Kopřivnice

Kopřivnice

Dnešní průmyslová Kopřivnice se rozkládá v údolí mezi kopci Bílá hora a Červený kámen.

Historie
První stopy osídlení místa, na kterém později vyrostla současná průmyslová Kopřivnice, nacházíme již v době bronzové. Zcela spolehlivě je prokázána existence sídliště lidu lužických popelnicových polí ze sklonku pozdní doby bronzové (asi 9. stol. před. n. l.) u tzv. Šutyrovy studánky na svahu Červeného kamene. Výzkum zde prokázal přítomnost nejen sídliště lidu popelnicových polí z rozhraní doby bronzové a železné (1200 – 1000 před n. l.), ale i přítomnost keltské osady laténského období z 2. století před n. l.

Kopřivnice vzniká jako osada brzy po založení hradu Šostýna, v období let 1280 až 1290. Hrad existoval poměrně krátkou dobu, od konce 13. století do první poloviny 15. století. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1347. Jeho zakladatelem byl Jindřich z Hückeswagenu. Panství zůstalo v držení hrabat z Hückeswagenu do roku 1307. Šostýn náležel olomouckému biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům.

Jedním z nejznámějších správců byl olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka (kolem roku 1389), který si hrad oblíbil a často na něm pobýval. Hrad byl roku 1404 obléhán polským vojskem a brzy po roce 1420 byl dobyt biskupským vojskem, které vypálený a pobořený hrad předalo zákonnému majiteli. Ten však již hrad neopravil. Šostýn zůstal opuštěn a chátral.

Válečnému běsnění neušla ani Kopřivnice. Již 5. října 1621 přepadli obec vzbouření Valaši. V pozdějších letech 1626 – 27 trpěla za dánského vpádu. Jen válečné operace Švédů vyvrcholily v letech 1642 a 1645. Vrchnost zvyšovala své režijní hospodářství a nastalo prudké zvýšení robot. Postupně docházelo k nepokojům poddaných.

První povstání přišlo 19. května 1643 u Váňova kamene, bylo ukončeno smírem. Další povstání vypuklo roku 1695, kdy nejvíce stížností poddaných bylo proti hejtmanu panství Maxmiliánu Harasovskému z Harasova. Proto došlo 26. června 1695 ke srocení nevolníků v počtu 1500 vzbouřenců. Robotní povinnosti byly sníženy až po dlouhém jednání. Postupně však tyto povinnosti opět stoupaly.

Živelné pohromy, neúroda, epidemie, drahota a hlad těžce doléhaly na zdejší lid. Přelomem v historii bylo založení továrny na kameninu a hliněné zboží roku 1812. Zakladatelem továrny byl Ignác Raška, pocházející z rodiny držitelů svobodného dvora zemanství. Vyráběly se zde nejdříve talíře, vázy, džbány a hrníčky. Sortiment byl později rozšířen o kachle, obkládačky a kachlová kamna. Továrna svými výrobky získala věhlas v celé Rakousko-Uherské monarchii. Továrna byla zrušena po 150 letech svého působení v roce 1962.

Roku 1850 založil novou továrnu Ignác Schustala. Jednalo se o výrobu kočárů a bryček, jejichž produkci zahájil na fojtství. Velká etapa výstavby kočárovky byla zahájena v letech 1860 – 1862. Její rozvoj byl ukončen v roce 1873. Další vývoj byl již spojen s výrobou železničních vagonů. Rozvoj Kopřivnice díky této bouřlivé industrializaci dosahuje svého vrcholu.

Turistické zajímavosti

Expozice Dany a Emila Zátopkových v Technickém muzeu Tatra
Muzejní expozice byla realizována v období od 1. 7. 2005 do 14. 9. 2005 v rámci projektu „Rozvoj Regionálního muzea Kopřivnice – vybudování expozic historie Kopřivnice, řemeslných tradic a kulturního dědictví významných rodáků – Zdeňka Buriana a Emila Zátopka“ nákladem 6 mil. Kč. Projekt se uskutečnil díky finanční spoluúčasti EU – Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF – Společného regionálního operačního programu ČR, rozpočtu města Kopřivnice a rozpočtu Moravskoslezského kraje.

Rozhledna Bílá hora
Rozhledna připomínající symbol struktury DNA, tzv. spirálu života, vyrostla do třiačtyřicetimetrové výšky na hranicích města Kopřivnice a Štramberk. Z množství cest, které vedou na Bílou horu, je nejkrásnější „Sluneční cesta“ zdobená znameními zvěrokruhu. Na konci cesty nás čeká malebný výhled na Beskydy a Jeseníky.

