Nové Hamry

Nové Hamry

Nové Hamry je malebná vesnička, leží v Krušných horách na soutoku řeky Rolavy a Bílého potoka v nadmořské výšce 690 m n. m. Nedaleko Nových Hamrů je známé lázeňské město Karlovy Vary.

Obec obklopují vysoké lesnaté vrchy, z nichž nejimpozantněji působí masiv Tisovského vrchu, nazývaného Pajndl (970 m n. m.) s rozhlednou. Zatímco jeho východní svahy pozvolna klesají do údolí říčky Rolavy, na východě prudké srázy strmě spadají do půvabné a pověstmi opředené doliny potoka Limnice. Okolní lesy skýtají mnoho propadlin a zašlých štol, zbytků po dolování cínu a železné rudy.

Krušné hory se táhnou v délce 130 km od jihozápadu k severovýchodu a po jejich hřebeni již více než tisíc let probíhá  hranice mezi českými a německými zeměmi. Najdeme zde nejen nejvyšší horu Klínovec (1 244 m n. m.), národní přírodní rezervaci – Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou, ale i zbytky cínových šachet, v nichž se ledová vrstva udržuje i v létě.

Severně od Nových Hamrů proti proudu Rolavy se rozkládá romantická, téměř úplně opuštěná krajina s charakterem náhorní planiny, na níž se střídají husté smrkové lesy s malebnými horskými loukami. Hranici s Německem, která je vzdálená 6 km,  lemuje řada rašelinišť a močálů, jenž jsou typické pro vrcholové oblasti Krušných hor. Rašelina dosahuje hloubky několika metrů a v minulosti zde byla i těžena.

Dnes jsou nejvzácnější části zdejších rašelinišť přísně chráněny. Malé jeřábí jezero u hranic s Německem a Velký močál na úpatí Rolavského vrchu jsou typickými příklady horských rašelinišť. Největší přírodní rezervací v okolí je Velké jeřábí jezero. Jeho celková rozloha činí 27 ha a částečně zasahuje i na německé území. Rozsáhlou oblast vyplňují rašeliniště, močály a jezírka, mezi nimiž „plují“ ostrůvky s porosty kleče a borovice blatky. Samotná rašeliniště jsou nepřístupná, do jejich blízkosti se lze dostat po turistických cestách nebo cyklostezkách.

Nové Hamry vděčí za svůj vznik – podobně jako řada jiných obcí v okolí – těžbě cínu a železné rudy. Obec založili horníci v 15. století. Své jméno dostala podle nového hamru postaveného pod Dvorským vrchem. Největší rozmach dolování na Nejdecku – kam patřily i Nové Hamry – spadá do éry panování loketských hrabat Šliků, kteří ovládali nejdecké panství bezmála 160 let.

Citelnou ranou pro obec byla třicetiletá válka, po níž se místní obyvatelé z části přeorientovali na jiné zdroje obživy – dřevařství, drobná řemesla nebo chov hovězího dobytka a ovcí. Ve druhé polovině 19. století se v Nových Hamrech rozšířila domácí výroba jemných krajek (paličkování), plechových pocínovaných lžící a perleťových knoflíků. Byla také zřízena velkopila a šindelárna.

V roce 1881 byla postavena železnice z Chodova přes Novou Roli do Nejdku, roku 1899 byla napojena trať přímo z Karlových Varů přes Nejdek, Nové Hamry až do Potůčků a Johanngeorgenstadtu, což bylo velkým přínosem pro rozvoj celé oblasti.

Léta první světové války byla pro novohamerské dobou bídy a útrap. Ve dvacátých letech nastal obrat k lepšímu. Nové Hamry se staly vyhledávaným letoviskem a místem čilého cestovního ruchu. Rozšiřovaly se stávající průmyslové provozy a vznikala řada nových.

Současnost
Dnes jsou Nové Hamry ideálním letoviskem. V každé roční době obec nabízí příjemný pobyt a může být východiskem i cílem pro túry nebo etapovým místem hřebenového přechodu Krušných hor. V zimě jsou k dispozici sjezdové lyžařské svahy s vleky a dobré terény pro běžecké lyžování. Udržované běžecké stopy navazují na lyžařskou Krušnohorskou magistrálu, která se napojuje přes turistický přechod Korce – Hennenberg a Jelení – Wildenthal na německou část běžeckých stop.

V letních měsících jsou Nové Hamry vyhledávány pro krásnou lesnatou krajinu v těsné blízkosti obce, čisté ovzduší, které dle posledních průzkumů patří k nejčistším z celého Krušnohoří. Lesnaté okolí obce vyhledávají houbaři, kteří oblast označují za houbařský ráj, a myslivci vzhledem ke značnému výskytu především jelení zvěře. Obcí prochází cyklostezka, která se z jedné strany napojuje na Nejdek, Novou Roli a Karlovy Vary a ze strany druhé na obce Horní Blatnou, Potůčky, Pernink, Boží Dar a Loučnou.

