Horní Blatná

Horní Blatná

První osadníci přišli do zdejšího kraje pravděpodobně v době kolem konce 12. století. Ve 14. století pak nastala druhá osidlovací vlna, která vyvrcholila až koncem století šestnáctého. Právě v 16. století vzniká celá řada zdejších obcí, např. Jáchymov či Boží Dar. Osidlování tohoto území bylo úzce spjato s těžbou cínu a důlní činností, jejichž počátky se zde datují do konce 15. století.

Sama Horní Blatná byla založena roku 1532, kdy sasský kurfiřt Jan Bedřich koupil toto území od pánů z Tetova a podal příkaz k vyměření a založení nového horního města Blatná. Obec tedy nevznikla samovolně, ale čistě účelově, díky tomu také známe přesné datum jejího vzniku, což u obcí není příliš obvyklé. Po vydání příkazu Janem Bedřichem byla do půdorysu zakreslena pravidelná uliční síť a 199 stavebních parcel, začaly se stavět první hutě, určilo se místo pro výstavbu kostela, školy, radnice a špitálu. Prvními osadníky nové obce byli horníci ze Schneebergu.

Hned v roce 1533 byl jmenován první blatenský purkmistr, byl jím Albrecht Weidemann. Současně byla vytvořena městská správa a další úřady. Ve stejném roce na Blatenském vrchu vznikl tzv. Kyzový důl. Roku 1534 kurfiřt Johann Friedrich městečku propůjčil horní řád. Rok 1535 byl pro Horní blatnou velice významným - tehdy jí byl vydán vlastní kurfiřtský horní řád a zároveň od panovníka získala řadu privilegií - výroční a týdenní trh, právo várečné, právo provozovat pekařství a řeznictví apod. Dne 17. 6. 1538 pak byla Horní Blatné panovníkem povolena výstavba kostela, školy a špitálu.

V roce 1540 byla zahájena výstavba vodního kanálu - Blatenského příkopu, vedoucího z místa asi 2 km západně od Božího Daru přes Myslivny, Rýžovnu, Bludnou do Horní Blatné, kanál pak ústil do Blatenského potoka. Stavba byla dokončena o čtyři roky později. Kolem tohoto příkopu pak následně vznikala řada staveb, v roce 1541 to bylo již 15 stoup a několik hutí. Roku 1542 se zdejší dřevěný kostel, předchůdce dnešního kostela, stojící za budovou fary, propadl, když byl poddolován štolou svatého Ducha. V následujícím roce vznikl místní hřbitov. V roce 1544 se ve zdejším kraji začala těžit také železná ruda.

Roku 1546 byla Blatná v rámci šmalkaldské války (tehdejší název Platná) obsazena Kryštofem z Gendorfu pro českého krále Ferdinanda I., po porážce sasského kurfiřta Jana Bedřicha v bitvě u Muhlberka bylo toto území připojeno k Čechám. Tehdy se pro obec ustálil vžitý výraz Platten. Ke dni 14. 10. 1456 městečko podle pražské dohody připadlo Habsburkům.

Dalším významným datem byl pro Horní Blatnou rok 1548. Tehdy ji Ferdinand I. povýšil na královské horní město, udělil jí městský znak a řadu dalších výsad (městský znak: polcený štít, v pravé červené polovině je stříbrné břevno, levá polovina je dělená. V horním červeném poli je doleva kráčející stříbrný lev s pozdviženou pravou přední tlapou. V dolním rovněž červeném poli jsou zkřížené nástroje k těžbě cínu, totiž rýžovací hrábě a hornický špičák v přirozené barvě). Do poloviny 16. století se datuje také zdejší fara, dnes č. p. 2. V této době se v Horní Blatné rozšířilo smolaření z navrtaných stromů. V roce 1555 bylo městu povoleno zakládání polí s dědičným právem.