Výstavbou víceúčelové věže na Bílé hoře se zařadily Kopřivnice a Štramberk mezi jedny z mála míst severní Moravy, která se mohou pochlubit tak významnou dominantou, jako je rozhledna. Rozhledna na Bílé hoře byla již v záměrech pana dr. Adolfa Hrstky na počátku tohoto století jako kamenná mohyla, jež měla být památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovat návštěvníkům kopce Bílá hora (v té době lysého) co nejlepší rozhled do kraje. Předpokládá se, že vrchol Bílé hory, který je tvořen masivním kamenným povrchem až dodnes, vznikl právě v souvislosti s přivážením kamene na tuto stavbu.

Současná věž je moderní architektonická konstrukce navržená Ing. arch. Milanem Šmídem a využívá symbolu struktury DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Struktura DNA, neboli spirála života, má být v budoucnu ukončením naučné stezky, jež vede lesoparkem ze strany Štramberka a nazývá se Sluneční cesta. Rozhledna se tak stane jejím logickým zakončením s možností dále pokračovat do Kopřivnice.

Vlastní víceúčelová věž je postavena na betonových základech hlubokých 1,5 m o průměru 11,5 m. Ze základů vychází betonový dřík, který se skládá ze skruží skládaných na sebe. Průměr skruží je 2,6 m s tloušťkou stěny 21 cm. Vrchol věže je tvořen kónickým dříkem o průměru 0,907 m a jsou na něm upevněna technologická patra. Celá věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

Věž budou využívat pro telekomunikační účely společnosti RadioMobil, a. s., a EuroTel, spol. s r. o., a nejvyšší patro bude v budoucnu sloužit k pokrytí města Štramberka a Kopřivnice televizním vysíláním. Vlastní plošina má nosnost 500 kg/m² a její užitná plocha je 42 m².

Znamená to, že kdyby nebyl počet osob na věži omezen požárním předpisem, unesla by vyhlídková plošina najednou více než 200 dospělých osob. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h neměl vrchol odchylku od osy více než 27 cm. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody, a výstupem až na vyhlídku se tak dostanete do nadmořské výšky 583 metrů.

Nabízí se Vám volný rozhled téměř do všech stran, kromě směru na jihovýchod, kde mu brání Červený kámen. V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět do Ostravy a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.

Tato nová turistická atrakce by měla postupem doby navázat na vybudované stezky a stát se zajímavou zastávkou na procházce z Kopřivnice do Štramberka. Jednání o výstavbě věže se datují od konce roku 1997. Komplikovaná jednání v letech 1998 přinesla výsledek a dokázala spojit dvě konkurenční společnosti a vybudovat jednu víceúčelovou věž rozhlednu na Bílé hoře.

V roce 1999 byla zahájena výstavba. Stavební povolení nabylo právní moci k 6. říjnu 1999 a slavnostní uvedení rozhledny do provozu bylo 28. dubna 2000. Investorem celé akce byly společnosti EuroTel, spol. s r. o., a RadioMobil, a. s., a výše investice dosáhla téměř 12 mil. Kč. Město Kopřivnice zajistilo vybudování přístupové cesty, na které se podílelo částkou 2 mil. Kč. Dodavatelem stavby včetně projektové dokumentace byla Teplotechna Ostrava, a. s.

Většina výstavby probíhala v zimních měsících, což podstatně komplikovalo montážní práce, zejména pak instalaci betonového dříku, která vyžadovala použití speciálního jeřábu o nosnosti 90 t s operační hmotností 48 t a 20tunového závaží. Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí. Samostatný železobetonový vrchol věže (nad vyhlídkovou plošinou) má váhu 11 t. Pro zachování koloritu okolní krajiny bylo přeloženo i nadzemní vedení elektrické přípojky do země.

Snahou realizátorů celého projektu bylo co nejvíce vyhovět požadavkům na ochranu životního prostředí a vybudovat nejen technologicky účelné zařízení, ale i stavbu, která bude dominantou kraje a vyhledávaným návštěvním místem jak místních obyvatel, tak návštěvníků, kteří přijíždějí do Kopřivnice či Štramberka z celé republiky.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.koprivnice.cz/index.php?id=aktuality&idm=m, na kterých najdete další informace.