Potůčky

Potůčky

Na krušnohorských svazích, rozrušených četnými potoky a potůčky, se přímo na státní hranici se SRN rozkládá obec Potůčky. Nadmořská výška se na území obce pohybuje od 695 m n. m. při potoku Černá až po 1 043 m n. m. na Blatenském vrchu.

Od 1. pol. 16. století se v oblasti těží a upravují rudy, především cín, stříbro a železo. Vyrábí se zde ovšem i kobaltové barvy na sklo a keramiku.

Samotné Potůčky vznikají až v roce 1654 podél Černého a Hraničního potoka. Roku 1899 byla uvedena do provozu železnice, vedoucí z Karlových Varů. Ta přinesla Potůčkům nový rozmach.

Dominantou obce je kostel Navštívení Panny Marie, dokončený roku 1911.

Obec Potůčky, tak jak je známá dnes, leží v nádherném zalesněném prostředí krušnohorských svahů, charakteristicky protkaných mnoha potůčky. Po roce 1989 byl otevřen hraniční přechod Potůčky - Johanngeorgenstadt pro pěší, který tuto obec učinil významným turistickým střediskem i velmi navštěvovaným obchodním centrem.

Díky těmto aktivitám nabízí dnes Potůčky služby a sportovní vyžití na vysoké úrovni s celoročním využitím (krytý bazén, sauna, masáže, tenisové kurty), v létě podmínky pro pěší a cykloturistiku, v zimě pak lyžování. K dispozici je lyžařský vlek a sjezdovka (pro začátečníky), okolí obce uspokojí i ty nejnáročnější milovníky bílé stopy.

Oblast patřila v 15. a 16. století střídavě České koruně a Sasku. Po roce 1620 odchází protestanti a přímo na hranici zakládají slavné horní město Johanngeorgenstadt. Vznik obce úzce souvisí s rozvojem důlní činnosti v 16. století, kdy se objevují první osídlenci - sasští horníci. V okolí se těží cín, stříbro a železná ruda, vznikají doly, tavírny a úpravny rud, osada se rozrůstá. Přesto zůstává beze jména. Teprve roku 1723 pojmenoval kronikář ze sousedního Johanngeorgenstadtu tuto obec Breitenbach. Český název Potůčky obec získává až po 2. světové válce.

Velkým přínosem pro obec byla stavba železnice z Karlových Varů, zprovozněná v roce 1898. Nedaleko železniční zastávky se nachází památný hostinec „Dreckschänke“, založený roku 1850 při poštovní silnici z Johanngeorgenstadtu do Karlových Varů - v roce 1904 jej v písni oslavil božídarský písničkář Anton Günter.

Díky nové politické situaci po roce 1989 a otevření hraničního přechodu pro pěší přímo v obci, se dnešní Potůčky stávají vyhledávaným turistickým střediskem. Najdeme zde jedno z největších a nejživějších tržišť západního regionu. Pro milovníky zimních sportů je k dispozici lyžařský vlek a sjezdovka. Dále pak sportovní areál - krytý bazén (vířivá koupel, umělé vlny, sauna, masáže) a tenisový kurt slouží k rekreačnímu sportování.

Historie
Česká příhraniční obec leží ohraničená lesem přímo na státní hranici se Saskem ve výšce 695 metrů nad mořem ve dvou horských údolích. Těmito údolími protéká z jedné strany říčka Černá (Schwazwasser) a z druhé strany Blatenský potok (Breitenbach). Historie obce Potůčky úzce souvisí s historií a osudy obce Horní Blatná.

První zmínky o oblasti, kde se nachází dnešní obec Potůčky jsou z počátku roku 1532, kdy na Blatenském potoce bylo 7 stoup patřících k dolům na hornoblatenském území, dále v roce 1570 je zmiňováno o výstavbě mlýnu na kobaltovou barvu stavitelem Oswaldem Glückhennem a dále v souvislosti s vydáním povolení císaře Maximiliána II k výstavbě vodního Hamru na Blatenském potoce (Breitenbachu).

V roce 1583 je zmínka, že město Horní Blatná prodalo uvedený vodní hamr a právo jej provozovat jistému Sebastiánovi Köppelovi. V té době vznikl poblíž hamru i vodní mlýn u Blatenského potoka (Breitenbachu- později Clausův mlýn). Dále je zmínka o tom, že v roce 1606 převzal vedení hamru kovář Lorenz Wittich a v roce 1643 přešlo vlastnické právo na jeho syna Kaspara Witticha. Tento postavil v roce 1658 nedaleko odtud na území Saska dvojče tohoto hamru. Místo, kde toto dvojče vzniklo, bylo nazváno Wittigsthal. (Nachází se hned za současným hraničním přechodem).

