Uhlířské Janovice

Uhlířské Janovice

Historie
Okolí města, ač lesnaté a močálovité, bylo zřejmě osídleno již odedávna a patřilo ke kraji kouřimských Zličanů. Důkazem jsou archeologické nálezy z okolí. V okolních lesích pálili uhlíři v milířích dřevěné uhlí a prodávali ho do různých měst a tvrzí. Uhlířství zde zaniklo až počátkem 18. století.

Ještě před založením zdejší osady byla v 11. století postavena uprostřed slovanského hradiště prostá románská kaplička, která sloužila k bohoslužbě a také k úkrytu lidí před nepohodou a dravou zvěří. Ve 12. století byl ke kapličce přistavěn románsko-gotický kostelík (sv. Jiljí), který v průběhu věků několikrát vyhořel nebo zpustl, ale znovu byl obnoven.

Ke konci 14. století je možno datovat vzácné fresky v kostelíku. Ty byly obnoveny v roce 1953 ak. malířem Teršem.

Zdejší krajinu drželi asi od roku 1167 páni z Divišova (později ze Šternberka), kteří založili roku 1242 svůj hrad nad řekou Sázavou Český Šternberk. Zakladatelem Uhlířských Janovic byl Jan ze Šternberka (podle něho tedy název Janovice). Možno pouze usuzovat, že k založení došlo v roce 1250, neboť první písemná zmínka o našem městě je až z roku 1352. Město patřilo Šternberkům až do roku 1750, kdy bylo připojeno k panství Rataje nad Sázavou. Přívlastek ve svém názvu Uhlířské (někdy také Uhelné) je znám až od roku 1352 a připomíná místní uhlíře.

Uhlířské Janovice jako město poddanské žilo životem podobným všem poddanským městům. Někteří z pánů vládli tvrdě, jiní byli v dosti dobrém poměru s janovickými obyvateli. V časech nesnesitelného útlaku povstal zdejší lid několikrát proti svým pánům (např. roku 1626,1627,1680). Své neblahé stopy ve městě i v okolí zanechaly obě světové války. V první svět. válce padlo 72 mužů, ve druhé byl počet obětí 71 lidí. Naše město bylo centrem ilegálního protifašistického odboje celého širokého okolí. V jeho čele stál řídící učitel Josef Balvín, který byl za svou činnost popraven. V květnovém povstání 1945 v odbojích v našem okolí položili za svobodu svoje životy dva místní občané Jaroslav Košvanec a Vladimír Ptáček.

V poválečných letech nastal ve městě - tak jako jinde - rozvoj mírového života. Vznikaly nové závody, obchody, služby, kulturní a sportovní zařízení. V polistopadovém období začal zdárně bohatý rozvoj soukromého podnikání. V devadesátých letech byla dokončena stavba čistírny odpadních vod a skládky tuhého komunálního odpadu v Blátě, dům s pečovatelskou službou a nový městský bytový dům. Uhlířské Janovice jsou velkým nákupním centrem a sídlem několika úřadů a bank.

Památky
- areál kostelíka sv. Jiljí (11. - 14. století) se vzácnými freskami
- dřevěná zvonička u kostelíka sv. Jiljí
- barokní kostel sv. Aloise (1794 - 1795) s výzdobou malířů bratří Kramolínů
- státní hospoda - barokní dům č. p. 172 (z 18. století, nyní restaurace v Kolínské ulici) - empírová budova na náměstí č. p. 168 (1838 - 1846), kdysi radnice a okresní soud, dnes KIC a knihovna aj.
- barokní fara na náměstí č. p. 1 (1763)
- židovský hřbitov (1834), dnes již neexistující

Sochy:
- sv. Václava na náměstí
- sv. Panny Marie (1773) Smetanova ulice
- sv. Jana Nepomuckého u sv. Jiljí (1853)

Ostatní:
- radnice na náměstí, dnes městský úřad (1786)
- židovská synagoga (1798), ul. Zdravotnická, dnes Husův sbor Církve československé-husitské

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.uhlirskejanovice.cz/, na kterých najdete další informace.