Pustějov

Pustějov

Obec Pustějov leží v severní části okresu Nový Jičín, ve vzdálenosti 4 km jihozápadně od města Studénky. Z jihu má společnou hranici s Bartošovicemi a Hladkými Životicemi, ze severovýchodu s městem Studénka, ze severu s obcí Bílov a ze západu s obcí Kujavy. Obec leží na hlavní komunikaci mezi městy Nový Jičín /15 km/ a Bílovec /8 km/.

Historie
Území kolem obce Pustějova bylo s velkou pravděpodobností osídlené již v době železné, kdy dnešním katastrálním územím obce vedla jedna z tras jantarové cesty z Řecka k Baltickému moři. Důkaz o této domněnce poskytuje nález jantaru a řecké bronzové mince ze 3. stol. p. n. l. nalezený u obce v roce 1880 - 1881.

Obec byla pojmenována zřejmě po svém lokátorovi - zakladateli Pustějovi v době slovanské kolonizace koncem 12. stol. nebo v první polovině 13. století.

Do konce 13. století následkem válek zpustnula. Snad by se i podle tohoto zpustnutí dal vykládat název obce. Nově byla osídlena kolem roku 1300. Nová kolonizace probíhala na základě práva purkrechtního /německého/, lokátorem byl Petr, který dal obci své jméno, Petrovice /německy Petrowitz/. Za opětovné osídlení území dostal Petr od vrchnosti fojtství, které ovšem záhy přešlo zpět na vrchnost. A to vzhledem k tomu, že Vok z Kravař, nový pán Fulneku a Bílovce, prodává ves za 70 hř. 28. 7. 1324 Jindřichu Dominikovi Wibigerovi. Listina o prodeji je současně prvním písemným dokladem o existenci obce.

Páni z Kravař drželi Pustějov po tří generace a roku 1389 ji prodali konventu augustiniánů, kanovníků z Fulneka. Vrchní právo nad vsí ve formě patrně léna si však ponechali. Fulnečtí augustiniáni podali na ně v letech 1437 - 1450 žalobu k zemskému soudu. Spor sice vyhráli (už r. 1433 opavský kníže Václav poručil vložit do zemských desek všechny vsi včetně Pustějova konventu augustiniánů), ovšem fulneční páni se o udržení léna nadále snažili a soustředili do svých rukou všechny zástavní listiny na konventské "zboží". Jan ze Žerotína je i s fulneckým panstvím vložil do olomouckých zemských desek, čili k Moravě, přičemž vsi ležely ve Slezsku a měly být vloženy do zemských desek opavských.

V roku 1505 propukl spor o zástavní dědiny, o jejich příslušnost do Moravy, jakož i o zemské hranice, které přetrvávaly až do 18. století.

Klášterský majetek s okolními vsi (Děrné, Jílovec, Lukavec) se nazýval velkostatek Pustějov podle letního sídla augustiniánského v Pustějově (v současnosti obecní dům).

V roce 1784 v rámci josefinských reforem byl augustiniánský klášter ve Fulneku zrušen a jeho statky přešly do státní správy řízené z Jičína pod jménem Státní statek Pustějov. V té době byl rozdělen dvůr v Pustějově mezi 108 chalupníků nejdříve jako nájem, později jej dostali do trvalého vlastnictví.

V roce 1825 prodal stát velkostatek pustějovský rodině Čejků z Badenfeldu. V roce 1842 přešel velkostatek do rukou Christiana, svobodného pána ze Stockmaru. Za něho bylo provedeno sloučení velkostatku pustějovského a fulneckého. Správa sloučeného velkostatku se přesídlila do Fulneku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.pustejov.cz/index.php, na kterých najdete další informace.