Kunín

Kunín

Obec Kunín je vzdálena pouhé 4 km od města Nový Jičín. Rozkládá se po obou březích říčky Jičínky. Obec byla původně založena jako lesní lánová vesnice koncem 13. století. Rozkvětu obce bylo dosaženo koncem 18. století za správy hraběnky Walburgy z Truchsess-Zeilu, která podporovala vzdělání. Založila zde vzdělávací ústav pro mládež, jediný svého druhu v Evropě, který navštěvoval i František Palacký.

Turistické zajímavosti

Fürstenberská rodová hrobka
Mezi méně známé památky v Kuníně náleží fürstenberská rodová hrobka na hřbitově. Návštěvníci obce většinou míjejí opuštěný zámek kolem hlavní cesty, málo z nich však zavítá na kunínský hřbitov, kde se hrobka nachází. S historií zámku však velmi těsně souvisí. Roku 1872 totiž koupil zámek landkrabě Ernst Egon (celým jménem Ernst Filip Leonhrad Friedrich Egon) z Fürstenberka.

Nový majitel kunínského zámku se narodil jako osmé dítě držitele fideikomisního (svěřeneckého) panství Weitra (česky Vitoraz) v Dolních Rakousích landkraběte Friedricha Karla z Fürstenberka. Rod náležel k nejstarším a nejvznešenějším v Rakousku a dokonce i v celém Německu. V průběhu 18. století se však rozdělil na dvě základní větve - knížecí a landkraběcí.

Zatímco větev knížecí učinila hlavním sídlem starobylý hrad Křivoklát v Čechách a kvete v německém Donaueschingenu dodnes, druhá větev landkraběcí učinila svým sídlem právě staré slovanské město Vitoraz a v průběhu tohoto století úplně vyhasla. Landkrabě Ernst Egon vstoupil po ukončení právnických studií do státních služeb a delší dobu byl činný při místodržitelstvích ve Štýrském Hradci, Innsbrucku a v Brně.

Na počátku 50. let ze státních služeb vystoupil a věnoval se správě statků svého otce. V roce 1854 byl landkrabě Ernst Egon obléněn arcibiskupským statkem Horní Moštěnice a o několik let později koupil statek Přestavlky u Přerova. Jeho starší bratr Friedrich Egon byl totiž již od roku 1853 arcibiskupem na jednom z nejvýznamějších stolců monarchie, v moravské Olomouci, jak se zdá, svého mladšího bratra se ujal. Roku 1872 pro něj zakoupil zámek a statek Kunín podporoval jej i rodinu nadále.

Bylo to tehdy velmi neobvyklé. Ernst Egon pojal totiž za manželku ženu z plebejských kruhů, Karolinu Buzekovou. Už z těchto důvodů byl proto vyloučen přísnými rodovými zákony z podílu na fürstenberském rodovém dědictví. V kunínské zámecké knihovně se dodnes nachází kniha fürstenberských rodových zákonů, ve které jsou zatrženy (snad rukou landkraběte) pasáže hovořící o neplnoprávných dědicích, kteří morganistickým sňatkem poškodili nedotknutelnou prestiž rodu. Když landkrabě Ernst Egon v roce 1889 ve Vídni zemřel (v domě svého bratra a olomouckého arcibiskupa), bylo již dávno předtím rozhodnuto, že jeho tělo bude pohřbeno na kunínském hřbitově.

Cihlová stavba nesoucí v průčelí fürstenberský znak byla postavena patrně řadu let předtím. Vedle náhrobku landkraběte Ernsta Egona je zde umístěn také náhrobek další, ukrývající popel jeho jediné dcery Gabriely, která zemřela ve věku pěti let v roce 1870. Tuto dceru nezná žádná genealogická práce a my můžeme dodat, že zesnulá dceruška nesla jméno po své tetě Gabriele provdané za markraběte Pallavicini.

Nástupcem Ernsta Egona se stal jeho jediný syn Josef Friedrich, sloužící jako nadporučík u dragounského pluku č. 6 prince Alexandra Hassenského. Rovněž on pojal za choť neurozenou ženu Marii Wrazilovou a nezanechal s ní žádných potomků. Když 12. září 1906 po dlouhé nemoci zemřel, zároveň s ním vymřela nečetná, zchudlá, nicméně zajímavá kunínská odnož rodu. Také on byl pochován v rodové hrobce na kunínském hřbitově.

Již v roce 1895 musel ale landkrabě Josef Friedrich panství Kunín pro dluhy odprodat a jeho novým majitelem se stal velkoprůmyslník Viktor rytíř Bauer. Jeho rodina pocházela z Brna a na kunínský zámek zajížděla pouze příležitostně. Teprve syn Viktor, známý autor politologické literatury, dlel na zámku v Kuníně častěji. Zde také onemocněl na zápal slepého střeva jeho nejstarší syn Dr. Heinz - Günther Bauer.

