Hory

Hory

Obec Hory se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský. Obec se nachází v nadmořské výšce 522 metrů. Na území žije 195 obyvatel.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1350.

Pamětihodnost
Smírčí kříž u Vildenavy

Výlety do okolí
Loket (hrad)
První zpráva o Lokti pochází z roku 1239. V té době se hrad stává správním střediskem pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, zalidňovaného novými kolonisty. K vojenskému zajištění celého kraje ustanovil Přemysl Otakar II. tzv. manské zřízení, jemuž stál v čele královský purkrabí. Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský a Karel IV., který jej zařadil mezi tzv. nezcizitelné královské hrady.

Za Václava IV. byl hrad přestavěn do podoby, kterou si ve svém celku zachoval dodnes. Za Lucemburků byl hrad dějištěm důležitých mezistátních jednání. Ve válkách husitských zachoval Loket věrnost katolictví a císaři Zikmundovi, který jej zastavil svému kancléři Kašparu Šlikovi. Šlikové se snažili získat hrad i město do dědického vlastnictví, což se jim po požáru v roce 1473 přes silný odpor měšťanů podařilo.

V 16. století byl hrad opět upravován. V době stavovského odboje roku 1547 proti Ferdinandovi Habsburskému se město na rozdíl od Šliků postavilo na královu stranu. Získalo řadu výhod a roku 1598 správu kraje. Nastal úpadek hradu, který byl zčásti využíván hospodářsky. Roku 1822 byly některé budovy zbořeny, jiné sníženy. Byl tu uložen archív, roku 1889 zřízena věznice a v roce 1898 instalovány sbírky městského muzea, pro něž byl adaptován tzv. markrabský dům.

Zajímavost
Hrad i město jsou malebně rozloženy na svahu nad Ohří v romantickém zalesněném údolí. Tyto přednosti sem vábily řadu návštěvníků nedalekých lázní Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Z nejvýznamnějších lze uvést J. W. Goetha, který se sem několikrát vrátil.

Nejstarší stojící částí dnešního hradu, pocházející ze samých počátků jeho výstavby, je pozdně románská rotunda, pojatá později do sv. křídla jakou točité schodiště. Ostatní stavby kolem nádvoří - brány, markrabský dům při vstupní cestě a čtverhranná hradní věž - pocházejí až z doby Václava IV. z roku 1400. Některé doplňky hradních budov a zejména dělové bašty byly připojeny až v době Šliků.

Při úpravách v 1. polovině 19. století byly sneseny některé části uvnitř hradu, čímž bylo vytvořeno rozlehlé nerovné nádvoří, obklopené souvislou zástavbou budov s vyčnívajícími helmicemi věží. Dnešní přísný dojem je dán především zjednodušujícími úpravami z 1. poloviny 19. století, kterým podlehla velká část kamenické výzdoby. Po dlouhou dobu, kdy byl hrad majetkem města, byly prováděny jen nejjednodušší opravy, takže se v interiérech jen ojediněle zachovaly doklady původní kamenické výzdoby.