Roku 1564 císař Maxmilián II. povolil, aby rada Horní Blatné přeměnila Horní dům v radnici a držela jej ve své správě. Na konci 60. let město čítalo téměř 2000 obyvatel. Bylo zde asi 40 dolů. Roku 1564 byla dokončena výstavba kostela Svatého Vavřince. V Horní Blatné v 16. století proběhlo několik poprav zlodějů a vrahů, exekuce přitom byly prováděny na náměstí. Teprve v roce 1595 bylo popraviště přesunuto směrem na Pernink. Na konci 16. století bylo ve zdejším kraji celkem 5 výroben kobaltové barvy.

Počátek 17. století byl ve znamení prudkého poklesu těžby cínu. Nad ní již převažovala těžba stříbra, kobaltové a vizmutové rudy. V této době město začalo užívat znakovou pečeť. V letech 1618 - 1648 v Evropě zuřila třicetiletá válka, která se značně podepsala i na životě zdejšího kraje. Obce z celých Čech byly pleněny a drancovány všemi procházejícími vojsky, zdejší kraj ke všeobecné bídě navíc postihla řada epidemií.

Během tohoto těžkého období proto mnoho zdejších lidí odešlo hledat štěstí jinam. Snad právě proto Ferdinand III. osvobodil Horní Blatnou v roce 1641 od povinnosti ubytovávat vojáky a vzal ji do ochrany před válečným pleněním. Horní města byla pro panovníka vždy důležitá a potřeboval je i jejich obyvatele ušetřit jakýchkoliv škod. I tak se však Horní Blatná musela vzpamatovávat z prožitých útrap ještě dlouho po válce. Po třicetileté válce navíc nastává doba protireformace, před kterou řada zdejších luteránských horníků utíká do Saska, kde zakládá město Johanngeorgenstadt.

Během 17. i 18. století je těžba kobaltových rud a výroba modrého barviva hlavní výrobní a exportní činností ve městě i okolí. V této době zde byla v provozu také sklárna. Roku 1686 byl na příkaz pražského arcibiskupa dosavadní evangelický kostel na náměstí překřtěn na katolický, patronem se stal sv. Vavřinec. Ve stejném roce byl také vysvěcen hřbitov.

Na počátku 18. byla zahájena umělá obnova zdejších lesů. Roku 1700 byl pro místní kostel odlit zvon, k tomuto roku se také datuje sloup sv. Jana Nepomuckého. V roce 1739 byla na severozápadním okraji města nalezena nová bohatá žíla cínu, tento nález pak odstartoval nový rozvoj těžby této rudy. Současně opět vzrůstá těžba stříbra. Roku 1744 byla na místním hřbitově vysvěcena kaple sv. Kříže.

Roku 1754 byl zdejší protestantský kostel podroben barokní přeměně. V průběhu 2. poloviny 18. století v okolí vznikají stále nové cínové doly. V této době také proběhla úprava Hřbitovní kaple do pozdně barokního stylu. V 80. letech 18. století vydal císař Josef II. protipožární nařízení, podle kterých se dřevěné stropy musely omítnout a komíny mohly být pouze zděné.

Roku 1799 ve městě vznikla státní manufaktura na výrobu lžic. Na počátku 19. století nastává postupný zánik zdejších dolů, způsobený dovozem levnějších surovin ze zahraničí. V Horní Blatné tehdy byla sklárna na výrobu kobaltového skla a vznikala také náhradní domácí výroba - krajkářství a výroba plechových pocínovaných lžic. Roku 1837 byl ve městě zřízen poštovní úřad.

Památky a zajímavosti

Rozhledna na Blatenském vrchu
Rozhledna je vysoká 21 m a nabídne Vám jedinečné pohledy na úchvatnou přírodní scenerii okolní krajiny z celkové výšky 1 044 m nad mořem.

Vlčí jámy
I v nejparnějším létě na Vás dýchne zima z pozůstatků po dolování rud komorovým způsobem, který vytvořil propadlinu. Klima je zde takové, že led a sníh neroztává po celý rok.

Blatenský příkop
Unikátní konstrukce umělého kanálu, užívaného k těžbě rud. Voda z božídarských rašelinišť byla používána na rýžování a na pohon strojů nejen v dolech na Hornoblatensku. Výstavba příkopu začala v roce 1540 a dnes je upravena převážná část z celé 12 km trasy.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.horni-blatna.cz, na kterých najdete další informace.