Byla to smutná historie. Podle pamětníků jej rodina odmítla nechat operovat v novojičínské nemocnici a vyžadovala jeho převoz do Brna. V novojičinské nemocnici také nadějný mladý muž, absolvent vídeňské konzervatoře a několika dalších zahraničních škol zemřel ve věku pouhých 26 let. Náhrobek mladého muže tak doplnil náhrobní kameny Fürstenberků v rodové hrobce v Kuníně. Podle tradice v hrobce odpočívá také tělo jeho otce, Dr. Viktora Bauera, který zemřel těsně před koncem války roku 1945. Na zhotovení jeho náhrobku ale již patrně nezbyl čas.

Hrobka rodiny Schindlerů
Na rozdíl od Fürstenberské rodové hrobky je Schindlerovská nepoměrně známější. Není divu, vždyť uvnitř uchovává pozůstatky nejznámější majitelky zámku hraběnky Marie Walburgy z Truchsess - Waldburg - Zeilu. Kunínským ji není nutné představovat. Její osudy jsou dostatečně známy, nepovedené manželství s důstojníkem Klementem Aloisem hrabětem z Truchsess - Waldburg - Zeilu, tragická úmrtí čtyř dětí, hraběnčiny deprese i její šlechetné úsilí o povznesení vzdělání dětí svých poddaných. Absolventy vzdělávacího ústavu, založeného hraběnkou na kunínském zámku, byli rovněž Georg Schindler a Judita Karolina Goldová. Obě jména si zapamatujeme. Mladí lidé uzavřeli spolu sňatek, a brzy následovaly děti - Gustav Adolf, narozený roku 1807, Friedrich Emil, roku 1809, Amálie roku 1811, Gustav Alfons, 1812.

Krátce předtím hraběnka přišla o svého posledního syna, nadějného Františka Karla, který zemřel roku 1803 v dalekém Zeilu. V roce 1814 byl státem zrušen rovněž na svou dobu pokrokový vzdělávací ústav. Pozornost hraběnky, která zůstala bez potomků a bez možnosti vzdělávat chudé a talentované děti (v letech 1806 - 1807 na zámku studoval rovněž pozdější slavný český historik František Palacký), se nyní zaměřila na nedospělé děti svých dávných žáků, Georga Schindlera a Judity Goldové.

Velké oblibě hraběnky se těšil především Friedrich Emil, narozený roku 1809. Jemu majitelka panství věnovala největší pozornost. Poslední léta života hraběnky jsou obdobím, ve kterém připravovala malého chlapce na převzetí panství a rozhodla se jej proto adoptovat. Mezitím udělal slušnou kariéru i chlapcův otec Georg, po jistou dobu se stal nájemcem hraběnčina statku Jeseník nad Odrou a Dolní Vražné a později hraběnčiným tajemníkem.

Když Marie Walburga roku 1828 zemřela, měl ji být Friedrich Emil za co vděčný. Hraběnka na něj myslela ve své závěti a kromě Kunína mu odkázala také svěřenecký statek Bystré u Poličky. Ten po dlouhých sporech nakonec vysoudila roku 1948 baronka Ernestina z Langetu, nicméně i tak se stal Friedrich Emil Schindler bohatým člověkem.

Nový kunínský pán se ukázal jako dobrý národohospodář a zvelebitel kunínského statku. Za zásluhy o zemědělství byl povýšen dokonce do šlechtického stavu s titulem "z Kunwaldu". Dobře si byl vědom, že za mnohé vděčí právě šlechetné filantropce. Nechal jí proto postavit empírovou hrobku, do které uložil tělo vznešené podporovatelky. A do stejné hrobky uložil také těla svých rodičů.

Kostel Povýšení Svatého Kříže
Místo pro kostel bylo zvoleno v samé blízkosti zámku a 27. srpna 1810 se odehrálo slavnostní položení základního kamene. Kostel byl původně postaven bez věží, ty byly přistaveny r. 1863. Jsou 30 m vysoké. Záznamy v kronice praví, že jejich hroty jsou v úrovni dlažby novojičínského náměstí.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Na vysokém hranolovém podstavci je osazena barokní socha světce, pocházející z 1. poloviny 18. století. Postava je esovitě prohnutá, hlava je mírně zakloněna, pohled směřuje k nebesům. Pravou rukou přidržuje kněžský biret, levá ruka drží masivní kříž. Na všech stranách podstavce jsou v ozdobných rámcích dnes již špatně čitelné nápisy.

Zámek Kunín
Zámek Kunín náleží k nejcennějším barokním zámkům celé Moravy. Pro hrabata z Harrachu jej v letech 1726 až 1734 vybudoval věhlasný rakouský stavitel Johann Lucas von Hildebrandt. Největšího rozkvětu se zámek dočkal na přelomu 18. a 19. století za osvícené majitelky Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg-Zeilu, rozené z Harrach-Hohenemsu, která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů tehdejší střední Evropy. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa a velký český historik František Palacký.

Zdevastovaný zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí a postupně se do něj vracejí původní zámecké sbírky.

Budova zámku a zámecký park jsou v majetku obce Kunín. Provoz zámecké expozice je zajišťován Muzeem Novojičínska, příspěvkovou organizací. Zámek Kunín je jednou z jedenácti poboček Muzea Novojičínska, p. o., www.muzeum.novy-jicin.cz.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kunin.cz, na kterých najdete další informace.