Božičany

Božičany

První písemná zmínka o naší obci je v loketském Urbáři z r. 1359. Urbář byl založen vrchností, sloužil k evidenci příjmů od poddaných a zahrnoval starobylé místní názvy, jména majitelů pozemků, jejich pozemkovou držbu a rozsah feudálních povinností poddaných. Z toho tedy vyplývá, že vlastní osídlení obce bylo již dříve.

O tom, jak to probíhalo, vypráví kronikář Sokolova Vladimír Prokop: "Zakládání nových osad - kolonizace - se dělo podle přesných pravidel. Vlastník půdy většinou sám zakládání neprováděl, ale tento úkol svěřoval lokátoru. Po sepsání určité smlouvy převzal lokátor od pána půdu a do určité doby ji musel obsadit. Jednotkou míry byl lán, který ale nebyl všude stejný. Rozměřenou půdu dostávali za malý poplatek všichni přistěhovalci, osvobozeni na určitou dobu od všech dávek. V prvních desetiletích 13. století to znamenalo někdy i 18 let. Lokátor, pokud se mu podnik vydařil, dostal největší statek ve vsi spojený s rychtou. Měl i nižší pravomoci soudní, policejní a trestní. Patřila mu obyčejně jedna třetina pokut, míval krčmu, mlýn apod."

Naše obec byla založena jako lesní lánová obec podél potoka před rokem 1359. V urbáři je uveden název Poschytzaw. Ten zřejmě pochází z německého nářečí. Nebo je odvozen z českého názvu. V knize Antonína Profouse "Místní jména v Čechách, jejich vznik, původ, změny a význam (vydala ČAVU 1947-1954) je ve III. díle na str. 439 odkaz na profesora Šimáka, který se domnívá, že původní název obce byl Božičany - ves lidí Božikových, nebo Pořičany - ves lidí žijících v poříčí.

V dobách přistěhovaletství z německých krajů došlo zřejmě k uvedené přeměně. Od poprvé uvedeného zápisu s názvem Poschytzaw jsou v dalších stoletích vykazovány ve jméně obce různé menší odchylky. Způsobila je nepozornost starých písařů. Svědomitější byli v zapisování robotních povinností lidu. V období feudalismu, který trval přibližně do 18. století, byl život chudého venkovského lidu velmi prostý.

Nejhorším obdobím byla léta po třicetileté válce. Šlechta se snažila všemi prostředky nahradit úbytek pracovních sil zvyšováním robotních povinností a omezováním beztak nepatrných práv poddaných. Ve srovnání s předbělohorskou dobou vzrostly roboty asi 30 - 40x a dosahovaly 100 - 150 dnů v roce na jednu usedlost. Rolník si musel brát na robotu své jídlo i potravu pro koně. Nárok neměl na nic. Tíživá situace byla zhoršena r. 1679, když se rozšířil mor.

V důsledku těžkých sociálních a hospodářských podmínek vypuklo v českých zemích velké selské povstání. Na řadě panství mělo ostrý průběh, po jehož vojenském potlačení bylo mnoho nevolníků a vůdců tvrdě potrestáno. Povstání prošlo také naším krajem. Po jeho potlačení byli např. v Nejdku vyhlášeny 4 rozsudky smrti oběšením. Dva z nich byly vykonány již 26. 6. 1680. V literatuře se uvádí, že bylo čtvrceno, sťato, lámáno kolem nebo oběšeno 55 vzbouřenců.

Poněkud více zpráv o obci přichází z období panování Marie Terezie, která v české zemi zavedla četné správní, hospodářské a sociální reformy směřující k upevnění centralizované absolutistické monarchie, k rozvoji průmyslu i obchodu. Mezi reformami jde např. o tzv. Tereziánský katastr.

Je to v podstatě soupis poddaných, jejich domovů, poddanské půdy a lesů pořizovaný pro daňové účely i přehled robotních povinností, zdrojů obživy atd., které v takové úplnosti nikdy předtím nebyly zajišťovány. Tereziánský katastr byl jako výsledek rozsáhlého šetření sumarizován k r. 1757. Tím nahradil berní rulu a lánové rejstříky. Podle tohoto pramene mělo být v naší obci v té době 23 usedlostí. K roku 1770 již 34 a v roce 1805 44 usedlostí. Aškoliv první tereziánský soupis obyvatel z roku 1754 uvádí celkový počet obyvatel v Čechách 1 970 000, kolik lidí tehdy žilo v naší obci, nevíme.

Živnosti a řemesla
První doloženou živností v obci měla být v r. 1657 hospoda. Další zmínka je pak o kovářství, a to až v roce 1708. Na konci 19. století byly provozovány tyto živnosti a řemesla:

Rok 1898
6 hospod, 7 obchodů s potravinami a smíšeným zbožím, 1 cukrárna a kavárna, 4 řeznictví, 3 pekárny, 1 holičství, 1 zahradnictví, 3 trafiky, 1 povoznictví, 1 malířství, 1 klempírna a kolárna, 1 benz.pumpa, 1 obchod se stavebním materiálem, 3 truhlárny, 2 kovárny, 1 kolař, 2 sedláci, 3 obuvníci, 1 kožešnická dílna, 4 krejčovství, prodejna textilu, 1 lékař a porodní asistentka.

Rok 1932
2 pekaři, 4 řezníci, 7 hospod, 7 koloniálů, 1 kapelník s 10 hudebníky, 1 konzum (děln. družstevní obchod), 2 rolníci, 2 výrobny likérů, 1 malíř, 1zednický mistr, 1 sedlář, 1 zámečník, 1 kovář, 3 švadleny, 2 obuvníci, 1klempíř, 4 trafiky, 3 truhláři, 1 obchod se stavebním materiálem, 1 cukrář, 1 lékař a porodní asistentka.

Rok 1948:
soukromý sektor omezen až nakonec združstevněn.

V obci v roce 1958 dokončena stavba kulturního domu (přístavba k hostinci v č. p.74 s kapacitou 100 míst). Dnes ubytovací hostinec a prodejna použitého zboží.

Od r. 1975 do 1981 budována v akci "Z" moderní samoobsluha s prodejní plochou 153 m², sklady a parkovací plochou. Prodej potravin, masa, zeleniny a drog. zboží. Dnes výrobna hliníkových rámů aj.

V r. 1982 - 1983 provedena přístavba soc.zařízení a vestibulu kulturního domu (akce Z). Místní národní výbor zajišťuje jen některé doplňkové služby (holičství aj.). V kaolince je vlastní závodní prodejna potravin.

V roce 1994 po obnovení soukromého podnikání a živností:
provozovány 2 obchody s potravinami, 1 drogerie a hračky, 1 pohostinství, 1 hospůdka, 1dřevovýroba oken, 1 keramická dílna, 1 výrobna hliník. rámů, 1 autodílna, 1zámečnická dílna a klempířství, 1 truhlář, 1 ubytovna, 1 stavební firma, závodní prodejna, z kulturního domu je bazar (prodej nábytku), ze samoobsluhy výrobna hliníkových rámů.

V roce 1998 odpadla prodejna drogerie, truhlářství. Vznikla další ubytovací kapacita, výrobna komponentů z lehčených betonů, nákladní autodoprava, reklamní a umělecká agentura, prodej náhradních dílů na automobily.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.bozicany.cz, na kterých najdete další informace.