V 16. století se okolí hamru rozrostlo, a to zejména v souvislosti s těžbou cínu, kobaltu, stříbra, vizmutu a železa. Prvními trvalými osídlenci této lokality byli v 16 století sasští horníci, kteří v okolních terénech těžili cínovou a stříbrnou rudu. Okolo roku 1615 je zmínka o tavírně stříbra v této oblasti.

Část pobělohorských exulantů z Horní Blatné (1653 - 654) se usadila na české straně hraničního potoka na místě dnešních Potůčků. Další zmínky jsou z roku 1640, kdy docházelo k válečnému plenění obcí a osad švédskými vojsky. Byla vypálena osada Stráň a obec Horní Blatná a Pernink. V roce 1644 byl údajně v uvedeném hamru na potoce Breitenbach ubytován švédský generál Wedekoff.

Vlastní jádro obce vzniklo až po roce 1654 kolem železářské pece, jež stávala údajně poblíž dnešního kostela. Ještě v roce 1723 je zmínka pouze o hamru a mlýnu na potoce Breitenbach. V tomto období měla tato osada pouze 19 domků. Všechny ostatní domy v okolí patřily pod osadu Stráně.

Samostatná obec Potůčky je zmiňována až po roce 1723. V roce 1770 proběhlo v obci Potůčky první číslování domů. V roce 1785 jsou uváděny Potůčky již jako samostatná obec. V roce 1847 měly Potůčky 23 domů, pomocný celní úřad a jeden mlýn na barvu (smaltovnu). Do roku 1848 patřily Potůčky stejně jako okolní osady v sousedství ke královskému montánnímu a lesnímu panství Jáchymov a měly svého rychtáře. Po správní reformě v roce 1849 se Potůčky staly místním správním střediskem pro devět okolních osad.

V roce 1850 patřily k obci Potůčky, ještě další okolní osady a usedlosti - Bludná (Irrgang/ Tottenbach), Háje (Zwittermühle), Luhy (Jungehengst), Pískovec (Schwimmiger), Podlesí (Streitseifen), Stáně ( Zigenschacht), Smolné Pece (Pechöfen), Pila (Bretmühle). Tyto osady se rozkládaly na přibližně 3 201 hektarech půdy.

V roce 1910 v těchto osadách bydlelo 1 560 obyvatel v 179 domech. Z toho 97% bylo německé národnosti. Samotná obec Potůčky měla v té době 56 domů a 558 obyvatel. Obyvatelé se v té době živili především v hornictví, prací na místním hamru, zemědělství a lesnictví. Později podomácku šili rukavice, paličkovali a zajímavým odvětvím byla výroba lžic.

Později přišla do módy výroba krabic, které byly zdobeny barevnými dřívky nebo vřídlovcem a byly prodávány lázeňským hostům v Karlových Varech. Místní obyvatelé také v hojné míře chodili pracovat přes hranice do příhraničního města Johanngeorgenstadtu do místních továren (železárny Erla). Jako přivýdělek bylo v kraji rozšířené pašování drobného zboží především potravin a kuřiva.

V souvislosti s historií obce je třeba zmínit i slavný hostinec Hahn (Dreckschänke), který nebyl opěvován pouze slavným Krušnohorcem Antonem Günterem, ale byl navštíven i několikrát T. G. Masarykem.

Z nálezů na katastru obce je nutné zmínit se o roce 1861, kdy byl v okolí obce nalezen meteorit, jehož části jsou uloženy v Londýně a v Praze . Dále pak v souvislosti s výstavbou železnice byl nalezen v blízkosti místa, kde státní hranici protíná železnice v roce 1899 kámen se záhadnými nápisy. Dle názoru odborníků se jedná o písemné znaky z období Valů  (Benátčanů). V roce 1896 vznikla v obci spořitelní a záložní pokladna (kampelička).

Důležitou událostí pro obec Potůčky v tomto období bylo vybudování železničního spojení Karlovy Vary - Johanngeorgenstadt. Železniční trať byla slavnostně zprovozněna 15. května 1899.

Jednou z dominant obce je kostel Navštívení Panny Marie. Na jeho výstavbu byla v roce 1908 uspořádána veřejná sbírka v širokém okolí, kdy byly osloveny kláštery a šlechtické osoby z obou stran hranice. Po získání potřebné částky byla stavba zahájena v roce 1909 za spoluúčasti obyvatel a firem z celého okolí. Dokončen a vysvěcen byl tento kostel v červenci 1911. Církev v obci spadala do církevního obvodu Horní Blatná. Potůčky v této době neměly vlastního faráře. Vždy v určený čas zde sloužil bohoslužbu duchovní z Horní Blatné.

