Bartošovice

Bartošovice

Obec Bartošovice se nachází v údolní nivě řeky Odry a Bartošovického potoka. Pro přírodovědné pozoruhodnosti byla údolní niva Odry vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí Poodří. Bartošovice leží 13 km severovýchodně od Nového Jičína. Součástí obce je od roku 1976 místní část - Hukovice.

Historie
Nejstarším dokladem osídlení je sekeromlat z mladší doby kamenné, který je dnes uložen v Okresním vlastivědném muzeu v Novém Jičíně. K dalším nálezům na území obce patří hliněná nádoba, ve které byly mince a kousky stříbra. Mince patří k prvním českým grošům, které dal razit král Václav II.

První písemné prameny, ve kterých se obec připomíná, jsou z let 1383 až 1398 jako Parsdorf v souvislosti s lánem, náležícím k příborskému fojství. Vok III. z Kravař, pán na Jičíně a Štramberku v roce 1399 nechal napsat manželce Elišce 43 hřiven stříbra úroku na Bartošovicích. V roce 1411 pustil Lacek z Kravař Bartošovicím i Hukovicím odúmrť. Rytíř Drslav z Ochab v roce 1437 získal právo patronátní - samostatné panství. Další písemné prameny zmiňují v souvislosti s Drslavem z Ochab gotickou tvrz, pravděpodobně z 1. poloviny 15. století. Stavební podobu tvrze neznáme, ani za dalších držitelů rytíře Čepla z Belku a jeho synů.

V roce 1522 odkoupil vesnici s tvrzí Zikmund Sedlnický s Choltic, za jehož přítomnosti zaznamenala tvrz další stavební rozvoj. Jeho syn Václav Sedlnický z Choltic přestavěl starou nepohodlnou tvrz do renesanční podoby, jak o tom svědčil nález zdobného kamenného portálu s letopočtem 1583. V této době je zámek zmiňován jako jednopatrová budova.

Posledním Sedlnickým z Choltic na bartošovickém zámku byl Albrecht Sedlnický z Choltic. Po jeho smrti jeho manželka Anna Podstatská z Prusinovic prodala panství nejvyššímu písaři knížectví opavského Janu Felixovi Podstatskému z Prusinovic (1616) a v majetku tohoto starobylého moravského rodu panství zůstalo 150 let. Rodina Podstatských z Prusinovic se velmi rychle aklimatizovala v nových pobělohorských poměrech a na rozdíl od dalších starých rodů z Moravy neodešla, ba ani nepřišla o své majetky, naopak své postavení v zemi ještě více posílila.

Turistické zajímavosti

Bývalá fara
Bývalá fara se nachází v blízkosti kostela. Jedná se o jednopatrovou barokní stavbu z valbou a střechou z roku 1737. Nad vstupem ve tvaru jednoduchého pravoúhlého portálu se nachází kartuše nesoucí erb Podstatských z Prusínovic.

Mimořádně kvalitní architektura citlivě zasazená do celkové dispozice zástavby obce. Dílčí stavební zásahy ve 2. polovině 19. století.

V areálu byla 28. října 1983 otevřena Stanice pro záchranu sov a dravců Okresním vlastivědným muzeem v Novém Jičíně.

Farní budova byla opravena, valbová střecha o 4 x 7 osách byla upravena do původní podoby.

Od roku 1992 je objekt "Stanice pro záchranu živočichů" v majetku a provozování Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně.

Hrobka rodiny Meinertů
Volně stojící stavba obdélníkového půdorysu při bývalé severní zdi zrušeného hřbitova u farního kostela.

Hrobka rodiny Meinertů je romantická stavba z 2. čtvrtiny 19. století, je postavena podle hrobky J. W. Goetha a je jedinou kopií knížecí hrobky z Výmaru.

Stavba je chráněnou kulturní památkou.

