Pila

Pila

Obec Pila je situována ve volné venkovské krajině. Je obklopena částečně zemědělskými pozemky, dnes využívanými jako louky a pastviny, a hlavně rozsáhlými lesy s bohatstvím cest pro turistiku a míst pro houbaření.

Charakter krajiny je ovlivněn nadmořskou výškou, která se pohybuje od 520 m n. m. k 579 m n. m. Obec leží na svazích nad nivami Lomnického potoka, který napájí nedalekou Stanovickou přehradu. Významnou roli hraje přírodní kulisa nízkých kopců, které brání přímému vizuálnímu kontaktu s okolními obcemi. Vesnice si tak zachovává pozici solitéra uprostřed přírody.

V současnosti žije v obci asi 460 obyvatel v přibližně 200 domech.

Obec se nachází přibližně 10 km od Karlových Varů. Blízkost lázní a dalších historicky a přírodně zajímavých lokalit, jako je Bečov nad Teplou či viklan u Javorné, činí z obce atraktivní turistickou lokalitu vhodnou pro pěší i cyklisty.

Kromě prostředí může sama obec nabídnout poměrně pestrý společenský život. Vyhlášené jsou masopustní průvody, pálení čarodějnic. Tyto a další akce jsou pořádané především z iniciativy místní tělovýchovné jednoty TJ Baník Pila. Jejím hlavním úkolem je ovšem péče o pilský fotbal. A protože v obci nechybějí ani dobrovolní hasiči, můžeme Vás bez rozpaků pozvat do české venkovské klasiky.

Historie
Sledovat historii obce Pila není nijak snadné. Zásadním zdrojem informací je laická práce administrátora fary ve Stanovicích P. Dalibora Lounka z 50. let minulého století Dějiny Stanovic a stanovické farnosti. Obecní kronika je vedena až od 2. poloviny minulého století, doklady o předchozím dění v obci "odešly" s původními obyvateli obce při poválečném odsunu. Přesto lze z těchto kusých zpráv vystopovat byť tenkou, přesto barvitou dějinnou linii místa.

První zmínku o Pile lze najít ve 20. letech 17. století, kdy zde na Lomnickém potoku stál mlýn (snad od roku 1597), u něhož byla zřízena pila na řezání dřeva - odtud pravděpodobně název později vzniklé osady.

Někdy v té době prošla krajem švédská vojska - probíhala právě třicetiletá válka. Památkou na pobyt Švédů byl pak dlouho název domu v Pile "U Švédů" a název luk mezi Pilou a Stanovicemi "Švédský lán".

V berní rule roku 1654 je v Pile (patřící do katastru Hájů) napočítáno 6 chalupníků, z nichž tři byli uhlíři. V katastru z roku 1713 figuruje Pila již jako samostatná obec s vlastním rychtářem. Kolem roku 1780 měla Pila již 43 domy a dál se rychle rozvíjela díky držiteli bečovského panství hraběti Dominiku Kounicovi.

Z počátku 19. století pochází i první konkrétní jméno potenciálně slavného rodáka - hudebníka Jana Schmidta, který v roce 1807 začínal se svými šesti dalšími hudebníky hrát karlovarským lázeňským hostům a stál tak vlastně u zrodu tzv. kolonádních koncertů. Kolem roku 1840 se obec rozrostla na 92 domy s 579 obyvateli. Jako rychtář se tehdy podepisuje Ondřej Hacker. Obec má školu, která se z dvoutřídky rozroste až na čtyřtřídku v roce 1910. Na přelomu 19. a 20. století měla pak Pila 118 domů a 725 obyvatel vesměs německé národnosti.

Vedle počátečního malorolnictví a práce v lese se od 80. let 19. století rychle rozvinula hornická činnost. (Již dříve se zde ovšem těžila železná ruda.) Původní těžba byla povrchová, následně i hlubinná. Předmětem těžby bylo vysoce kvalitní hnědé a především voskové uhlí. Na tuto činnost byla v místě napojena voskovna a briketárna. (S vytěžením vhodných zásob byla tato činnost v roce 1968 ukončena.)

Vzkvétala spolková činnost. V roce 1883 vznikl sbor dobrovolných hasičů, existoval mužský zpěvácký spolek.

První světová válka zasáhla i Pilu. Nevrátilo se z ní 32 obyvatel obce, kterým byl následně vystavěn pomník v horní části obce. Třicátá léta byla nejen ve znamení překonávání hospodářské krize. V Pile byl založen místní hřbitov s kaplí, která byla i se dvěma zvonky v roce 1936 vysvěcena. Pak si ale druhá světová válka vyžádala dalších 67 obětí.

Poválečné události znamenaly zásadní zlom v existenci obce. Na místo odsunutých německých obyvatel (odsunuto bylo na 160 rodin) přicházejí noví obyvatelé. Rok 1948 pak znamená další důležité změny pro život vesnice. Ta se pak rozvíjí v intencích hospodářské a politické strategie vládnoucí komunistické strany. V roce 1954 zde vzniká TJ Baník Pila - napříště významný fenomén ve sportovním, společenském a kulturním životě místních obyvatel.

V 70. letech došlo v rámci správní reformy ke sloučení národních výborů obcí Kolová, Háje a Pila a obec tak v podstatě ztratila svou samostatnost. Ta pak byla obnovena až za jiných společensko - politických podmínek v roce 2000. Obec začala psát novou kapitolu své existence. Ale ta (zatím) do historie nepatří.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kr-karlovarsky.cz/obce/Pila/, na kterých najdete další informace.