněm v roce 1487 povolil obecnou berni na vyplacení Kolína s příslušnými osadami, mezi nimiž bylo jmenováno i Záboří. Panství kolínské bylo později postoupeno znamenitému válečníkovi Karlu ze Žerotína. Po jeho smrti 20. 9. 1560 bylo vdově Veronice, rozené Trčkové z Lípy, vyplaceno 5 000 kop grošů a panství kolínské přešlo na nejstaršího syna Karla. Ten je držel až do své smrti 1588, kdy se ujal vlastnictví jeho bratr Kašpar Melichar, který byl majitelem panství Nový Dvůr.

Z panství Žerotínů přešlo Záboří v roce 1636 do vlastnictví Švihovských. Když Bedřich Švihovský v roce 1654 zemřel, bylo Záboří popsáno takto:
Osedlých gruntů selských 11, pustých 5, Lanžovský mlýn byl úplně zpustlý. (Postaven byl znovu roku 1604 Kašparem Melicharem a pronajat téhož roku J. Kohejlovi za 150 tolarů.)

Při vpádu Švédů v době třicetileté války navštívil vojevůdce Baner v roce 1639 se svým vojskem zdejší kraj a mnohé vesnice zpustošil. Po třicetileté válce v roce 1666 připadlo panství a tím i naše osada Valdštejnům, a sice z důvodu sňatku Marie Švihovské. Zanedlouho, a to v roce 1674, bylo prodáno hraběti Kaunicovi, ale již v roce 1677 je koupil Kašpar z Montánů a v roce 1679 hrabě Věžník. Ten dal panství do pořádku, neboť bylo třicetiletou válkou a častou změnou majitelů ve velmi zanedbaném stavu. Před svou smrtí rozdělil své panství synům Romediovi a Josefovi. Záboří připadlo staršímu synovi Romediovi, který v roce 1720 zemřel, a majetek zdědila jeho matka Barbora.

Hraběnka Věžníková prodala panství hraběti Pachtovi a ten zase v roce 1728 hraběti Batthyanymu. Popis panství z této doby uvádí:
V Záboří byla panská hospoda v nájmu za 22 zlatých ročně, kovárna za 9 zlatých, masný krám za 12 zlatých a rybárna za 20 zlatých ročního nájmu. V této době zde bylo 20 sedláků platících vrchnosti 16 zlatých a 20 krejcarů úroků, 10 chalupníků platících 10 zlatých. Mýto z mostu v Záboří má právo vybírat Kutná Hora, která má také povinnost most udržovat.

Roku 1764 prodal Batthyany panství hraběti Janu Karlu Chotkovi. Od počátku senoseče, v otavách i ve žních 2 osoby pěší po tři dny, dle potřeby však i celý týden. Za různých okolností mohla být tažní robota zvýšena na 4 dny v týdnu, naproti tomu nebyla povinná v době senoseče, žní a otav ani v podzimním a jarním setí.

Rychtář měl pěší robotu poloviční jak v šesti měsících letních, tak zimních. Zato měl povinnost každou sobotu se dostavit na zámek.

Faráři každý sedlák odváděl ročně po třech věrtelích pšenice, ječmene, žita a ovsa, dále po jednom teleti a 2 ovcích. Chalupníci odváděli místo přástevného 22 a půl krejcaru, místo telete 1 zlatý. Robota celý rok po 1 osobě pěší a od 1. listopadu do konce února každý chalupník musel rozštípat 2 sáhy dříví. Při jarním a podzimním orání musel místo pěší roboty týdně orat anebo vláčet dvěma voly. Faráři odváděl chalupník po 1 věrteli pšenice, žita a ovsa. Tak tomu bylo až do roku 1848.

Zajímavosti
Vzácnou historickou památkou Záboří nad Labem je kostel sv. Prokopa. Dle pověsti byla původní stavba dokončena za panování krále Vratislava r. 1080. Nynější presbytář a portál jsou prý současná díla té doby. Roku 1639 byl chrám vypálen Švédy a do roku 1679 stál opuštěn. V témže roce byl částečně opraven hrabětem Bernardem Věžníkem.

Při opravě roku 1722 byla přikryta původní věž nynější cibulovitou bání. Zároveň byla napojena původní dvojitá chrámová loď na presbyterium. Západní stěna byla prolomena a před ní vybudován rozsáhlý přístavek. Kolem dveří byly renovovány zachované části portálu. Tento zábořský portál je pravou perlou sochařského umění. Zhotovil jej dovedný mnich sázavský. Vzorem mu byly práce antické a vlašské, které na svých cestách studoval.

Ke kostelu patří i zvonice, opředená rovněž různým vyprávěním.

Kniha Bohumila Říhy Čekání na krále vypráví o hejtmanu Markovi z Týnce, jemuž patřil dvůr, tvrz a vesnice Záboří.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=2226, na kterých najdete další informace.