Hrobku nechal postavit pro hraběnku Josefínu Pachtovou (*23. srpna 1771 na zámku v Bartošovicích, +6. prosince 1833 na zámku v Bartošovicích) její životní druh Josef Jiří Meinert. Ten byl také uložen v hrobce v roce 1844 a poté jejich syn Hugo Meinert (zemřel r. 1858).

Nápis na hrobce "Die Liebe Höret Nimmer auf" volný překlad - "Láska nikdy nepomine".

Koste Navštívení Panny Marie
Kulturní památkou Hukovic je barokní kostel Navštívení Panny Marie, postavený na místě dřevěného filiálního kostelíku v roce 1765.

Kostel sv. Petra a Pavla
Přestavěn v roce 1583. Kostelní věž 35 m vysoká byla dostavěna v roce 1692. V roce 1900 byla věž renovována. Kostelní loď byla zbourána a v letech 1905 - 1906 postavena větší. Při stavbě byly zachovány náhrobní kameny držitelů bartošovického panství a jejich rodinných příslušníků - nejstarší z roku 1504. Náhrobní kameny jsou chráněnou kulturní památkou. Pozoruhodností je oltářní obraz ze starého kostela. Při přemístění obrazu do nového kostela, byl do něj přimalován model starého zbouraného kostela.

Chráněná krajinná oblast Poodří
Chráněné území nížinného charakteru, zřízené k ochraně mokřadních ekosystémů niv. Nachází se v okresech Frýdek-Místek, Nový Jičín a na území města Ostravy (1 desetina území).

Oblast je charakteristická harmonicky utvářenou krajinou parkového charakteru s množstvím rozptýlené zeleně. Území zahrnuje přirozeně meandrující tok řeky Odry se soustavami trvalých i periodických tůní, lužní lesy, mokřady mezinárodního významu - zapsány v seznamu Ramsarské konvence, několik rybničních soustav a největší systém aluviálních luk v České republice. V oblasti se nachází ptačí území evropského významu zahrnuté do projektu ICBP.

Památný strom - platan javorolistý (Platanus Acerifolia)
Největší platan v České republice, zvaný Josefínin, nachází se vedle bartošovického zámku.
Stáří: asi 250 - 300 let. Obvod kmene (vždy měřeno ve výšce 1,3 m od země): 770 cm. Výška: 29 m.

Památný strom - řešetlák počistivý (Rhamnus Catharticus)
Keř je součástí břehového porostu Odry. Pětikmenný exemplář nebývalých rozměrů roste na pravém břehu, asi 100 m severně od Dolního rybníka.

Platan javorolistý (Platanus acerifolia)
Katastrální ú. Bartošovice na Moravě.

Mohutný soliter
Pravděpodobně největší platan na severní Moravě - stojící vedle bartošovického zámku, zatím v poměrně dobrém zdravotním stavu. V roce 1768 byl založen zámecký park botanikem Josefem Emanuelem Canal de Malabailem. Probíhá výsadba cizokrajných dřevin, stavba rozsáhlých skleníků, stavby altánů, vodotrysk. V tomto období byl zřejmě vysazen i platan javorolistý (platanus acerifolia).

Tento památný chráněný strom roste solitérně severně od budovy zámku. Patří k největším stromům tohoto druhu v České republice a podle dostupných dat mezi 6 největších v Evropě. Odhadované stáří platanu je 220 let. Obvod kmene ve výšce 1,3 m je 760 cm. Výška: 32 m.

Koruna bartošovického platanu je mohutná, rozložitá, pokrývá plochu asi 1 000 m², což je dáno tím, že stále rostl jako solitéra.

Hmotnost stromu včetně kořenového systému lze odhadnout na 120 tun, takže se jedná pravděpodobně o největší živý organismus v republice. Tato hmotnost je srovnatelná s největším živočichem, kytovcem plejtvákem obrovským.

Vyhlášen: Usnesení rady ONV v Novém Jičíně ze dne 13. 6. 1980.