Památky
Mezi významné stavební památky Nových Hamrů patří kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1789, boží muka u kostela, dům č. p. 78 a barokní kaplička v horní části obce. Vzácnou stavbu najdeme i na vrcholu dominanty okolních hor – Tisovském vrchu alias Pajndlu.

Zdejší vyhlídková věž s více než stoletou historií byla v roce 1995 prohlášena za kulturní památku. Rozhledy z Pajndlu patří mezi nejkrásnější v Krušných horách. Východní horizont uzavírají vrcholky Klínovce, Fichtelbergu a hřeben Doupovských hor, na jihozápadě jsou vidět lesnaté svahy Slavkovského lesa a při dobré viditelnosti i hřebeny Šumavy.

Historie
Obec Nové Hamry byla založena v 15. století horníky. Své jméno dostala podle nového hamru postaveného pod Dvorským vrchem. Největší rozmach dolování na Nejdecku - kam patřily i Nové Hamry - spadá do éry panování loketských hrabat Šliků. Drželi nejdecké panství bezmála 160 let. Byli velmi podnikaví - pokud šlo o zvětšování jejich majetku. Nebáli se investovat do širokého důlního podnikání, což mimo jiné dokládá i jejich hlavní podíl na založení jáchymovských stříbrných dolů roku 1516.

Šlikové vydali několik pokročilých horních řádů a často povolávali do svých služeb báňské odborníky i ze vzdálené ciziny. Cín a železná ruda, těžené v okolí, se zpracovávali přímo v obci. Vraťme se opět do Nových Hamrů. Cín z dolu Řehoř, ležícího na úpatí Tisovského vrchu, obsahoval vysoké procento stříbra. Ruda se drtila ve třech stoupách.

Staré záznamy hovoří o dole svatý Štěpán, Peintlově šachtě a o dole Svatý Michal. Hornictví se zde z větší či menší prosperitou drželo téměř až do 60. let 19. století. Poté bylo dolování pro nerentabilitu ukončeno. Na úbočí Perninského vrchu se nacházel důl na železnou rudu, v říčce Rolavě se rýžoval cín a na jejích březích rostly mlýny, drátovny, pily a hamry se stoupami a kovárnami.

Zajímavé jsou údaje o Soví Huti - sklárně z 16. století, která stávala na místě vrchnostenské hájenky Soví dvůr na Dvorském. Právě zde bylo poprvé sklo obarveno na modro kobaltovou barvou sklenářem Kryštofem Schürerem. Barvení skla šmolkou prokázal archelologický výzkum Karlovarského muzea roku 1994.

Místní drátovna byla jednou z největších v okolí. V polovině 17. století byla ve vlastnictví Petra Wohlmutse, později Wenzela Linkse. V polovině 18 bylo v Nových Hamrech 50 domů. Obyvatelé se živili částečně hornictvím, dřevařstvím, chovem dobytka a výrobou krajek. Vedle drátaře zde žili povozník obilí, obchodník krajkami, hamerník, mlynář i žebrák.

Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v roce 1789. Pozornost návštěvníka zaujme rokokové zařízení a varhany z počátku 18. století. Kostelík byl renovován na počátku 90. let 20. století díky německým sponzorům a obětavosti pátera Pražana. Ve 2. polovině 19. století se v Nových Hamrech rozšířila domácí výroba jemných krajek, plechových pocínovaných lžící a perleťových knoflíků. Byla také zřízena velkopila a šindelárna.

Léta 1. světové války byla pro novohamerské dobou bídy a útrap. Ve dvacátých letech nastal obrat k lepšímu. Nové Hamry se staly vyhledávaným letoviskem a místem čilého cestovního ruchu. Rozšiřovaly se stávající průmyslové provozy a vznikala řada dalších.

Před druhou světovou válkou zde pracovala továrna na prádlo, výroba dřevoviny a řada řemeslnických živností. Stinnou stránkou byl po skončení druhé světové války odsun sudetských němců. Mnoho původních obyvatel muselo odejít a s nimi odešly i tradice a folklór krušnohoří. Jejich domy se staly majetkem přistěhovalců z různých částí Čech a Moravy. Někteří z odsunutých německých občanů se dnes vrací a svými dary pomáhají k obnově některých památek - např. už zmiňovaného kostela sv. Jana Nepomuckého.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesta.obce.cz/nove%2Dhamry/, na kterých najdete další informace.