Albrechtičky

Albrechtičky

Obec leží na pravém břehu řeky Odry v její těsné blízkosti a zároveň ve střední části chráněné krajinné oblasti Poodří. Z východní strany přiléhá těsně k okraji letiště Ostrava-Mošnov, jehož značná část je vybudována na k. ú. Albrechtičky.

Informační centrum obce Albrechtičky se nachází v posledním dochovaném roubeném domě, který lze nalézt poblíž silnice procházející obcí, po které je současně vedena mezinárodní cyklotrasa Greenways, Krakow-Morava-Wien.

Turistická ubytovna se nachází na SV okraji obce, v blízkosti cyklotrasy Moravská brána. Nabízí možnost ubytování pro nenáročné turisty, společenskou místnost s TV, možnost přípravy vlastní stravy, sociální zařízení a úschovnu kol. K dispozici je kryté posezení s ohništěm, dětská horolezecká stěna a hřiště na volejbal či nohejbal.

Muzeum obce Albrechtičky se nachází v roubeném domě postaveném v roce 1865, který byl za podpory Moravskoslezského kraje a Programu obnovy venkova zrekonstruován v letech 2001 - 2004. V muzeu se lze seznámit s historií obce, způsobem života a kulturními tradicemi obce v minulých stoletích.

Historie
Obec Albrechtičky patří k nejstarším v okolí. Dobu jejího založení přesně neznáme, ale podle historických pramenů existovala již v polovině 14. století, když nad celým okolím vládl mocný rod z Kravař. Podle listiny z Helfštýna připadly Albrechczicze, po oddělení od Kravařska, hradu Štramberku. Tam patřily až do roku 1437.

V této sedmdesátileté době měla obec dobré i zlé pány. V roce 1437 hrad Štramberk násilně obsadil Vilém Puklice z Pobořic a učinil z něho loupežnické doupě. Loupil se svým druhem Žickem na silnicích, zajímali pocestné, odváděli je na hrad a pak za ně požadovali značné výkupné. Po něm vládl na Štramberku Burian Puklice.

Albreczicze se roku 1437 staly biskupským manským statkem a dvůr v Nelhubli náležel k tomuto statku. Nemáme žádné zprávy o tom, který pán z hradu Štramberk prodal Albrechczicze a který olomoucký biskup je koupil. Roku 1481, zřejmě po vymření rodu z Kravař, králové Matyáš a Vladislav prodali Štramberk i s příslušnými obcemi (Ženklava, Rybí, Libhošť, Veřovice, Mořkov, Hodslavice, Rokle, Životice, Žilina, Bludovice, část Závišic, biskupský manský statek Skorotín a Albrechczicze, Velký Mošnov, Mošnovice a dvůr v Nelhubli - to je dnešní Nová Horka) bratrům Potázovi, Dobešovi a Benešovi z Boskovic. Ti jej ale ještě téhož roku prodali vladykovi Benešovi z Hustopeč.

Po něm připadl Štramberk Lackovi z Hustopeč, který daroval obci "úmrtné" právo. Od Lacka z Hustopeč koupil v roce 1523 štramberské panství spolu s lénem Nová Horka Bernard ze Žerotína. Tím bylo léno počítáno k Fulneckému dominiu.

V polovině 16. století se statek Nová Horka osamostatnil a zdědila jej Anna Marie Cetrysová z Kynšperka, po svém otci Oldřichu Cetrysovi. První šlechtic, který se na tomto novém sídle uvádí od roku 1590, byl Jan Sedlnický z Choltic. Jádro původního statku, tvořeného dvorem v Nové Horce, Skorotínem, Mošnovem a Albrechtičkami, bylo pak udíleno jako biskupské léno až do zániku feudalismu a lenní soustavy olomouckých biskupů v 60. letech 19. století. Tak patřily Albrechczicze v průběhu několika staletí nejprve ve 13. století hradu Jičínskému, v 15. století hradu Šramberskému a pak vladykovi Benešovi z Hustopeč. Od 16. století připadly nově zřízenému panskému sídlu v Nelhubli - Nové Horce.

Obec Albrechczicze patřila ve středověku k nejzámožnějším v okolí. Právem můžeme říkat, že ve středověku měla svou zlatou dobu. Příčinou její zámožnosti byly louky při Odře od Petřvaldské hranice až po Bartošovskou. To jí umožnilo chovat mnoho koňského, hovězího a černého dobytka. Měla svůj obecní lán, z jehož příjmů se platily všechny obecní výlohy.

Až do konce 16. století neměla žádnou panskou robotu ani proletariát, protože všech 7 chalupníků našlo v nájmu obecního lánu dost prostředků k obživě. Tento blahobyt se však v nešťastné 30leté válce změnil. Mnozí, kdo nechtěli zapřít svoji víru, raději opustili svůj statek a utekli do ciziny. Mnozí drancováním přišli na mizinu. A tak nejenže v této době obec ztratila polovinu svého obyvatelstva, čímž mnohé lidské příbytky zpustly a role ležely ladem, ale i sama obec byla oloupena o větší část svého majetku. Největší ránu však utrpěla tím, že farní role byla zabrána od vrchnosti a dána do cizích rukou. Už nebylo možné faru obnovit a obec byla přifařena nejprve do Bartošovic a později do Sedlnice, která se zatím poněmčila.

Památky

Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše s kryptou hrabat Vatterů z Lilie - přesné datum založení není známo, už v roce 1411 stála na návrší zvaném "Kostelní kopec" kaple a hřbitov. V 15. stol. k ní byla přistavěna kostelní loď. Nynější podobu dostal kostel v letech 1890 - 1892, kdy byl starý kostel zbořen a na jeho místě postaven nový.

Obecní hřbitov
Nachází se zde několik původních pomníků a křížů, z nichž dva jsou zapsány památkovým úřadem v seznamu památek pod čísly 2055 a 2056.

Náhrobek Ferdinanda Vettera von Lilien
Ojedinělý, slohově čistý empírový náhrobek z r. 1821.

Litinový kříž na hrobě Philippine graefin de damm
Nejstarší dochovaný litinový kříž v okr. Nový Jičín z roku 1832.

Příroda a okolí

CHKO Poodří
Větší část obce se nachází v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti Poodří. Území podél řeky Odry v našem katastru i v přilehlých územích je bohaté na krásné přírodní zákoutí, rybníky s množstvím různých druhů vodních ptáků. Podle ornitologických pozorování se v této oblasti vyskytuje okolo 300 druhů ptactva, z nichž téměř polovina zde hnízdí. Rovněž rostlinné druhy poskytují bohatost barev a tvarů. Územím prochází naučná stezka, která vede podél přírodní rezervace Kotvice a pokračuje lesním porostem směrem na "Louky u Petřvaldíku" a dále na "Polaneckou nivu".

Přírodní rezervace Kotvice
Rozloha: 60,56 ha, ochranné pásmo nevyhlášeno
Datum vyhlášení: 10.3.1970
Rybník s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Význačná lokalita kotvice plovoucí. Hlavním důvodem ke zřízení této přírodní rezervace je ochrana mělkého rybníčku s přilehlými lužními fragmenty a rybničních biocenoz s množstvím vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Z nejvýznamnějších druhů rostlin se zde nachází kotvice plovoucí (Trapa natans L.), nepukalka vzplývavá (Salvinia natans L.) a další. Porosty vodních a bahenních rostlin jsou vyhledávány ke hnízdění a úkrytu vodními a bahenními živočichy, zejména z říše ptactva.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.albrechticky.cz/index.php, na kterých najdete další informace.