Suchdol

Suchdol

Historie
Obec Suchdol leží na severozápadním úpatí vrchu Vysoká přibližně 8 km západě od okresního města Kutné Hory v nadmořské výšce 365 m. Katastrální území je nezalesněné, pouze v jižní a jihovýchodní části jsou menší lesy. Terén je mírně zvlněný, přilehlá Dobřeň se nachází v nadmořské výšce 366 m, Solopysky 369 m, Malenovice 370 m. U osady Vysoká se terén zvedá, obec je ve výšce 430 m nad mořem, kopec Vysoká dosahuje maximální výšky v této krajině: 471 m.

Jméno obce se správně odvozuje od suchého dolu, jako ostatní Suchdoly v Čechách (v Praze, u Sedlčan, Třeboně, u Broumova, Kaplice a jinde) a má se psát Suchdol, přestože se v různých pramenech objevuje pod názvem např. Zuchdol, Suchodol, Sukdol. Sjednocení názvu bylo provedeno až vyhláškou obecního zastupitelstva  z 30. 3. 1924.

Kdy získal Suchdol svůj znak, není známo. Roku 1548 byl jmenován městysem a císař Ferdinand I. mu propůjčil znak: v modrém poli na zeleném trávníku znázorněnou nalomenou jedli se zatnutou sekerou. Nový suchdolský znak je doložen jen pečetěmi z osmnáctého století – na pečeti není znázorněna sekera, nýbrž jenom pahýl stromu. Na modrém štítě je na zeleném trávníku zlomený strom, jehož boční levá větev vyrostla jako vrcholek jedle.

Zkoumání suchdolské historie se setkává s četnými nesnázemi, z nichž nejvážnější je ta, že se nezachoval archív bývalého panství Malešova, jehož součástí byla suchdolská obec do roku 1848. Přesto však můžeme říci, že Suchdol je obec stará již svou polohou, neboť leží v nejstarším osídlovacím pásu naší země. V písemných pramenech se sice připomíná až ve 13. století (r. 1266, kdy byl jejím pánem Raclav ze Suchdola), ale její původ je nepochybně daleko starší.

V desátém století tudy vedla zemská stezka od hradu čáslavského, přes Přítoky, nad Miskovicemi pod opatovickým vrchem na Suchdol a přes Chotouchov ke Kouřimi. Suchdol tvořil součást a vlastně střed menšího vladyckého (rytířského) statku o několika vesnicích. Z dalších zmínek o suchdolském panství lze soudit, že šlo o statek poměrně výnosný. Zajímali se o něj četní rytíři, kteří patřili hlavně k okruhu přátel a služebníků tehdy mocného rodu Lichtenburgů. V dalších obdobích byli pány Rašek ze Suchdola (1312), Tomlius Velfin, kutnohorský měšťan, a Prokop z Kutné Hory. Kolem roku 1530 bylo suchdolské panství v držení Popelů z Vesce a po nich Voděradských z Hrušova.

Za třicetileté války byl Suchdol vypleněn cizími vojsky, která přes něj procházela. Panství po válce dlouho střídal majitele, až jej roku 1809 získal Friedrich Karel z Dalbergu. Jeho rod pak sídlil na malešovském panství až do parcelace roku 1925. Cena suchdolského statku se neobyčejně zvýšila postavením kostela sv. Markéty (v polovině 13. stol.) a zřízením fary a farního obvodu. Tím také stoupla cena Suchdola jako přirozeného střediska a vytvářejí se podklady k tomu, aby se odlišil od okolních vesnic a postupně nabýval ráz městečka. Rozsah suchdolského statkového obvodu se měnil častým prodáváním a znovuzískáváním okolních vesnic (zejména Dobřeně, Miskovic, Sedlova, Bořetic, Malenovic a Solopysk).

Kdy byla založena Suchdolská škola, není přesně známo, první informace pocházejí z poloviny 18. století. Do té doby docházely děti do vysocké školy, ta však byla spolu s farou zničena za třicetileté války. Počátky fary a kostela sv. Markéty spadají pravděpodobně do 14. století.

Památky

Suchdolský zámek (dířve tvrz)
Zakladatelem suchdolské tvrze, vzniklé pravděpodobně ve 13. století, byl nejspíše některý z kutnohorských patricijů. Její areál měl půdorys čtverce, jehož vrcholy byly obráceny ke světovým stranám, byl obklopen hradbou, vodním příkopem a valem. Vstup do tvrze zajišťoval od severovýchodu most přes příkop a dvojitá brána, jejíž vnější portál byl v hradební hradní zdi. Průjezd bran tvořil zřejmě samostatnou přízemní budovu.

Vstup do tvrze byl chráněn hlavní věží obdélníkového půdorysu, umístěnou ve výchovním nároží tvrze jižně od vstupní brány. Na jihovýchodní straně přiléhal k věži a obvodové hradbě jednopatrový gotický palác. V západním rohu tvrze stála menší věž a mezi ní a vstupní branou při severozápadní hradbě byla jednopatrová hospodářská budova, jejíž nádvorní strana se v přízemí otevírala gotickou arkádou. Jihozápadní strana areálu tvrze byla uzavřena pouze hradbou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecsuchdol.cz/, na kterých najdete další informace.