Přírodní rezervace Bartošovický luh
Rezervace zahrnuje přirozeně meandrující tok Odry, ekosystém Horního Bartošovického rybníka s litorálními porosty a s přilehlými drobnými vodními plochami, mokřady a rákosinami, souvislý pás aluviálních luk se zvodnělými příkopami a se skupinami rozptýlené mimolesní zeleně, zalesněnou terasu s četnými prameništi a lesními mokřady a ovocný sad v terase s tradičními ovocnými odrůdami zdejšího regionu. Jednotlivé ekosystémy tvoří harmonicky a funkčně propojený krajinný celek se zachovalým režimem přirozených povrchových rozlivů Odry a se soustředěním zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Přírodní rezervace Koryta
Lesní porost v říční terase řeky Odry - lužní les svazu Alnion incanae s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin (hadilka obecná, kozlík celolistý, sněženka předjarní) a živočichů (střevlík).

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy
Zajímavostí obce je Stanice pro záchranu volně žijících živočichů. Byla vybudována a uvedena do chodu v říjnu 1983. Základ programu byl rozšířen téměř na všechny druhy volně žijících živočichů. Velmi časté jsou exkurze dětí předškolního věku, žáků základních škol, studentů středních a vysokých škol, ale také rodinné návštěvy. Trvalým projektem stanice je starost o sad původních odrůd ovocných dřevin, především jabloní.

Zámek Bartošovice
V roce 1490 je v obci zmiňována tvrz, která byla v roce 1583 přestavěna na jednopatrovou budovu zámku.

V roce 1670 dochází k významným stavebním úpravám. Zámek je přestavěn na dvoupatrovou čtyřkřídlovou budovu se středním obdélným dvorem, sedlovými zvalbenými střechami. V přízemí se zachovaly barokní klenby.

V letech 1869 až 1877 proběhla další přestavba, která takřka překryla starší stavební fáze, nádvoří dříve arkádové, byl přistaven balkon.Ve vstupní hale a v řadě sálů v 1. patře je množství dochovaných prvků interiérové výbavy z 19. stol. - balustrádové zábradlí, dřevěné kazetové obklady, kazetové dveře. Krásou a zachovalostí vyniká knihovna s mramorovým krbem.

Z upravených interiérů si největší pozornost zaslouží piano nobile, opatřené nevšední interiérovou výbavou -dřevěné schodiště, vestavený nábytek (jídelna), kazetové stropy, dřevěný nábytek a okenice, novorenesanční mobiliář.

Do roku 1890 byl součástí zámku i pivovar, do roku 1970 konírna a hospodářské budovy.

V roce 1972 proběhla rekonstrukce pokojů na hotelové ubytování v I. a II. poschodí, s kapacitou 50 míst. Rekonstrukce elektroinstalace a vybavení křišťálovými lustry byla v roce 1987.

Dne 29. 3. 1994 soudním rozhodnutím se zámek stal majetkem obce Bartošovice.

V letech 1995 - 1997 oprava omítek, fasády a střechy. Roku 1999 rekonstrukce sociálního zařízení v I. a II. patře.

Dne 30. 11. 1999 byl zámek spolu se zámeckým parkem prohlášen kulturní památkou. Od roku 2000 je v zámku umístěno Informační centrum Regionu Poodří.

V roce 2001 byly zrekonstruovány pokoje v I. poschodí, dále byla provedena výměna střešní krytiny v atriu zámku a upraveny příjezdové komunikace v zámeckém parku.

Od 1. ledna 2002 se zámek v Bartošovicích stal sídlem Regionu Poodří, svazku 21 obcí Novojičínska.

V současné době nabízí zámek ubytovací kapacitu 54 míst ve dvou-, tří-, čtyř- a pěti lůžkových pokojích. V zámku je obřadní síň, při konání svateb zajišťujeme kompletní servis. Dále nabízíme reprezentativní prostory pro pořádání slavnostních hostin, seminářů a školení.

