Příbor

Příbor

Město Příbor je jedním z nejstarších měst severovýchodní Moravy. Rozkládá se na obou březích řeky Lubiny. Je lemováno ze tří stran krásnou scenérii předhůří Beskyd s vyhlídkou na Štramberskou trúbu, Hukvaldy a staroslavný Radhošt. Město se může pochlubit bohatou historií.

Historie
Významnou kapitolou historie města je školství. Velkým přínosem v této oblasti bylo zřízení piaristického gymnázia v roce 1694. S příchodem piaristů do Příbora nastal velký rozmach školství a střední vzdělání mohli získat i žáci z nižších vrstev obyvatelstva. Základní farní škola zde již existovala od roku 1541. Založením českého učitelského ústavu v roce 1875 se město stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy Za dobu existence do roku 1938 vyšla z ústavu řada významných pedagogů a odborníků ve školství a kultuře. Právem se Příboru říkalo moravská Litomyšl.

Město patřilo olomouckému biskupství a biskupové byli městu nakloněni. Zvláště kardinál František Dietrichstein, který vylepšil městský znak a udělil městu i řadu privilegii a práv. Jeho znak je doposud umístěn na domě č. 6 na náměstí Sigmunda Freuda, kde při pobytech ve městě bydlel.

Turistické zajímavosti
Město patřilo olomouckému biskupství a biskupové byli městu nakloněni. Zvláště kardinál František Dietrichstein, který vylepšil městský znak a udělil městu i řadu privilegii a práv. Jeho znak je doposud umístěn na domě č. 6 na náměstí Sigmunda Freuda, kde při pobytech ve městě bydlel.

Příbor je rodištěm a působištěm významných osobnosti, které jej proslavily. Se svou matkou zde žil a navštěvoval farní školu sv. Jan Sarkander. Na nižším gymnáziu studoval a pak jedenáct let působit jako kaplan pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Narodil se zde historik, zakladatel moravského místopisu Řehoř Wolný, filozof a národní buditel Bonifác Buzek, zakladatel psychoanalýzy, čestný občan města Příbora Dr. Sigmund Freud, akademický sochař František Juraň, spisovatel Josef Kresta a další.

V roce 1596 péčí Doroty Bremlové a jejího syna Valentina byl postaven dřevěný kostel a zasvěcen sv. Valentinu. Při vpádu Mansfeldových vojsk roku 1626 byl Příbor vypálen a s ním i kostel sv. Valentina. Byl postaven nový, opět dřevěný.

Pravidelný půdorys města s pravoúhlým náměstím, zbytky středověkého opevnění, gotický kostel Narození Panny Marie. V jádru renesanční jsou měšťanské domy na náměstí, ze tří stran s původním loubím. Baroko zanechalo své stopy na průčelích domů.

Při křižovatce ulic Jičínské a K. Čapka najdete pomník nejvýznamnějšího rodáka Příbora. Z nízké čtyřúhelné základny vyrůstají tři nestejně vysoké žulové, zčásti hlazené pylony. Na předním nižším pylonu je osazen bronzový nadživotní portrét.

V 16. století bylo v Příboře na náměstí vystavěno mnoho měšťanských domů. Uprostřed náměstí se nachází sousoší Panny Marie s Jezulátkem a sochy sv. Rocha a sv. Floriána na kamenném roubení. Vedle stojí litinová kašna z r. 1898.

Městský park je tradičním místem odpočinku a zábavy místních obyvatel i návštěvníků města. Srdcem parku je otevřený amfiteátr, ve kterém se odehrávají kulturní a společenské akce.

Nejvýznamnější místo Národního sadu na severním svahu Kotouče, které proslavilo Štramberk ve vědeckém světě. Hlavní chodba (původně krápníkové) jeskyně je 45 m dlouhá, komín měří 7 m. V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maš.

Botanická zahrada a arboretum se nalézá v prostoru starého vápencového lomu, zvaného Dolní Kamenárka a jeho okolí. Terén je velice členitý se značným převýšením. Současná plocha nově založené zahrady je téměř deset hektarů.

Archeologické naleziště, nejstarší zaznamenaný pobyt člověka na našem území, naleziště vzácné reliktní květeny. Bradlo tithonského vápence, ve kterém jsou vyvinuty povrchové i podzemní krasové jevy, z nichž nejvýznamnější je jeskyně Šipka.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://pribor.infomorava.cz/tema/tema.phtml?id=1441&lng=&menu, na kterých najdete další informace.