Ostrov

Ostrov

Město Ostrov leží na úpatí Krušných hor mezi dvěma západočeskými lázeňskými městy - Karlovými Vary a Jáchymovem. Starý Ostrov poznamenalo sedm staletí historického vývoje. Naleznete zde románskou architekturu, gotiku, i renesanci. Vedle starého města v posledních šedesáti letech vyrostlo město nové, které bylo vybudováno ve stylu SORELA (tradicionalismus, který přišel přes Sovětský svaz z USA).

Svou polohou je Ostrov optimálním výchozím i cílovým bodem pro letní a zimní turistiku. V letních měsících je k dispozici pro návštěvníky města moderní koupaliště a několik hřišť s umělým povrchem. V případě nepřízně počasí mohou turisté využít bohaté nabídky programu Domu kultury, navštívit výstavy na Staré radnici nebo v Galerii umění v zámeckém parku.

Historie
Město Ostrov leží na úpatí Krušných hor, mezi lázeňskými městy Karlovými Vary a Jáchymovem. Historické centrum je staré 700 let, což dokládá nejstarší památka, kostel sv. Jakuba z roku 1224. Kolem něj byla začátkem 13. století postavena malá osada, jejíž založení připisují historici Slávkovi z rodu Hrabišiců. Původní název Ostrova, Zlaukowerde, se později změnil na Schlackenwerth, tedy Slávkův Ostrov. Tehdy to bylo pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Městem tuto osadu poprvé nazval Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. Vedla tudy také stará obchodní stezka.

Dnešní podobu starého Ostrova určily především stavební úpravy po rozsáhlých požárech, poslední byl v roce 1866. Přemysl Otakar II. začlenil město mezi královská komorní města, a od 15. století je vlastnili hrabata Šlikové. Roku 1625 získal Ostrov vojevůdce císařských vojsk Julius Heinrich, vévoda Sasko-Lauenburský. Přestavba Šlikovského zámku, rozlehlý zámecký park, pohřební kaple rodu a piaristický klášter jsou svědectvím jeho velkorysé stavební koncepce. Syn Julius František pak dokončil velkolepou kompozici zámeckého parku, nazývaného Osmým divemsvěta,stavbou Letohrádku v jeho centru.

V 19. století patřil Ostrov císařskému rodu Habsburků, velkovévodům z Toskány, a to až do roku 1918. Dvacáté století znamenalo počátky průmyslového rozvoje města - byla zde huť, továrna na lepenku a porcelánka s výrobou luxusního porcelánu značky Puls. Byla zavedena elektřina, postavena silnice a železnice. Po nuceném odchodu českýchobyvatel se v roce 1939 změnil ostrovský zámek v koncentrační tábor.

Po válce 1945 nastal příliv nových českých obyvatel, a těžba uranové rudy v blízkém Jáchymově vyvolala rozsáhlou výstavbu bytů, jeslí, školek a škol. Začátkem padesátých let vznikl kulturní dům, jedna z typických staveb takzvané Sorely, unikátního stavebního stylu. Ostrov byl po mnoho let věkovým složením obyvatel druhým nejmladším městem v republice. Dům kultury se každoročně na podzim stává dějištěm dětského filmového festivalu Oty Hofmana, konají se zde přehlídky folkové a rockové hudby, festivaly netradičních divadel, kulturní soutěže a další akce. Je zde umístěno také Informační centrum, které má pobočku ve Staré radnici, s mnoha službami pro obyvatele i turisty.

Městská památková zóna
Historické jádro města s řadou kulturních památek bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Od té doby postupně mění svou tvář. Byly provedeny rekonstrukce povrchů na Starém náměstí, na náměstí U Brány i na Malém náměstí, v Dlouhé ulici i v ulici Žižkově.

Proběhla rekonstrukce Staré radnice, kde je v současné době nejen obřadní síň, sloužící pro pořádání svatebních obřadů a využívaná i při dalších slavnostních příležitostech, ale i podkrovní kulturní sál.

Byla zrekonstruována Pohledová zeď ze strany Žižkovy ulice i kaplička svatého Jana Nepomuckého. Proběhly úpravy hřbitova, opravuje se Letohrádek v Zámeckém parku a Einsiedelnská kaple. Zahájeny byly rovněž rozsáhlé úpravy Zámeckého parku.

Kulturní památkou byl vyhlášen i Dům kultury a mateřská škola v Krušnohorské ulici, jako reprezentanti ostrovské architektury padesátých let dvacátého století.

Historický Ostrov
Projekt, jehož předmětem je obnova regionálně významného rozsáhlého komplexu barokních památek: Zámeckého parku, drobných staveb v zámeckém parku (Slavnostní propyleje, Bílá brána). Areálu bývalého Piaristického kláštera - souboru sakrálních staveb (kaple sv. Floriána, pohřební kaple sv. Anny, kaple P. Marie Bolestné, interiér kostela Zvěstování P. Marie), klášterní zahrady s ohradní zdí, glorietem – vyhlídkovým altánem.

Ostrovský porcelán
Porcelánku v Ostrově založili roku 1873 Josef Pfeiffer a Ludwig Löwenstein v blízkosti nedávno do provozu uvedené /1871/ železniční tratě a nově zřízeného ostrovského nádraží. Roku 1874 byla zapsána v rejstříku Obchodní komory v Chebu jako „veřejná obchodní společnost“. K dispozici tu byly blízké zdroje kaolinu, bezprostřední blízkost vodního zdroje a dostatek pracovních sil v Ostrově i blízké podhorské oblasti.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.dk-ostrov.cz, na kterých najdete další informace.