Merklín

Merklín

Obec Merklín se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1220 obyvatel.

Jihozápadně od Přeštic se v nadmořské výšce 385 - 420 metrů rozkládá obec Merklín. Obec je položena mezi hřebeny návrší, které ji oddělují od oblasti přeštické na straně východní a oblasti holýšovské na straně západní. Obec dělí řeka Merklínka, vytékající z Merklínského rybníka.

První písemná zpráva o městečku je z roku 1356. V historii obce je doložena těžba zinku a stříbra a sklárna Na Vytůni. Na počátku 20. století bylo v okolí Merklína též několik kamenouhelných loží.

V obci se nachází poměrně velký počet historických památek. Patří mezi ně venkovský zámek s parkem, kostel sv. Mikuláše se sochami sv. Notburgy a sv. Floriána, socha sv. Gotharda a kostel sv. Vavřince (tzv. Biadla) připomínaný již v roce 1115 jako majetek kladrubského kláštera.

V letech 1834 - 1845 byl farářem v Merklíně známý básník a vlastenec František Jaroslav Vacek - Kamenický. V 50. letech 19. století zde učil kantor a básník Mikuláš Vojtěch Vejskrab Bělohrobský a několikrát zde pobýval o prázdninách spisovatel Jakub Arbes.

Pod správní území patří obce Kloušov a Lhota u Merklína. Stav obyvatel je 1 030. V současné době je obec zapojena v Mikroregionu Přešticko.

V obci je aktivní fotbalový oddíl Sokol Merklín, softbalová družstva mužů, žen a dětí. Příznivci tenisu mají možnost si zahrát na dvou nových tenisových kurtech s umělohmotným povrchem. V obci se nachází dvě pohostinství, tři obchody s potravinami, řeznictví, obchod se spotřebním zbožím a drogerie. Směrem na Staňkov se uprostřed lesů nachází rekreační středisko Zelený Háj.

Historie
Oblast Merklína byla osídlena již v pravěku, jak to dosvědčují četné archeologické nálezy z okolí města, datované do doby bronzové.

První písemné zprávy o osadě Merklín pocházejí až z období kolem poloviny 14. století. Již tehdy, v souvislosti s držením obce bratry Dněprem a Bohuslavem, byl Merklín zmiňován jako městečko s kostelem a tvrzí. Po smrti bratrů získala Merklín Bohuslavova dcera, provdaná za Konráda Borníka ze Štíťar, který kolem roku 1431 prodal zdejší panství stříbrskému měšťanu Michalovi, později psanému z Merklína.

Jeho syn Petr Merklínský z Merklína, velký stoupenec Jiřího z Poděbrad, získal pro Městečko od krále r. 1465 právo konání týdenního trhu. Na sklonku 15. století prodali Petrovi synové Jan a Petr Merklín Vilémovi z Chřínova. ten dal založit zdejší rybník, zvaný dnes Merklínský, rozkládající se na ploše asi 36 hektarů.

Památky

Někdejší merklínský zámecký areál
Někdejší merklínský zámecký areál, sestávající dnes z budovy zámku, rozlehlého zámeckého hospodářského dvora, parku, zámeckých sklepů a mohutné kamenné sýpky, patří k charakteristickým příkladům venkovských feudálních sídel. Patrová čtyřkřídlá budova zámku s uzavřeným nádvořím je situována v parku, jehož hlavní část leží západně a severně od zámeckého objektu.

Nádvoří zámku je ze tří stran obklopené arkádami, v patře druhotně zazděnými. Průjezd se vstupem v průčelí objektu je stejně jako řada jiných místností v přízemí sklenut. Lze předpokládat, že zámek získal svoji současnou podobu nejpozději v průběhu 17. století, kdy byl pravděpodobně přestavěn z někdejší středověké tvrze. Ještě na konci 18. století byl opatřen vysokou věží strženou snad v letech 1824 - 1825, kdy byl opravován zřejmě v souvislosti s rozsáhlým požárem Merklína, k němuž došlo v únoru 1817.

Jinou dominantní stavbou zámeckého areálu je kamenná sýpka, situovaná nad zámkem v horní části parku. Byla vystavěna v průběhu 2. poloviny 17. století. Pozoruhodná je také kamenná tarasní zeď parku, vyrovnávající svažitost terénu mezi zámkem a parkem.

Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše byl vystavěn již v období 14. století. Radikálně byl přestavěn na konci 17. století, kdy byl také prodloužen. Během zhoubného požáru města v únoru 1817 byl kostel značně poškozen. Rok poté však již byl opraven. Obdélné klenutá loď kostela s polygonálním závěrem je v jihozápadním nároží stavby opatřena věží, jejíž fasáda je členěna lesénovým řádem.

Kaple přistavená k presbyteriu je sklenuta eliptickou klenbou. Areál kostela doplňuje barokní fara vystavěná r. 1712 a sochy sv. Floriána a sv. Notburgy datované vročením do roku 1765. Kamenné skulptury byly zhotoveny spolu s další sochou sv. Gotharda, stojící dnes při silnici na Ptenín, ve druhé polovině 18. století nákladem rodu Morzínů pro výzdobu zámeckého areálu, odkud byly v pozdějších letech přemístěny na současná místa.

Čerpáno  z oficiálních stránek obce http://www.obecmerklin.cz, na kterých najdete další informace.