Zámecký park Bartošovice
V roce 1670 je u zámku popisována okrasná a užitková zahrada, lipová alej, v potoce u zámku nádrže s průtokovou vodou na ryby po výlovu rybníků.

V roce 1994 byly stromy v zámeckém parku napadeny grafiosou. 35 vzrostlých jilmů muselo být pokáceno.

V roce 1999 proběhla rekonstrukce zámeckého parku. V I. etapě bylo provedeno osazení obrub 1 400 m a zásyp chodníkového tělesa drceným kamenivem.

V roce 2000 pokračuje II. etapa rekonstrukce. Bylo ošetřeno 40 stromů, vykáceno 32 stromů. Vysázeno bylo 100 stromů a 2 350 keřů. Na terénní úpravy byla dovezena zemina a postupně se zakládají trávníky.

V roce 2005 byl zámecký park vybaven parkovým mobiliářem - lavičkami a odpadkovými koši. Součástí této akce proběhla instalace osvětlení zámku se zámeckým parkem.

Zámecká naučná stezka v Bartošovicích
Naučná stezka dostala název podle jednoho ze svých zastavení, které je věnováno Bartošovickému zámku. Ten se stal sídlem Regionu Poodří a je zde umístěno i jeho informační centrum.

Trasa naučné stezky má délku 5 km a je vedena katastrálním územím obce Bartošovice, ležícím v chráněné krajinné oblasti Poodří.

Trasa je v terénu vyznačena normalizovaným zelenobílým značením - turistickou značkou pro naučné stezky. Je na ní instalováno 10 ks dřevěných panelů s informačními tabulemi.

Zámecká naučná stezka nabízí možnost bližšího seznámení se se současnými přírodními podmínkami zemědělské krajiny, přilehlých mokřadů, rybníků a lesů, se zástupci rostlinných a živočišných druhů v daném území i s kulturními památkami obce. První zastavení se nachází u obecního úřadu na návsi v Bartošovicích.

Byla otevřena v květnu roku 2003.

Naučná stezka Kotvice
Začíná v Nové Horce (místní část Studénky) u bývalého mlýna na kraji lesa a je vedena přírodní rezervací Kotvice a dalšími přírodně zajímavými částmi kolem Odry až do Studénky k Pasečnému mostu nedaleko železniční trati. Délka stezky je asi 3 km a k napojení na ni lze využít žlutou turistickou značku, která vede od železniční stanice ve Studénce do Albrechtiček a na stezku navazuje u Oderské lávky. Stezka je fyzicky nenáročná, přístupná celoročně a na 10 zastaveních se návštěvník seznámí s ekosystémy lužního lesa, rybníků, meandrující Odry a trvalých tůní.

Naučná stezka Proskovické louky
Krátká a nenáročná stezka v katastru Ostravy-Proskovic začíná u bývalého Sunkova mlýna na jižním okraji obce (je možné ji však procházet obousměrně). Po nezpevněné cestě pokračuje loukami k bývalé rybniční hrázi. Dále je vedena úzkou pěšinou po hrázi, přibližuje se k Odře a širší cestou mezi loukami se obloukem vrací zpět do Proskovic. Délka stezky je asi 1,7 km a její zastavení jsou věnována loukám a pastvinám, hrázím bývalých rybníků, řece Odře.

Školní naučná stezka ve Studénce
Stezka začíná u Základní školy TGM na ul. 2. května ve Studénce, kde jsou na okraji školní zahrady umístěny úvodní dvě zastavení. Stezka pak pokračuje pěšinou přes pole směrem k železniční trati, podchází ji podchodem a stáčí se po hrázi Horního rybníka. Končí na asfaltové účelové komunikaci u rybníka Velká Podlážka. Dále je možno pokračovat po asfaltové cestě směrem doprava a u Pasečného mostu přes Mlýnku se napojit na naučnou stezku Kotvice. Školní naučná stezka má 12 zastavení, je dlouhá asi 1,5 km a je průchozí celoročně.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bartosovice.cz, na kterých najdete další informace.