Velichov

Velichov

Historie
První zmínka o Velichově sahá až do r. 1142. Od této doby až do r. 1336 patřila vesnice Doksanskému klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenstein (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před r. 1578.

Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Od tohoto roku drželi panství Hauenstein Šlikové a velichovskou tvrz pronajali poručníci dětí Štěpána Šlika chudšímu příbuznému Buriánovi Šlikovi. Další zpráva z r. 1565 uvádí jako držitele Velichova Lorenze Langera, který již manské povinnosti nevykonával. Roku 1578 prodali držitelé Hauensteina Bedřich a Jindřich Šlikové Velichov, již jako samostatný statek s tvrzí, své příbuzné Lukrécii Šlikové, rozené ze Salmu. Celkově drželi Šlikové Velichov do r. 1651, s přestávkou v letech 1588-1599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku třicetileté války, v r. 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem.

V roce 1651 koupil Velichov se statkem a již opravenou tvrzí Oliver Wallis. Tento irský šlechtic vstoupil r. 1622 do vojenských služeb císaře Ferdinanda II. a většinu třicetileté války strávil na různých bojištích. Po válce se již do Irska nevrátil a zůstal v Čechách, kde r. 1667 zemřel v hodnosti generálmajora. On  jeho manželka Agnes Marie, rozená z Guttensteinu, byli tehdy pohřbeni v rodinné hrobce z r. 1668 v bývalém kostele.

V letech 1711 - 1714 držel Velichov Jan Kryštof Kager ze Štampachu, poslední Štampašský držitel Valče. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství r. 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti r. 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.

Památky

Tvrz
Poprvé se tvrz připomíná r. 1528 a není známo, jestli zde stála již ve 14. či 15. století. Její původní podoba z této doby není známa. Po r. 1578, kdy se stal Velichov samostatným statkem, byla pravděpodobně renesančně přestavěna. Roku 1621 ji sice císařská vojska vypálila, avšak do r. 1651 byla znovu obnovena. Z toho roku pochází nejen poslední zmínka o tvrzi, ale také její popis. Byla to čtverhranná stavba s kulatými baštami v rozích, obehnaná vodním příkopem a valem a opatřená padacím mostem. Uvnitř byly čtyři obyvatelné pokoje.

Okolnosti zániku tvrze nejsou známé. Od počátku 18. století až do r. 1747 však majitelé zdejšího statku ve Velichově nesídlili, a je proto pravděpodobné, že zřejmě neobývaná a neudržovaná tvrz zanikla nejpozději do r. 1747 v souvislosti s výstavbou nového zámeckého sídla.

Tvrz stála na pravém břehu řeky Ohře na východním okraji obce. Jediným jejím pozůstatkem je kruhové tvrziště s valem a příkopem.

Zámek
Zámek byl vystavěn po r. 1747, kdy zdejší statek koupil Jan František Hessler. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti v r. 1770.

Pozdně barokní zámek vybudovaný ve středu obce na pravém břehu Ohře v letech 1747 až 1755 byla jednopatrová stavba o dvou příčně situovaných křídlech obdélníkového půdorysu. Hlavní průčelí bylo zdůrazněno dodnes zachovaným zaobleným rizalitem a zahradní průčelí bylo členěno dnes částečně zachovalými korintskými pilastry.

Tehdy zde byla také zřízena zámecká zahrada. Četné pozdější přestavby sice zachovaly základní dispozici původní zámecké architektury, ale téměř setřely její historický ráz. Zejména úpravy fasád a interiérů prováděné r. 1870 za tehdejšího majitele, karlovarského lékaře a lázeňského podnikatele Dr. Löschnera. Poslední adaptace zámku byla provedena v letech 1976 - 1977. Také zámecký park se zachoval v původní podobě.

Charita
Tento původně klášter pro jeptišky, se nachází na pravém břehu řeky Ohře a svojí polohou na kopci je dominantou obce. Ke klášteru patřil i starý hřbitov, jehož pozůstatky jsou v lese za budovou, a rozsáhlá zahrada. V současné době je budova sídlem Vojenských lesů a statků - divize Velichov.

Kostel
Chrám Nanebevzetí Panny Marie je v současnosti nepřístupný. Ke kostelu patří hřbitov, na kterém se nachází vzácný náhrobní epitaf z 16. století. V rodinné hrobce zde na věčné časy odpočívá Dr. Löschner, svého času dvorní lékař na dvoře císaře Františka Josefa I. a později majitel zámku ve Velichově.

Výlety do okolí

Skalky skřítků
Zhruba 3 km jihozápadně od Kyselky se nachází velmi vzácná geologická lokalita. Ve srázné vrcholové stěně kóty Schwedelberg, tvořené třetihorními sopečnými vyvřelinami bazaltu, je zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů do 1, 5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů. V minulosti měla tato geologicky zajímavá lokalita nejrůznější označení. Nejvíce byly nazývány doupata, pernice trpaslíků, díry trpaslíků. Podle pověstí zde sídlili skřítkové. O původu nevšedních dutin vznikla řada vědeckých hypotéz.

Dnes se většina geologů domnívá, že záhadné otvory vznikly zvětráním vyvrácených kmenů stromů ve vulkanických sedimentech. Skalky skřítků jsou chráněným přírodním výtvorem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.velichov.cz, na kterých najdete další informace.