Nejdek

Nejdek

Historie
První písemný doklad o existenci Nejdku pochází z roku 1340. Udává se však, že Nejdek vznikl jako hornická kolonie těžařů cínu již kolem roku 1250. Název města Nejdek je prý odvozen od německého "neue Decke" - podle nově pokryté střechy hradní věže.

Historicky Nejdek a všechny obce v jeho okolí vděčí za svůj vznik dolování cínu ve 14. až 16. století. Největší rozmach rudného dolování na Nejdecku spadá do éry panování loketských hrabat Šliků. Ti drželi nejdecké panství bezmála 160 let, v rozmezí let 1446 až 1602. Za Šliků se začala těžit i železná ruda, což vedlo v Nejdku a okolí ke stavbě hutí a hamrů.

V roce 1602 přešlo nejdecké panství koupí v rámci příbuzenského vztahu od Štěpána Šlika na Bedřicha Collonu z Felsu. Collonové pak drželi panství do roku 1632. Za jejich držení došlo k významné události, k násilné rekatolizaci Nejdecka. Z Nejdku a okolí odešlo mnoho rodin do exilu do Saska. Jejich odchod se projevil nepříznivě v dalším úpadku dolování.

Úpadek hornictví vedl ke vzniku rozličných domácích výrob a řemesel. Pro Nejdecko mělo největší význam paličkování krajek. Výdělečné možnosti nejdeckých obyvatel se zlepšily až po roce 1843, kdy byla založena přádelna česané příze. Nejdecké železárny existují od roku 1813, roku 1836 byly modernizovány - podnikatel Heinrich Kleist zde zavedl válcování plechů.

V roce 1881 byla postavena železnice z Chodova přes Novou Roli do Nejdku a roku 1899 pak byla dokončena trať z Karlových Varů do Potůčků a Johanngeorgenstadtu v Německu, jež měla pro Nejdecko a západní Krušnohoří zásadní význam. Hospodářská stabilizace a komunikační spojení Nejdecka se Saskem koncem minulého století vedly i k oživení celoročního turistického ruchu, jenž v té době začal být módou. Jeho projevem byly mimo jiné např. stavby vyhlídkových věží a restaurací na Klínovci (1884), Plešivci (1895) a na Tisovském vrchu - Pajndlu nad Nejdkem v roce 1897.

V letech 1945 - 1946 byl německým obyvatelům Krušnohoří na základě Postupimské dohody a dekretů E. Beneše zkonfiskován majetek a následně byli vystěhováni ze svých domovů do válkou zničeného Německa. Souběžně s transferem Němců probíhal složitý a velmi pomalý proces znovuosídlování regionu českým obyvatelstvem. Zájem o osídlení prázdných domů po odsunutých Němcích byl v horských oblastech malý. Opuštěné domy chátraly a byly v padesátých letech po stovkách demolovány.

Rok 1989 se stal i pro Porolaví a západní Krušnohoří nadějným počátkem nové éry svobodného rozvíjení podnikání a cestovního ruchu. V mnohých obcích Porolaví byly po roce 1989 opraveny kostely, kaple a hřbitovy, k čemuž významně přispěli finančními sbírkami odsunutí němečtí rodáci.

Příroda

Geomorfologické podmínky
Geologické podloží Nejdecka tvoří žuly karlovarského plutonu. Charakteristickým znakem krušnohorské žuly je greisenizace - proces, při kterém se horkými plyny a parami unikajícími z magmatických krbů vyvolávají změny minerálního složení již utuhlé žuly. Již od středověku byly greisenové zóny vyhledávány a těženy, zejména díky přítomnosti cínovce. Žulový základ je dobře patrný na zvětrávacích tvarech v podobě skalních hradů i izolovaných skal na vrcholech a úbočích okolních kopců. Učebnicovým příkladem je skála pod nejdeckou věží.

Nejmladšími geologickými procesy, probíhajícími od posledního pleistocenního zalednění, je vývoj horských rašelinišť - vrchovišť, jejichž nejkrásnější ukázky nalezenem právě na Nejdecku.

Klimatické podmínky
Z klimatického hlediska jsou Krušné hory řazeny do chladné oblasti s průměrnou roční teplotou 4 - 5 stupňů, ve vegetačním období (duben až září) 8 - 10 stupňů. Roční průměr srážek je kolem 1000 mm. Směr větru se v průběhu roku mění, v létě převažují větry severní, v zimě západní.

Flora
Většina území se vyznačuje typickou horskou květenou, vázanou na charakteristické biotopy této oblasti tzn. smrkové lesy, horské louky a horská rešeliniště - vrchoviště. Nejpozoruhodnější luční rostlinou Krušných hor, hojnou na Nejdecku, je koprník štětinolistý (Meum athamanticum Jacq.), jež je částečně chráněnou rostlinou. Z rostlin, pozoruhodných svým rozšířením, stojí za zmínku vřesovec pleťový (Erica herbacea L.), jež je chráněnou rostlinou.

Jednou z kriticky ohrožených rostlin je drobná přeslička cídivka peřestá (Hippochaete variegata), která se dnes vykytuje už jen v devíti posledních lokalitách v celé ČR. Její poměrne bohatá populace se nachází na místech někdejší továrny a cínového dolu severně od silnice z Rolavy do Jelení.

Na Nejdecku se také vyskytují lokality sítě Natura 2000 - Evropsky významné lokality v České republice. Těmito lokalitami jsou Vysoká pec, Rudné a Krušnohorské plató.

Fauna
Charakter fauny Nejdecka je určován především přírodními podmínkami tohoto kopcovitého, značně zalesněného území. Rozsáhlé porosty převážně smrkových lesů obývá typická fauna středoevropských pohoří. Častý je jelen evropský, srnec obecný, vyskyuje se zde i prase divoké. Z šelem je hojná především liška obecná a oba druhy našich kun - kuna lesní a skalní.

Fauna netopýrů je vzhledem k absenci lehce kontrolovatelných podzemních prostor málo známá. Jistě se zde ale vyskytují druhy, které jsou běžné na území Karlovarska: netopr velký, černý, vodní, ušatý, vousatý. Z ptactva zahlédneme křivku obecnou, ořešníka kropenatého, sýkoru uhleníček a parukářku, datla černého. Z čolků se nejčastěji setkáváme hlavně s pestrým čolkem horským. Nejhojnějším hadem je zmije obecná.

Hornictví
Hornictví patří v oblasti Krušných hor k nejstarším lidským dovednostem. Význam kovu přiměl naše předky, aby se jej naučili dobývat.

Hornictví v Porolaví podnítilo již kolem roku 1250 vznik Nejdku jako hornické kolonie těžařů cínu. Nejstarší písemná zmínka o Nejdku pochází z roku 1340. Dolování cínu ve 14. až 16. století vděčí za svůj vznik také všechny obce v okolí Nejdku.

Hornictví bylo výjimečným zaměstnáním. Pracovalo se tvrdě, v podzemí, k jeho provozování bylo zapotřebí odvahy, zvláštní zručnosti a mimořádné zkušenosti. Kov se dobýval ve štolách, s nasazením života.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kr-karlovarsky.cz/nejdek/, na kterých najdete další informace.