Koncem 19. století získala obec zcela průmyslový ráz výstavbou místní slévárny (1880 majitelé Nestler a Breitfeld), papírny (Clemens Claus AG) a brusíren dřeva (Kettman, Mehnert,Waitzmann). Dále zde byla až do konce 2. světové války výrobna rukavičkářských usní a továrna na boty (1926 amer. Fa Stenbereger Bros. Comp.). V okolí se nacházelo několik dřevařských pil, kamenolomů a mlýnů.

Okolní osady:
V roce 1910 měla osada Bludná 5 domů, 43 obyvatel. Osada ležela ve výšce 1 000 metrů nad mořem a to na tzv. Císařské cestě z obce Horní Blatná- Rýžovna. K osadě Bludná patřilo také dalších 6 domů z osady Totenbach ve kterých žilo 41 obyvatel. Tato osada se nacházela na křižovatce cest „železná a skákavá“ pod Blatenským příkopem. V okolí se nacházelo ještě dalších 20 domů, které však již patřily k Perninku.

Další osada Háje se rozkládala na obou březích říčky Černá a to v nadmořské výšce 870 - 920 metrů n/m. V této osadě bydlelo v roce 1910 celkem 290 obyvatel, kteří žili v 36 domech. V této osadě byla i škola , hospoda a důl (Segen Gottes Zeche do roku 1924).

Další osadou, která se nacházela mezi osadami Háje a Pila, byla osada Luhy. Tato se nacházela v nadmořské výšce 850 metrů nad mořem. Stálo zde v roce 1910 celkem 24 domů a žilo zde 175 obyvatel. V osadě byl i hostinec. (Zum Schwazwassertal - provozovatel Johan Geier) a kamenolom. Nedaleko po proudu říčky Černá se nacházela osada Pila. V této osadě bylo v roce 1910 celkem 7 domů a žilo zde 38 obyvatel. V osadě byla postavena také malá kaplička a krásné koupaliště. Dále zde byl kamenolom.

Další osadou byla osada Podlesí, která se nachází u Podleského potoka ve výšce 850 m/nm Zde byly 4 domy s 32 obyvateli. Jižně od této osady na vrcholu kopce ležela osada Pískovec. Zde stálo 5 domů a žilo zde 22 obyvatel (1910). Další osadou, která se nacházela na obou březích Kozího potoka jižně od obce Potůčky, byla osada Stráně. Zde se nacházela historická šachta (Dorota), kde se dobýval cín. Tato osada stála ve výšce 750 m/nm. Stálo zde 27 domů a žilo zde 266 obyvatel. Vznikla zde v roce 1820 i první tzv. vandrovní škola. První opravdová škola byla postavena v obci v roce 1831 (vysvěcena 15. 6. 1831). Dne 20. 10. 1894 byla dostavěna a vysvěcena nová větší německá škola. Dalším centrem školství byla osada Háje.

Poslední osadou byla osada Smolné Pece (Pechöfen). Tato se nacházela přímo na hranicích se Saskem západně od obce Potůčky. Zde stálo v roce 1910 celkem 9 domů a žilo zde 95 obyvatel. V této obci přímo na hranici stál hostinec Skalní sklep (zum Felsen Keller) s přezdívnou “U krvavé kosti - Blutiger Knochen". Tento se nacházel u současného hraničního mezníku č. 3/4.

V obci a okolí v této době existovaly tyto průmyslové, živnostenské a obchodní podniky - firmy: 1 železná huť, 1 továrna na lepenku, 1 továrna na hliníkové polotovary, 1 výrobna panenek, 1 pila, 1 mlýn, 3 kamenictví, 13 hotelů a restaurací, 1 cukrárna a kavárna, 6 obchodů s lahvovým pivem, 4 pekaři, 5 řezníků, 3 obuvníci, 3 pánští krejčí, 2 dámské krejčové, 2 kameníci, 2 truhláři, 1 sedlař, 1 kovář, 2 holiči, 2 malíři a tapetáři, 2 obchody se smíš. zbožím, 2 prodejny uzenin drůbeže a mléka, 6 trafik na tabák, 2 obchody s textilem, 1 zubař, 1 obchod se dřevem, 1 obchod s uhlím, 1 barvírna, 5 povoznictví, 3 špeditérství, 1 spořitelna a záložna.

Dále zde fungovaly tyto spolky:
Zemědělský spolek nucených porážek založen asi v roce 1880, spolek vysloužilců (válečných veteránů) zal. 1890, Dělnický pěvecký spolek zal. 1904, Dobrovolní hasiči s kapelou zal. 1907, Sportovní spolek s divadlem zal. 1908, Svaz Němců v Čechách zal. 1910, Zemědělský spolek zal. 1920, Spolek na ochranu dítěte a péče o mládež zal. 1923, Německý tělocvičný spolek zal. 1928, Fotbalový spolek zal. 1930, Německý kulturní svaz zal. 1934

Pamětihodnost

Kostel Navštívení Panny Marie

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.potucky-obec.cz, na kterých najdete další informace.