Horka II.

Horka II.

Historie
Na západ od Vlaštějovic a 3 km východně od Zručí se rozkládá po levém břehu řeky Sázavy obec Horka nad Sázavou. Stojí na místě někdejší vsi Sloupná, nad níž, na vyvýšenině, se nalézal kmetcí (starý selský) dvůr zvaný "Horka". Při něm byla v první polovině 14. století vybudována půdorysně obdélníková dřevěná tvrz téhož jména, která později vyhořela a nová patrová byla již postavena kamenná.

Jméno osady "Sloupná" postupně zaniklo a zůstal jen název Horka. Zakladatel a nejstarší držitel tvrze byl pokrokový zeman Liderius Horek, který roku 1415 podepsal "stížný list"proti upálení Mistra Jana Husa ke sboru kostnickému. V roce 1417 se stal Liderius purkrabím hradu Hasensteina. Držitelem hradu byl v té době Jindřich z Plavna, který povstal proti královi Václavovi IV. Král dobyl hrad, Jindřicha uvěznil a Hasenstein dal do zástavy rytíři Mikuláši z Lobkovic. Současně byl králem však potrestán i obhájce hradu purkrabí Lidér z Horky. Tomu dne 14. května 1418 král odejmul všechny jeho statky včetně Horky u Zruče a odevzdal je v dědičné držení panu Mikuláši z Lobkovic.

Jak dlouho měli Hasenstejnští z Lobkovic Horku ve svých državách není přesně známo. Po té se však na tvrzi vystřídalo mnoho majitelů. Za zmínku však stojí až rok 1807, kdy panství odkoupil český šlechtic - hrabě Václav Špork z Dlouhé Vsi na Bílé. V majetku rodu Šporků byla Horka až do roku 1845, kdy ji odkoupil Josef Štangler, jenž byl pro své zásluhy ve veřejném životě povýšen do stavu rytířského s přídomkem "rytíř ze Stanglerů". Rodinný erb však pan Štangler neměl a jeho potomci již rytířského titulu neužívali. Rod Štanglerů vlastnil Horku až do roku 1945, kdy byl horecký zámek a k němu náležící dvory (Horka, Onšovec) znárodněny. Zámek byl dán do správy obce a pozemky rozděleny drobným zemědělcům.

Jediným rodem, o němž existuje v pamětní knize I. obce Horky pozitivní zmínka, je rod Šporků. Zatímco totiž předcházející majitelé udržovali prostý lid v podzámčí v duševní temnotě a naprosté poslušnosti, založil hrabě Jan Josef Špork pro děti svých poddaných v panském domku č.p. 27 prozatímní školu a za učitele povolal svého hospodářského správce Václava tesaře z Bělé u Německého Brodu. Tím bylo odstraněno obtížné docházení dětí z panství horeckého do vzdálených škol ve Zruči a Dolních Kralovicích.

Z doby šporkovské se zachovaly v Horce i historicky významné sochařské památky jako mariánská socha z roku 1828 před budovou školy a dva z kamene vytesané kříže z roku 1832 a 1839, které jsou dílem kutnohorských sochařů. K dalším památným objektům v obci patří zámecká barokní kaple sv. Josefa z roku 1768.

K obci Horka nad Sázavou patří i další osady: Buda, Onšovec a Čejtice. Před nedávnými lety byla součástí obce i osada Hrádek, která však musela ustoupit dílu celospolečenského významu, vodnímu dílu "Želivka" a jeho přehradnímu jezeru, stejně jako zřícenina hradu Odranec, kterou rovněž pohltily jeho vody.

Dnes stojí v obci 201 domů, z toho 62 slouží rekreačním účelům a 80 chat vlastní občané převážně z Kutné Hory a Kolína. Od roku 1985 provozuje obec autokemp, který se nachází na pravém břehu řeky Sázavy u tamější vlakové zastávky. Součástí kempu je travnaté hřiště, tenisové kurty a půjčovna pramic. Vedle kempu se nachází penzion Jana Zimmermanna, který vznikl z bývalého mlýna.

Po roce 1989 se v obci objevují soukromí podnikatelé a dobře prosperující soukromé firmy. Zemědělskou výrobu v obci zajišťuje Zemědělské družstvo Pertoltice.

V Horce působí tři hasičské sbory a velmi dobře si také vede místní Myslivecké sdružení.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=2164, na kterých najdete další informace.